Soud žádá důkazy, že Alfons Mucha epopej vlastnil. Vyvezení díla do Asie nic nebrání

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 18. 1. 2017 12:48
Za tři týdny by slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy měla vyrazit na cestu do Asie. Vnuk slavného malíře John Mucha s tím ale nesouhlasí, a o celé záležitosti proto rozhoduje soud. Mucha požaduje vydání epopeje, protože prý Praha nesplnila podmínky malíře, že souboru vybuduje vlastní výstavní síň. Praha nároky malířova vnuka na epopej odmítá a trvá na tom, že řádným a výlučným vlastníkem souboru je ona. A na její stranu se předběžně staví i soud – podle něj se zatím neprokázalo, že by malíř své dílo skutečně vlastnil.
John Mucha.
John Mucha. | Foto: Václav Kozák

Praha – Soud ve středu rozhodoval, zda má hlavní město nárok na Slovanskou epopej malíře Alfonse Muchy. A jestli slavný cyklus obrazů za tři týdny vyjede na plánovanou více než roční cestu po Asii – v únoru má zamířit do Japonska, jedná se ale stále i o tom, zda nebude vystaven i v Číně.

Obvodní soud pro Prahu 1 začal projednávat žalobu, v níž malířův vnuk John Mucha žádá město, aby mu Slovanskou epopej, kterou slavný malíř městu daroval v roce 1913, vydalo. Osmašedesátiletý Mucha, který žije v Anglii, ale pravidelně jezdí do Česka, argumentuje tím, že město ani po více než sto letech nesplnilo autorovu podmínku: Vytvořit pro epopej vlastní výstavní prostory, jak stojí v darovací smlouvě z ledna 1913.

Johnu Muchovi vadí navíc to, že epopej má vycestovat na turné po Asii, aby propagovala Prahu a Česko. Podle něj ale hrozí, že se při cestě může poškodit. "Dědeček ji daroval národu, ne aby se vyvážela do ciziny," uvedl Mucha, který kvůli soudu přijel z Anglie.

Nyní je již jasné, že epopeji nic v cestě nezabrání. Soudkyně Martina Tvrdková už naznačila, že žalobu nejspíše zamítne. A Mucha tak o pozastavení cesty ani nepožádal. "Nemám zatím prokázáno, že by pan Mucha někdy byl majitelem Slovanské epopeje," uvedla těsně předtím, než jednání odročila na konec března, kdy chce vynést verdikt. Poukázala totiž na dokumenty, v nichž u jednotlivých předávaných obrazů královskému městu Praze byl jako dárce uveden mecenáš Charles Crane.

Sám Vyskočil zase poukázal na dohodou o zhotovení díla, kde je podle něj jasně uvedeno, že Crane k vytvoření díla pouze poskytuje finanční podporu. A požádal soud o poskytnutí 30denní lhůty, aby to prokázal. "Obrátíme se na archiv rodiny Craneů, zda nalezneme nějaký doklad, že opravdu za majitele považoval pana Muchu," uvedl Vyskočil. Případné důkazy o vlastnictví mu přikázala soudkyně předat do 30 dnů.

Praha není Praha

John Mucha s městem o osudu epopeje a vybudování stánku, kde by byla vystavena, jednal v průběhu dvou uplynulých desetiletí několikrát, ale bezúspěšně. A tak loni v dubnu podal žalobu o její vydání.

Muchův advokát František Vyskočil staví argumentaci na dopisu, kterým v roce 1909 Mucha nabídl Praze, že pro ni vytvoří soubor dvaceti pláten. A že město za to pro epopej vybuduje výstavní síň. "On epopej vytvořil, ale hlavní město Praha po dobu sto let nebylo schopno vybudovat žádné místo," uvedl Vyskočil. "Protistrana se nyní snaží převést jen do roviny čestného závazku, podle nás to byla odkládací podmínka, a tak dílo nebylo právně převedeno," uvedl s tím, že Slovanská epopej tak spadá do dědictví po manželce Alfonse Muchy.

Advokát hlavního města Roman Felix vytáhl před soudem překvapivý argument. Současné hlavní město není právním nástupcem tehdejšího královského města Prahy. Epopej získalo od ministerstva kultury a podle Felixe žije město v dobré víře, že epopej platně nabylo.

"Z hlediska historického a morálního jsou jejich argumenty asi podstatné, ale z hlediska právního odvozujeme vlastnictví Prahy od rozhodnutí ministerstva kultury z roku 1993, kterým nám ji poskytlo," uvedl. 

Vlastníkem by měl být mecenáš Crane, namítá Praha

Felix se navíc snažil zpochybnit i samotné vlastnictví Muchy – a uvádí, že skutečným vlastníkem by měl být mecenáš Charles Crane, který vybudování díla financoval. Pomáhá si i přepočtem tehdejší sumy sto tisíc dolarů, které na ně Muchovi poskytl. V současném přepočtu by to totiž bylo zhruba 60 milionů korun. "Tři miliony korun na každé plátno, to není příspěvek, to je odpovídající odměna za zhotovení plátna," argumentuje Felix. A zdá se, že mu soud zatím dává za pravdu.

A bylo vidět, že se Felix hluboko ponořil do historických archivů a prostudoval i dokumenty, kterými každý jednotlivý obraz Mucha předával městu. "V každém jednotlivém protokolu je uvedeno, že se převádějí do vlastnictví města Prahy," říká a poukazuje na to, že na některých předávacích protokolech je výslovně uvedeno, že je městu daroval Crane.

Do historických dokumentů se ponořil i Muchův vnuk s advokátem Vyskočilem. Ten například vytáhl deník, který si malíř vedl. "Těsně před smrtí v roce 1939 ve svém deníku vyjadřuje velkou nelibost, jak je nakládáno s epopejí, a že uvažuje, že by toto břímě z Prahy vzal, protože není schopna jeho vůli naplnit," poukazuje Vyskočil. A stejně tak vytáhl dopis mecenáše Craneho, který Praze důrazně připomněl, že doposud nesplnila podmínku zvláště vybudované síně. "V dopise hovoří o tom, že město toliko drží, používá Slovanskou epopej," poukazuje Vyskočil.

O cestě do Číny ještě ministerstvo nerozhodlo

Epopej nyní čeká na cestu do Japonska. Hned po Novém roce začali restaurátoři plátna sundávat a rolovat do speciálních boxů, v nichž mají jet do Japonska. Zatím není jasné, zda bude turné pokračovat i do Číny – ministerstvo kultury to zatím nepovolilo. Podle Národní galerie jsou plátna ve výborném stavu a na transport jsou připravena.

Sám Mucha by chtěl soubor dvaceti velkoformátových pláten svého dědečka vrátit do zámku v Moravském Krumlově, kde epopej několik desítek let byla vystavena. "Nebýt Moravského Krumlova, epopej by neexistovala," uvedl Mucha. Jenže pak se kvůli havarijnímu stavu zámku – ten se nyní opravuje – v roce 2012 přestěhovala do Prahy. Do konce loňského roku pak byla epopej k vidění v pražském Veletržním paláci, kam si ji přišlo prohlédnout přes 380 000 návštěvníků.

 

Právě se děje

Další zprávy