Palach - Palachovo upálení před čtyřiceti lety vyprovokovalo k ostré reakci nejvyšší stranické vedení v Moskvě - šéfa politbyra Leonida Brežněva a předsedy Rady ministrů Alexeje Kosygina.
Brežněv v dopise z 23. ledna 1969 napsal prvnímu tajemníkovi ÚV KSČ Alexandru Dubčekovi a předsedovi vlády Oldřichu Černíkovi, že se Palach "stal obětí záměru provokatérů, kteří ho dohnali k tomuto tragickému činu".
Dezinformace o zneužitém studentovi
Historik Petr Blažek soudí, že dopis československým soudruhům se stal základem protipalachovské kampaně v Československu.
"Jasně dokládá, odkud pocházel dezinformační výklad o údajně zneužitém studentovi," napsal Blažek v nové obsáhlé publikaci o Janu Palachovi. Hlavním nositelem myšlenky o zneužitém studentovi se stal člen ÚV KSČ Vilém Nový, který 29. února 1969 poskytl rozhovor francouzské agentuře AFP.
"Poprvé v něm veřejně vyslovil teorii o 'studeném ohni'. Palach měl být údajně přesvědčen, že jde pouze o demonstrativní čin a že mu oheň neublíží," uvedl historik.
Podle Nového nesli odpovědnost za Palachův čin spisovatelé a publicisté. "Nový se při svém tvrzení odvolával na údajné výsledky vyšetřování ministerstva vnitra. Jak se záhy ukázalo, šlo o jednoznačnou dezinformaci, která měla s realitou málo společného.
Nepřehlédněte:
Vyšetřovatelé Veřejné bezpečnosti po několika dnech odmítli všechny obdobné výroky jako naprosto nepodložené," napsal historik Blažek.
Normalizaci nesmí být bráněno
Brežněv s Kosyginem ve svém dopisu vyzvali československé představitele aby přijali "neodkladná opatření, která budou dostačující k zastavení činnosti všech, kdo se snaží bránit normalizaci situace v zemi na marxisticko-leninském, internacionálním základě".
Moskvu totiž události po Palachově upálení velmi znepokojily a československé vedení tvrdě kritizovala.
"Došlo to tak daleko, že státní hromadné sdělovací prostředky byly dány k dipozici tlumočení požadavků odchodu sovětských vojsk z ČSSR. Došlo k případům přímých útoků na vozidla se sovětskými vojenskými příslušníky, dokonce k případům útoku proti sovětským oficiálním představitelům," napsal Brežněv s Kosyginem v dopise, který měla počátkem 90. let k dispozici i vládní komise pro objasnění událostí v letech 1967 až 1969.
Zastavte protisocialistické živly
Brežněv s Kosigynem se obávali toho, aby se další útoky proti marxisticko-leninskému společenskému řádu neodehrály na Palachově pohřbu.
"Určité kruhy projevují solidaritu s požadavky, které nemají nic společného s úsilím československých pracujících o zdokonalování socialistické společnosti," napsali sovětští představitelé Dubčekovi s Černíkem.
"Nyní se zřejmě protisocialistické kruhy připravují k využití pohřbu Jana Palacha k nejširšímu rozvíjení provokační kampaně. Nebude-li v těchto podmínkách projevena pevnost, nebudou-li podniknuta aktivní rozhodná opatření, události se mohou vymknout kontrole strany a vlády a přerůst v otevřené vystoupení proti věci socialismu v Československu," uvedli v dopise Brežněv a Kosygin.
