Výrazem "ty vole" nahrazujeme interpunkci, vulgarity v Mostu měly smysl, říká expert

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
5. 3. 2019 19:34
Před týdnem odvysílala Česká televize poslední díl divácky velmi úspěšného seriálu Most!. Jeho poslední epizodu vidělo 1,61 milionu lidí. A stejně jako v předchozích dílech se ani v závěrečné epizodě rozhodně nešetřilo vulgarismy. "Vulgární výrazy samy o sobě seriálu oblibu nezaručí, je potřeba je umět použít. Most! je velmi autentický," říká Martin Havlík z Ústavu pro jazyk český, který zkoumá aspekty rozhovorů mezi lidmi.
Foto: Česká televize

Řadou rozhovorů poslední dobou rezonuje seriál Most!. Lidé opakují hlášky, baví se o odvysílaných epizodách. Dokážete z lingvistického hlediska vysvětlit, proč je tento seriál tak úspěšný?

Seriál je velmi autentický, jazyk, kterým herci mluví, je živý. Je vidět, že scenárista má velmi dobře odposlouchanou mluvenou řeč. Jsem přesvědčen, že "neherci", jako je třeba Petr Bažo alias Jožo, který dosud nikde nehrál, nemluvili podle scénáře. Dostali pokyn, aby nějak mluvili, a tak mluvili. Proto také často říkali "ty vole".

Je tam scéna, kdy Jožo říká: "A nejlíp hele takovejhle malinkej, ten je nejlepší na medu, věř mi. A vypadá docela dobře, víš jako, opravdu vypadá dobře na medu, hele si myslím, že to bysme si pochutnali." Na tom je vidět, že mluvil, jak mu slova přicházela na jazyk. V tom je ten punc autentičnosti. Ten je taky pozorovatelný v tom, že herci používají nedořeknutá slova, i to má smysl.

Napadá vás nějakýíklad?

Třeba Martin Hofmann alias Luďan v jedné scéně říká: "Žaneto, já samo… čemu se směješ?" Takže se začne omlouvat, omluvu nedokončí, protože reaguje na Žanetin úsměv či výraz v obličeji, který si interpretuje jako výsměch. Nedokončeným slovem tak vytváří skutečný živý rozhovor, takže to není deklamování naučených vět.

Pokud by se scénář osekal a výrazy, jako je "ty vole", nebo nedořečená slova v něm nebyly, bylo by to jako v divadle, herci by recitovali naučený text. Uvedu další scénu. Jožo říká: "V klidu, hele tamhle v Budějicích taky prošli, ty vole, ňákým okruhem, ty vole, a podívej se, dneska tam maj nový vokna, ty vole." Kdyby řekl "V klidu, tamhle v Budějovicích taky prošli nějakým okruhem a dnes tam mají nová okna", nešlo by mu to do pusy. On vlastně čárku a tečku nahrazuje výrazem "ty vole".

On není rasista, on je jenom debil. To je jedna z mnoha hlášek, která se mezi diváky ujala a kterou teď často opakují. Dokážou právě vulgární výrazy zaručit oblibu seriálu?

Ne. Vulgární výrazy musí být velmi funkčně užity, musí to mít smysl. A v seriálu Most! to nebylo samoúčelné. Pan Kolečko (scenárista Petr Kolečko, pozn. red.) má letitou zkušenost s podobnými seriály, jako je Okresní přebor nebo Trpaslík, v tom je jedinečný, rozhovory má výborně naposlouchané. Vulgarity jsou zároveň vázané na konkrétní situace. Když je třeba v Mostu scéna v bance nebo v hotelu, tak tam vulgarismy nezaznamenáte. Takže vulgární výrazy samy o sobě oblibu nezaručí, musí být použity adekvátně reálným situacím.

Zmínil jste, že v seriálu často zaznívá výraz "ty vole". To je něco, co se do mluvené řeči velmi vžilo. Dokážete vysvětlit proč? 

Těžko říct, jsou to jen tři krátké slabiky, takže to může být rytmičností toho výrazu. Používá se jako oslovení nebo jako expresivní vyjádření údivu, překvapení, třeba "No ty vole, Liverpool zase remizoval". Používá se taky jako interpunkce v psaném textu, tedy místo čárek a teček. Rozhovor vzniká v reálném čase, nevíte, jak dlouho ještě budu mluvit, musíte rozpoznat, kdy můžete mluvit vy. Proto se výraz "ty vole" často používá a hodí se na konci replik v rozhovoru.

Řekl bych, že je hodně lidí, kteří si ani neuvědomují, že to říkají tak často. Dnes je, myslím, mezi mládeží častější oslovení "kámo", které v seriálu Most! také minimálně jednou zaznělo, a to když Luďan říkal "Ale to zase cením, kámo, ty vole, co tam normálně vypotil na fleku".

