Doktor, Pačes, Končelík: Výbor vybral kandidáty do Rady ČT

ČTK ČTK
21. 4. 2015 15:03
Sněmovna bude v květnu vybírat mezi 15 kandidáty, rada potřebuje pět nových členů.
Rada ČT.
Rada ČT. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Sněmovní volební výbor vybral 15 kandidátů, kteří se v květnu ve Sněmovně zúčastní volby pěti členů Rady České televize.

Do užší nominace se dostali současný předseda rady Jaroslav Dědič, kanoista Martin Doktor, děkan Fakulty sociálních věd Jakub Končelík, geolog Václav Cílek nebo bývalý předseda Akademie věd Václav Pačes.

Zájem o zvolení do Rady ČT projevilo původně 53 kandidátů, jeden z nich později rezignoval.

Fibingerová neuspěla

Ze současných radních mandát obhajuje předseda Dědič a člen rady Jiří Kratochvíl.

Do vybrané patnáctky se rovněž dostali novinář a bývalý člen vysílací rady Petr Žantovský, někdejší šéf kabinetu Zdeněk Šarapatka, pedagog Daniel Váňa, novinář Petr Brod, historik Jiří Militký, bývalý ředitel ČT2 Jan Mrzena, univerzitní pedagog Tomáš Glanc, katolický duchovní a lékař Jaroslav Maxmilián Kašparů, historik a pedagog Nikolaj Savický.

Šanci do sněmovní volby naopak nedostaly bývalé radní Dana Makrlíková nebo Helena Fibingerová.

Právo veřejnosti

Patnáctičlenná Rada České televize je orgán, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo kontrolovat činnost ČT.

Postupující kandidáti:

Jaroslav Dědič

Martin Doktor

Petr Žantovský

Václav Cílek

Jakub Končelík

Jiří Kratochvíl

Zdeněk Šarapatka

Daniel Váňa

Petr Brod

Jiří Militký

Jan Mrzena

Tomáš Glanc

Václav Pačes

Jaroslav Maxmilián Kašparů

Nikolaj Savický

Do působnosti náleží například jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií, schvalovat rozpočet a závěrečný účet nebo kontrolovat plnění rozpočtu ČT.

Naposledy se rada obměnila loni v březnu, kdy poslanci zvolili šest nových členů. Současné funkční období v květnu skončí rovněž Josefu Pavlatovi, Petru Koutnému a Janu Prokešovi.

Princip fungování a výběru členů do mediálních rad je dlouhodobě diskutovaným tématem.

Politický výběr kandidátů nominovaných jednotlivými sdruženími kritizují občanské iniciativy i lidé z médií, kultury a dalších oborů.

V letošním roce se očekává změna pravidel fungování těchto rad. Ministerstvo kultury již oznámilo práce na novele zákonů upravující obě veřejnoprávní média, návrh zákonů chce předložit do konce roku.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 32 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy