Vyfoťte brouka, ochraňte přírodu. Český projekt pomáhá dokumentovat invazní druhy

Filip Vokoun Filip Vokoun
31. 7. 2022 7:40
Nepůvodní živočišné druhy, které mají neblahý vliv na ekosystém, se šíří stále rychleji. Jen v Česku jich je už 39. S dokumentací nezvaných hostů proto pomáhá projekt Najdije.cz, do kterého se může zapojit kdokoliv. Stačí mít mobilní telefon a dobrý zrak.
Mandelinka bramborová, ilustrační foto.
Mandelinka bramborová, ilustrační foto. | Foto: Jiří Kropáček

Už 1500 lidí nahrálo na stránky projektu Najdije.cz fotografii s hmyzem, který do české přírody nepatří. Ve více než tisíci případech biologové potvrdili, že skutečně jde o nepůvodní druh. "Původně to bylo zacílené jen na slunéčko východní a zavíječe zimostrázového, ale velice brzy jsme pochopili, že se to dá rozšířit na mnoho druhů," přibližuje koordinátor projektu Jiří Skuhrovec.

Nyní lze vědcům hlásit kromě slunéčka a zavíječe dalších osm živočichů, mezi nimiž je hlemýždík kropenatý nebo kněžice. Ty do Česka doputovaly z Asie a napadají rostliny, které mohou jejich vlivem hynout.

Jejich výskyt netrápí jen české zemědělce. Citronovníky v Severní Americe napadá až tisíc hlemýždíků, kteří na něm v některých případech nenechají ani jediný plod. Housenky zavíječe zase napadají listy zimostrázu, které okoušou a ty poté usychají.

Invazivní druhy se do jiných zemí dostávají nedopatřením, například při převozu potravin. K rozšíření hlemýždíka v Česku pak výrazně přispěl chovatel z Mariánských Lázní, kterému tento suchozemský plž v roce 2011 utekl. 

Vědci z projektu Najdije.cz na každý druh vyhlašují pátrací akci. Za každou z nich stojí vždy jeden specialista, který data veřejnosti využívá ke svému výzkumu. Lidé informaci vědcům posílají díky takzvané gamifikaci, která vědu dělá zajímavější a atraktivnější. "Lidé se postupně učí pomocí hry a mohou nám poté pomáhat ve složitějších otázkách," popisuje princip projektu koordinátor. 

Zájemci druh vyfotí a vyplní krátký formulář. Po vyhlášení nového pátrání se ti nejrychlejší přispěvatelé od týmu dočkají i hmotných cen, jako jsou třeba připínací placky nebo knihy. Na svých sociálních sítí se navíc mohou zapojit i do praktické vědy. Vědcům mohou poštou poslat třeba obsah hnízda kutilek, který zalijí lihem. To biologům pomůže objasnit, čím se tito škůdci živí. 

Navzdory tomu, že v Česku existuje už 39 invazivních druhů, projekt se zabývá jen desítkou. "Vybíráme vždy takové organismy, které škodí na plodinách nebo okrasných rostlinách či jsou jinak zajímavé," vysvětluje Skuhrovec. Od lidí chtějí vědci kromě snímků samotných živočichů i fotografie škod, které způsobí. Mnohdy po přezkoumání fotek totiž zjistí, že za zničení rostlin nemohlo zvíře, ale třeba nemoc.

Americká moucha ničí české ořechy

Jedním z aktuálně sledovaných druhů je vrtule ořechová. Tato tmavě pruhovaná moucha ze Severní Ameriky klade vajíčka těsně pod slupku ořechů. Larvy z plodů poté vypadnou a skořápka ořechu zůstane seschlá a ztmavlá na stromě. V jiných případech plody ze stromu předčasně opadávají.

Oplodí napadené larvami vrtule ořechové
Oplodí napadené larvami vrtule ořechové | Foto: Výzkumný ústav rostlinné výroby

Poprvé se objevila na jihovýchodní Moravě v roce 2017, lokalita výskytu se ale každým rokem zvětšuje. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby však předpokládají, že proti nim bude do několika let existovat účinná ochrana.

Právě k jejímu nalezení projekt pomáhá. Odborníci tyto mouchy sledují od roku 2020 a loni došli k zjištění, že už se rozšířily po celé republice. Navrhli proto způsob, jak proti nim bojovat. "Přibližně sedmdesát lidí po celé republice zkouší dvě různé varianty ochrany u sebe na ořešáku," říká Skuhrovec. Jednou z nich jsou lepové desky, které visí ze stromů a škůdce vábí. Když se k nim přilepí, za čas uhynou.

Značně rozšířeným vetřelcem v Česku je podle vědce také slunéčko východní, žravější sourozenec evropského slunéčka sedmitečného. "Ve městech je úplně všude," říká a dodává, že tento živočich má tendenci usazovat se v domech.

I "americký brouk" je stále hojně k vidění. V Česku je podle Skuhrovce už od 19. století. "Jeho vzestup po druhé světové válce způsobil hlad. Lidé ve velkém zakládali bramborová pole a tím vznikly monokultury, kvůli kterým se mandelinky rozmnožily," vysvětluje.

 

Právě se děje

Další zprávy