„Výhledy jsou šílené.“ Dřívější konec zimy znamená radikální změny pro české ovoce

Do Česka dorazilo jaro. Teplé počasí ale rok od roku nastává dříve. To může být problém pro pěstování tuzemského ovoce. Mrazíky totiž mohou napáchat značné škody. Sadaři už letos hlásí škody. Výhled do budoucnosti je u některých druhů ovoce poměrně pesimistický.

„Majitelé kvetoucích meruněk, pozor! Čekají nás mrazivé noci,“ zní varování, které minulý týden uvedl před týdnem Český hydrometeorologický ústav. „Držíme všem pěstitelům palce při záchraně kvetoucích ovocných stromů,“ dodali meteorologové. Důvod byl prostý. Minulý týden totiž v některých částech Česka teploty v noci klesaly až na minus čtyři stupně Celsia.

Odborníkům ale nedělá starosti počasí, které je pro začátek jara poměrně typické. Jde o něco jiného. „Jsou to takzvaně radiační mrazy. Čili po teplém dnu se odpařuje teplý vzduch nahoru a k ránu potom na pár hodin může přijít mráz, který se drží dole,“ vysvětluje předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Problémem je poslední roky příliš brzký příchod jara.

Ovocné stromy totiž začínají dříve rašit a kvést. Jde například o dříve zmíněné meruňky. Jak už dříve upozornili vědci, za zhruba posledních šedesát let začaly meruňky na jihu Moravy kvést až o čtrnáct dní dříve. Stromy se tak „probouzí“ kvůli dřívějšímu příchodu teplých dní.

Meruňky jsou ohrožené především proto, že ze stromů pěstovaných v Česku rozkvétají mezi prvními. „Problém potom mají samozřejmě i další druhy, které nastupují brzy, což jsou rané odrůdy broskví, švestek nebo třešní,“ vysvětluje Ludvík s tím, že například mandloně, které taky vykvétají dříve, v Česku urodí ve větší míře jen na jihu Moravy. Aby se ovocnářům úroda „vyplatila“, musí obecně mrazy přežít alespoň deset procent květů, ze kterých se stanou plody.

Na některých místech ale už nyní odhadují, že například u meruněk bylo poškozeno až osmdesát procent úrody. Například v sadech ve Zlínském kraji naměřili minulý týden až minus devět stupňů. Jak připomíná sadař Dominik Grohmann, mrazy, které úrodu poškodí, mohou přijít až do poloviny května. I on varuje před brzkým nástupem jara a následnými mrazy.

„Existují věci typu protimrazových svící a i postřiků, které pomohou stromu zvýšit jeho vlastní teplotu. Když pak ale přijde minus pět nebo minus sedm, tak nepomůže v podstatě nic,“ vysvětluje, jak se před mrazy brání profesionální pěstitelé. Běžní zahrádkáři, kteří pěstují ovocné stromy, mají ale mnohdy omezenější možnosti.

„Obecně je dobré vybírat odrůdy a druhy podle té lokality. Pokud jde o mrazovou kotlinu, tak vybrat prostě jenom ty nejmrazuvzdornější odrůdy a druhy,“ uvádí sadař s tím, že obyčejný pěstitel s mrazy více nenadělá.

Přímo u meruněk pak nebezpečí hrozí i u malých plodů. „Například už při minus jednom stupni plůdky nastydnou a opadají pak po dvou až čtrnácti dnech,“ říká ovocnář Ludvík.

V současnosti se kvůli klimatické změně posouvají hranice teplomilných stromů. „Ale jako ne v tom smyslu, že by meruňky rostly v místech, kde jsou jarní mrazíky, ale spíš jde o délku vegetační doby. To znamená, že například typicky u fíkovníku dozraje druhá sklizeň, protože vegetační doba je delší,“ popisuje Grohmann. Fíkům se tak v budoucnosti bude v Česku dařit.

„Stromy raší dřív, ale severní studený vzduch může proudit až do oné půlky května. Takže výhled do budoucna je opravdu takový, že ovocnáři budou mít větší a větší problém s příchody mrazů,“ dodává Grohmann.

Kam až se může brzký nástup jara posouvat, zatím nelze přesně říct, odhady ale existují. „Výhledy na rok na 2100 jsou dost šílené. Meruňky budou kvést na začátku března a pak zmrznou,“ popisuje sadař.

To, jak letošní sezona dopadne, se bude lépe vědět na konci května. „Loni byly mrazy dokonce někdy ještě kolem 20. května. Sice jenom přízemní, ale jde o období, kdy začínají kvést a zrát jahody,“ dodává Ludvík. Právě jahody tak mohou přízemní mrazíky na konci května poškodit.