Před dvěma lety jich bylo kolem tří tisíc, letos už je jich v ulicích českých měst přes deset tisíc. A stále přibývají další. Výdejní boxy se staly oblíbeným způsobem doručování zásilek bez nutnosti chodit na poštu nebo vyhlížet kurýra. Navíc jsou dostupné obvykle 24 hodin denně a umožňují platbu kartou.
Červené skříňky Zásilkovny nebo boxy Alzy se zeleným mimozemšťanem vyrostly u obchodních center, kancelářských komplexů nebo dopravních uzlů. Výjimkou ale nejsou ani schránky náhodně umístěné do volného prostoru na ulici, či dokonce v zeleni. Často vedle sebe stojí i několik automatů různých firem.
S přibývajícím počtem schránek však sílí i kritika. Vymklo se to kontrole, říkají experti na veřejný prostor, design nebo architekturu. "Máme uliční prostranství, která jsou od architektů vymyšlena tak, aby se tam lidé cítili dobře. A pak si to zastavíme touto náhodnou stěnou, která má dost velkou plochu na poměry toho, jak málo jsme se zabývali tím, jak vypadá, jakou má kvalitu materiál a jakou má barvu," říká Veronika Rút, odbornice na vizuální smog, která stojí za neziskovým projektem Naše kultivovaná města.
Na problém umisťování více samostatných boxů různého vzhledu od různých firem bez vzájemné koordinace v jednom prostoru upozorňuje také pražský Institut plánování a rozvoje. Ten se zabývá rozvojem města a jeho veřejného prostoru a podílí se na nastavování pravidel.
"V takovém případě mohou vznikat nepřehledné zbytkové prostory a celkově málo kultivovaný vzhled místa, který může následně vést k dalším negativním jevům, jako je nepořádek a nedostatečná údržba. Dalšími problémy může být zvýšená úroveň dopravy v místě, nevhodné zúžení prostoru pro chodce, námitky proti formě reklamy a celkově dalšímu vizuálnímu smogu," vysvětluje mluvčí institutu Marek Vácha.
Pár příkladů k tématu výdejních boxů.
— Veronika Rút (@veronikaruut) December 4, 2024
Raketová věda to není a vždycky se to dá vyřešit,akorát se musí zapojit všichni - radnice, podnikatelé i majitelé pozemků/nemovitostí. Kéž to jednou dotáhnem do těch nik ve zdi a luxusních materiálů.🙌 feat blocks smart lockers, ox point aj. pic.twitter.com/u37DpjR2d2
Problém je to i z pohledu bezpečnosti. "Lidé se necítí dobře v prostorech, kde nemají přehled o tom, co se kolem nich děje. A my vytváříme tato opevněná náměstí," uvádí Rút. Zmiňuje i případy, kdy výdejní boxy zabraňovaly ve výhledu řidičům na křižovatce. Některé boxy také celou noc svítí a tím přispívají k světelnému znečištění nebo ruší spánek lidí v okolních domech.
Cílem kritiky podle Rút není omezovat nebo zakazovat výdejní boxy, ale kultivovat jejich roli ve veřejném prostoru. Ta zatím není stavebním zákonem ani dalšími předpisy příliš regulovaná.
Tři odstíny barev a žádné bariéry
Boxy ale čeká změna, zatím alespoň v hlavním městě. Institut plánování a rozvoje chystá pravidla pro ty, které stojí na pozemcích vlastněných Prahou. Manuál nyní slouží jako doporučení, v příštích týdnech jej ale projedná rada města. Pokud jej schválí, bude pro společnosti závazný.
Dokument stanovuje, že schránky musí maximálně respektovat prostředí, nesmí tvořit bariéru v prostoru nebo bránit ve výhledu na památky. Umisťovat by se měly pouze do už existujících objektů, například do obchodních center a hal veřejné dopravy, venku pak zapuštěním do fasád budov.
"Instalace balíkomatu jako samostatného objektu ve veřejném prostoru je přípustná pouze v periferních oblastech města, kde je nižší hustota služeb a provozoven a kde nelze zajistit prostor v rámci přilehlých budov," píše se dále v manuálu. Dokument také doporučuje, aby byly boxy co nejmenší a aby je jednotliví dodavatelé co nejvíce sdíleli.
Pravidla se mají týkat také barev. Například balíkomaty v centru Prahy by měly mít povolené pouze tři různé odstíny šedé či béžové barvy. Vlastník bude také povinný odstraňovat případné graffiti.
Do umístění a designu balíkomatů mimo jejich pozemky ale města zatím sáhnout nemohou. Podle Rút by pro to byla potřeba změna metodiky posuzování výdejních boxů, kterou ministerstvo pro místní rozvoj vydává pro stavební úřady.
Ta ale stanovuje, že boxy nelze považovat za stavbu ani za výrobky plnící funkci stavby, a proto nepodléhají posuzování podle stavebního zákona. Z tohoto pohledu spadají spíše mezi mobiliář.
"To neznamená, že výdejní boxy jsou bez jakéhokoliv posouzení a regulace - i v tomto případě je třeba dbát ochrany veřejných zájmů. Hájí je správní orgány a jsou dány jednotlivými zvláštními zákony. Regulace počtu výdejních boxů na veřejných místech, jejich umístění, velikosti, ale i vizuálního provedení je věcí veřejné správy," uvádí mluvčí ministerstva Karolína Nová.
Červené boxy z ulic zmizí
Veronika Rút věří, že se trend podaří zvrátit. Změně jsou podle ní naklonění i sami provozovatelé boxů. "Určitě cítí nějakou zodpovědnost," míní. Dokládá to například tím, že společnost Alza.cz své balíkomaty opatřila světly, které se v noci rozsvítí, jen když je u boxu zákazník nebo kurýr.
"Dále se snažíme přizpůsobit design AlzaBoxů specifickým místním požadavkům. Například v historických částech měst často využíváme decentní šedý branding, který je vizuálně méně nápadný. Naším cílem je, aby AlzaBoxy zapadly do prostředí nejen funkčně, ale také esteticky," tvrdí mluvčí firmy Eliška Čeřovská.
Také Zásilkovna se rozhodla přejít z křiklavě červených výdejních boxů k neutrálnějším barvám. "Červené boxy se budou vyskytovat primárně například v obchodních centrech, na ulicích však čím dál méně. Zároveň dbáme na to, aby naše boxy byly umisťovány citlivě a nenarušovaly plynulý pohyb chodců, rodičů s kočárky, cyklistů ani vozidel," uvedla PR manažerka firmy Tereza Kotková s tím, že strategii firma konzultuje s Institutem plánování a rozvoje.