Lze říct, kdo tento výraz nejčastěji užívá? Jaká skupina obyvatel, jestli muži, nebo ženy?

V seriálu Most! častěji "ty vole" říkali lidé z dělnického prostředí a s nižším vzděláním. Jestli to tak opravdu je, to nedokážu říct. Podle mě záleží mnohem víc na komunikační situaci než na tom, kdo to říká. Když jdu s kolegy do hospody a díváme se na fotbal v televizi, "ty vole" tam zazní asi tak stejně často jako v seriálu Most!. Jinak lze říct, že je tento výraz nejspíš používán častěji mezi muži než mezi ženami, u kterých to podle mě působí vulgárněji a nepatřičněji. Myslím, že ani v seriálu Most! to ani příliš často nezaznělo z úst ženy, občas to řekla snad jen Ilona (herečka Jitka Čvančarová).

Člověk musí odhadnout, v jaké komunikační situaci se nachází, a podle toho používat i jazykové prostředky. Třeba teď by bylo nevhodné, kdybych začal "ty vole" říkat v rozhovoru s vámi, to byste se asi divila.

To asi ano. Proč vůbec máme potřebu používat v řeči výrazy, jako je "ty vole", "hele", "kámo" a podobně?

Mluvený rozhovor vzniká v čase. Nejsou v něm interpunkční znaménka a my je musíme nahradit intonací nebo právě podobnými výrazy. Dáváme tím najevo, že jsme skončili nebo že budeme dále mluvit. Také tím ale dáváme najevo, že se navzájem posloucháme. Když chcete oslovit konkrétní osobu, máte několik možností. Můžete říct její křestní jméno nebo jednoduše "hele, ty vole" a navázat tak kontakt. Takže nám podobná oslovení pomáhají při konverzaci a jsou nesmírně důležitá pro utváření rozhovorů.

Jak se vůbec ze zvířat stala hanlivá slova? Proč máme tendence nadávat si do krav, slepic a podobně?

Jsou to všechno domácí zvířata, se kterými dřív lidé žili na statcích mnohem víc pohromadě než dnes. A tak se to zkrátka nabízelo. Jsou to tvorové, kteří jsou blízcí lidem, mají rysy lidského chování, ale nemají vychování. Vezměte si třeba prasata, když je vidíte, jak ryjí rypáky v blátě, pak je jasné, proč se to používá pro označení člověka, který má nedostatečné hygienické návyky.

Myslíte si, že hlášky ze seriálu Most!, jako je "Drž úhel" nebo "Dycky Most" se uchytí, nebo jsou jen součástí módní vlny, která doznívá po odvysílání seriálu a která pomine? 

Je to móda. Hlavně proto, že heslo "Dycky Most" nemá žádný význam, maximálně označuje diváka seriálu. Je to ironická hláška, vzhledem k historii města Most, které bylo zbouráno, v seriálu jsou také vidět chátrající budovy v centru nového města. Nedokážu si ale představit, jak by to šlo používat jinak než v souvislosti se seriálem, stejně jako zmíněné "Drž úhel", jež je omezeno jen na sezení u stolu. Každopádně to uvidíme časem.

Hlášky z jiných českých filmů, třeba Pelíšků, se ale mezi lidmi také uchytily…

Jasně, jenže ty mají přesah do obecnějších situací, ve kterých je lidé mohou použít. Příkladem z Pelíšků muže být "Kde udělali soudruzi z NDR chybu?" - to můžete říct v jakékoli situaci, kdy máte nějaký nedokonalý výrobek. Jiným příkladem může být scéna z filmu Na samotě u lesa, kdy herec Josef Kemr stojí u dveří, kouká se, jak prší, a říká: "Chčije a chčije." To můžete taky říct kdykoliv, když prší. Nedokážu si ale představit, ve jaké podobné situaci bych mohl říct "Dycky Most". 

Ne všem Romům se seriál líbí, napsali mi, že jsem se zaprodal kvůli penězům, celej Chomutov mi ale říká, že jsem úžasnej, líčí herec Zdeněk Godla. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Policisté u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy

Policisté v Kunovicích u Uherského Hradiště evakuují několik stovek lidí kvůli možnému nálezu letecké pumy v průmyslovém areálu. Policie o tom informovala na Twitteru. Na místo míří pyrotechnik. Podle dostupných informací se evakuace týká areálu letecké továrny na západním okraji města. Sídlí v něm několik firem.

Koncem září si nález nevybuchlé letecké pumy z druhé světové války vyžádal v Liberci evakuaci asi 5000 lidí. Trvala zhruba šest hodin. Pyrotechnici pumu zajistili a odvezli do bezpečného prostoru k likvidaci.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy