reklama
 
 

Výfukové plyny: škody za desítky miliard

13. 4. 2006
Praha - Nákladní auta svými výfukovými zplodinami způsobí každý rok škody na lidském zdraví a životním prostředí za desítky miliard. Uvnitř: MAPA

Uvádí se to v Generálním plánu rozvoje dopravní infrastruktury, který vzala na vědomí vláda. Dokument navrhuje tři verze rozvoje všech druhů dopravy a zabývá se i snižováním škodlivých vlivů zejména automobilismu na životní prostředí.

Ve zprávě, kterou připravilo ministerstvo dopravy, se uvádí, že nákladní automobilová doprava každoročně vyvolá takzvané externí náklady - škody způsobené nehodami, hlukem či znečištěním ovzduší - za více než šedesát miliard korun. Na těchto externalitách se přitom největší měrou, zhruba osmdesáti procenty, podílejí výfukové zplodiny.

V desítkách miliard korun, kterými škodí automobilová doprava, jsou zahrnuty například zvýšené náklady státu na léčení nemocných lidí, sociální dávky pro nemocné nebo poškození přírody jedovatými látkami.

Stovky tisíc mrtvých Evropanů

"Hlavním problémem silniční nákladní dopravy jsou emise," konstatuje zpráva. Dokument tak potvrzuje to, co už konstatovala poslední Zpráva o stavu životního prostředí v České republice: nejvážnějším problémem životního prostředí se stává doprava.

Německý deník Süddeutsche Zeitung před časem napsal, že zplodiny z automobilů a škodliviny z továren a zemědělství každý rok zaviní smrt 310 tisíc Evropanů a že jemný prach v ovzduší, jehož zdrojem jsou hlavně automobily, snižuje délku života o devět měsíců.

"Vývoj dopravního provozu v obobí let 1995 až 2005 se vyznačoval mírným růstem individuální automobilové dopravy, rychlým růstem nákladní silniční dopravy (především do roku 2002) a také poklesem přepravy na železnici především v nákladní dopravě," konstatuje Generální plán rozvoje dopravní instraktury, pro který se vžila zkratka GEPARDI.

Za posledních deset let se podíl silniční dopravy na celkové dopravě zvýšil z 54 na 73 procent. Naproti tomu mnohem ekologičtější železnice o mnoho zakázek přišla - výkony v nákladní železniční dopravě klesly o 33 procent.

Ministerstvo dopravy odhaduje, že se po silnici bude vozit stále více zboží. "V nákladní silniční dopravě lze proto očekávat nárůst výkonů o dalších třicet až čtyřicet procent do roku 2015. Na nárůst ale možná bude mít vliv výše a rozsah mýtného," uvedlo ministerstvo.

Podobně poroste i využívání osobních vozidel, u nichž ministerstvo vyčíslilo externality také na zhruba šedesát miliard korun. Jenže zatímco v případě nákladních automobilů tvoří největší část škody z výfukových emisí, u osobních vozů tvoří osmdesát procent nákladů dopravní nehody.

Jak ušetřit miliardy

Ministerstvo dopravy vypočítalo, že by se na škodách z kamionů mohlo ušetřit zhruba pět miliard korun ročně, pokud by se na úkor silniční dopravy zvýšila osobní a nákladní železniční doprava o čtvrtinu.

A pokud by se zvýšila lodní doprava o dvě stě procent, mohly by se snížit externality v dopravě asi o miliardu.

Podle ministerstva lze tohoto cíle dosáhnout "pružnější a efektivnější nabídkou služeb v železniční dopravě" a také "významnými investicemi do kombinované dopravy".

"Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury na snižování nepříznivých dopadů dopravy na životní prostředí nijak zvlášť nemyslí," tvrdí ovšem Pavel Přibyl z ekologického Hnutí Duha, podle něhož se dokument spíše přizpůsobuje trendu dalšího zvyšování automobilové dopravy.

"Většina peněz půjde zase do silnic," konstatuje Přibyl. V ministerském dokumentu se uvádí, že na silnice a železnice by měly jít peníze v poměru 2:1.

O železnici není zájem

Ondřej Jašek, ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy oponuje, že navrhovaný plán rozvoje dopravní infrastruktury nemůže vyřešit všechno. Nové dálnice a železnice, s nimiž ministerstvo počítá, jsou jen jednou z možností, jak snížit ekologické dopady dopravy.

"Snižování negativních dopadů automobilové dopravy je vždy kombikací různých opatření," říká Jašek. Dodává, že dokument, který vzala na vědomí vláda, například neřeší nastavení mýta pro kamiony.

Na nedávném semináři Asociace ekologických organizací Zelený kruh si však postěžoval Vladimír Fišer z firmy Bohemiakombi, že o kombinovou dopravu mezi Lovosicemi a Duisburgem není z české strany prakticky zájem, přestože je cesta po železnici asi o 30 až 50 procent levnější než po silnici. Důvodem je to, že dopravci nemají potřebnou techniku.

Loni v říjnu ale vláda schválila ministerský Program podpory kombinované dopravy, v němž se například počítá i s možností čerpání státní podpory na pořízení silniční techniky, která umožní kombinovat silniční a železniční přepravu zboží.

Kolik miliard půjde na dopravu?

Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury počítá se třemi scénáři podpory všech druhů dopravy do roku 2013: restriktivním, minimalistickým a rozvojovým.

Ministerstvo dopravy podporuje "zlatou střední cestu", tedy minimalistický scénář. Ten počítá s tím, že by v letech 2007 až 2013 mělo jít na stavbu nových dálnic či železnic, rekonstrukci silnic nebo podporu vodní dopravy po odečtení splátek úvěrů 794, 9 miliard korun.

Restriktivní scénář počítá s 419,94 miliardami a maximalistický rozvojový plán s 1030,71 miliardami.

Scénáře se liší například podle toho, jaké prostředky získá republika z Evropské unie, kolik peněz si půjčí anebo nakolik se na stavbě nových komunikací budou podílet soukromé firmy.

Vláda se nakonec k žádnému ze scénářů nepřiklonila, což se ovšem dva měsíce před volbami dalo čekat. O tom, kolik miliard nakonec na rozvoj dopravní infrastruktury půjde, tedy rozhodne až nový kabinet.

Pokud zvolí restriktivní scénář, znamenalo by to víceméně zakonzervování současného stavu, kdy nedostatek peněz vede k "soustavně narůstajícímu skrytému dluhu kapacitně a kvalitativně nevyhovující dopravní sítě".

Další dva scénáře by splnily základní cíl plánu, aby Česko dosáhlo stejné úrovně dopravní infrastruktury jako vyspělejší země Evropské unie.

autor: Pavel Baroch | 13. 4. 2006

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama