Výbor souhlasí se zrušením poplatků u lékařů a v lékárnách

ČTK ČTK
4. 9. 2014 11:32
Sněmovní zdravotnický výbor také navrhuje odložit o tři roky povinnost předepisovat recepty výhradně elektronicky.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Sněmovní zdravotnický výbor doporučil poslancům schválit zrušení třicetikorunových poplatků u lékařů a v lékárnách od příštího roku. Zůstanou jen devadesátikorunové na pohotovostech.

Opoziční KSČM se ve výboru nepodařilo prosadil i jejich konec, případně započítávání těchto plateb do takzvaného ochranného limitu.

Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček(ČSSD) uvedl, že lékaři dostanou kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok.

Problémem jsou podle Němečka náhrady lékárnám, protože částka zhruba 1,7 miliardy korun, kterou měly na poplatcích vybrat, neodpovídá skutečnosti. Řada lékáren prostřednictvím slev platby nevybírá. Němeček odhaduje, že celkově vybraly nejvýše dvě pětiny celkové sumy.

V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění. Výbor navrhl doplnění zákona o veřejném zdravotním pojištění, který to umožní.

Další navrhovaná úprava má zamezit nabízení takových výhod pacientům, které ho nutí k tomu, aby si nechal ordinovat léky.

Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou.

Novela ruší sankce za nevybírání poplatků

Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.

Předloha zachovává pacientům nynější ochranné limity, započítávat se do nich mají jen doplatky za léky. Novela naopak ruší sankce za nevybírání poplatků.

Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM.

Výbor také navrhl odložit o tři roky povinnost předepisovat recepty výhradně elektronicky. Chce upravit tímto směrem vládní novelu zákona o léčivech, která by povinnost zrušila zcela.

Podle nyní platného zákona by lékaři museli předepisovat recepty výhradně elektronicky od příštího roku. Pokud by byl návrh výboru schválen, termín by se posunul na rok 2018.

V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě, předloha ministerstva zdravotnictví by to zachovala i do budoucna. "Nechceme úplně zatlouci elektronickou preskripci," zdůvodnil pozměňovací návrh šéf výboru Rostislav Vyzula (ANO). Ministr Němeček jej označil za přijatelný.

Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku. Ministerstvo uvádí, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv ani část lékařů, protože nevyužívá výpočetní techniku. Jde prý vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.

Elektronický recept bude řešit pracovní skupina

"Připravenost není v takovém stavu, aby od ledna mohly být elektronické recepty plně spuštěny povinně. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že používání IT systémů je v této oblasti nezbytné," uvedl spoluautor pozměňovacího návrhu Jiří Skalický (TOP 09).

Za vládní návrh se naopak přimlouvali například Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) a prezident lékařské komory Milan Kubek. "Systém je neživotaschopný, není o něj zájem. Odklad nic neřeší, za několik let se bude řešit stejný problém," uvedl Kubek.

Při zdravotnickém výboru by měla vzniknout na Vyzulův podnět pracovní skupina, která se bude zaváděním povinného elektronického receptu zabývat.

Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy