Výbor souhlasí se zrušením poplatků u lékařů a v lékárnách

ČTK ČTK
4. 9. 2014 11:32
Sněmovní zdravotnický výbor také navrhuje odložit o tři roky povinnost předepisovat recepty výhradně elektronicky.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Sněmovní zdravotnický výbor doporučil poslancům schválit zrušení třicetikorunových poplatků u lékařů a v lékárnách od příštího roku. Zůstanou jen devadesátikorunové na pohotovostech.

Opoziční KSČM se ve výboru nepodařilo prosadil i jejich konec, případně započítávání těchto plateb do takzvaného ochranného limitu.

Výpadek příjmů ambulancí a lékáren bude činit podle propočtů z loňska asi 3,27 miliardy korun. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček(ČSSD) uvedl, že lékaři dostanou kompenzace prostřednictvím úhradové vyhlášky do výše vybraných poplatků za loňský rok.

Problémem jsou podle Němečka náhrady lékárnám, protože částka zhruba 1,7 miliardy korun, kterou měly na poplatcích vybrat, neodpovídá skutečnosti. Řada lékáren prostřednictvím slev platby nevybírá. Němeček odhaduje, že celkově vybraly nejvýše dvě pětiny celkové sumy.

V případě farmaceutů chce ministerstvo zavést zvláštní výkon vydání léčebného přípravku na recept, který by byl hrazen z pojištění. Výbor navrhl doplnění zákona o veřejném zdravotním pojištění, který to umožní.

Další navrhovaná úprava má zamezit nabízení takových výhod pacientům, které ho nutí k tomu, aby si nechal ordinovat léky.

Zrušení regulačních poplatků, kromě platby za pohotovost, má koaliční vláda v programovém prohlášení. Stokorunové platby v nemocnicích zrušil od letošního ledna Ústavní soud s tím, že pro řadu občanů činí nemocniční péči nedostupnou.

Novela ruší sankce za nevybírání poplatků

Proti návratu k platbě 60 korun v nemocnicích soud nic nenamítal, koalice se ale rozhodla ji neobnovovat.

Předloha zachovává pacientům nynější ochranné limity, započítávat se do nich mají jen doplatky za léky. Novela naopak ruší sankce za nevybírání poplatků.

Regulační poplatky zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). O jejich zrušení se dosud neúspěšně pokoušely ČSSD a KSČM.

Výbor také navrhl odložit o tři roky povinnost předepisovat recepty výhradně elektronicky. Chce upravit tímto směrem vládní novelu zákona o léčivech, která by povinnost zrušila zcela.

Podle nyní platného zákona by lékaři museli předepisovat recepty výhradně elektronicky od příštího roku. Pokud by byl návrh výboru schválen, termín by se posunul na rok 2018.

V současnosti může být recept po dohodě s pacientem v listinné nebo v elektronické podobě, předloha ministerstva zdravotnictví by to zachovala i do budoucna. "Nechceme úplně zatlouci elektronickou preskripci," zdůvodnil pozměňovací návrh šéf výboru Rostislav Vyzula (ANO). Ministr Němeček jej označil za přijatelný.

Drtivá většina receptů je nyní v papírové formě. Povinný elektronický recept měla od roku 2015 zavést novela schválená začátkem minulého roku. Ministerstvo uvádí, že na povinnost není připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv ani část lékařů, protože nevyužívá výpočetní techniku. Jde prý vesměs o starší lékaře v odlehlejších regionech.

Elektronický recept bude řešit pracovní skupina

"Připravenost není v takovém stavu, aby od ledna mohly být elektronické recepty plně spuštěny povinně. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že používání IT systémů je v této oblasti nezbytné," uvedl spoluautor pozměňovacího návrhu Jiří Skalický (TOP 09).

Za vládní návrh se naopak přimlouvali například Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) a prezident lékařské komory Milan Kubek. "Systém je neživotaschopný, není o něj zájem. Odklad nic neřeší, za několik let se bude řešit stejný problém," uvedl Kubek.

Při zdravotnickém výboru by měla vzniknout na Vyzulův podnět pracovní skupina, která se bude zaváděním povinného elektronického receptu zabývat.

Povinné využívání elektronického receptu prosadil sněmovní zdravotnický výbor v minulém volebním období do původně technické vládní normy, která přejímala evropské směrnice. Předkladatelé z řad tehdejších koaličních poslanců si od zavedení povinných elektronických receptů slibovali úspory jedné až dvou miliard korun ročně. Zmizely by podle podle nich také falešné recepty.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Produkce medu loni klesla o 40 procent, vyrobilo se ho nejméně od roku 1993

Produkce medu loni klesla o 40 procent na 4997 tun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejméně od vzniku Česka v roce 1993. Podle Českého svazu včelařů může jít o nejhorší rok za půl století.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Soud v Senegalu obvinil opozičního politika ze znásilnění. Zemi zaplavily protesty

Senegalský soud v pondělí obvinil opozičního politika Ousmana Sonka ze znásilnění a na kauci ho propustil. Oznámila to agentura Reuters, podle níž by mohlo Sonkovo propuštění pomoci uvolnit napětí, které v zemi panuje od minulého týdne.

Sonkovi příznivci považují obvinění za vyřizování politických účtů. Několik dní proti Sonkově uvěznění protestovali a v pondělí měl začít další třídenní protest. Senegal byl dosud považován za stabilní zemi v jinak neklidné oblasti. Současné nepokoje jsou největší za mnoho let.

Sonko vznesená obvinění odmítl a řekl, že jsou motivovaná politicky. Jeho případ obrací pozornost na prezidenta Mackyho Salla. Podle opozice se bezdůvodně zaměřuje na politické soupeře. Panuje podezření, že bude chtít své působení ve funkci prodloužit nad ústavně povolený dvojí mandát.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Basketbalistky čeká na ME Francie, Rusko a Chorvatsko

České basketbalistky se na červnovém mistrovství Evropy utkají v základní skupině D ve Štrasburku s domácí Francií, Ruskem a Chorvatskem. Rozhodl o tom dnešní los ve Valencii, kde turnaj vyvrcholí. V případě úspěchu se tam svěřenkyně trenéra Štefana Svitka budou stěhovat na semifinále či zápasy o konečné umístění.

před 1 hodinou

Praha poskytne šest bytů Bělorusům pronásledovaným režimem

Pražský magistrát poskytne šest bytů běloruským občanům, kteří se stali obětí represí režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Čtyři byty jsou určeny pro rodiny a dva byty pro jednotlivce. Nájemné bude 180 korun za metr čtvereční měsíčně. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Praha v minulosti podpořila opozici v Bělorusku například vyvěšením vlajky na magistrátu a nasvícením Petřínské rozhledny. O byty město požádal odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

"Stojím za svobodným Běloruskem a demokratickými hodnotami a odsuzuji násilí proti tamním obyvatelům. Teď se navíc ze symbolické roviny posouváme ke konkrétním krokům," uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Ve většině případů se podle dokumentu jedná o rodiny v mladším produktivním věku. Stát běloruským občanům nabídne podporu sociálních pracovníků, tlumočníka nebo pomůže se zaplacením prvních nájmů a základním vybavením bytů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy