Výbor jde vstříc Zemanovi, do služebního zákona navrhl vložit výjimku pro diplomaty nad 70 let

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 10. 2015 16:22
Ústavně-právní výbor navrhl do novely služebního zákona vložit výjimku pro diplomaty, kteří překročí hranici 70 let věku. Podle stávající úpravy, která se nelíbí především prezidentu Miloši Zemanovi, musí skončit. Zeman chce, aby svůj úřad nemusela opustit velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi, podmínka se týká také velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Úprava ovšem nebude platit zpětně, proto zatím není jasné, zda se bude dvojice diplomatek týkat.
Eva Filipi.
Eva Filipi. | Foto: ČTK

Praha - Diplomaté možná budou moci zůstat ve službě i potom, co překročí hranici 70 let věku.

Do vládní novely služebního zákona, jež zahrnuje širší úpravy zahraniční služby, navrhl vložit tuto výjimku sněmovní ústavně-právní výbor.

Změnu prosazuje zejména prezident Miloš Zeman, aby svůj úřad nemusela opustit velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi.

Věkový limit stanovený nynějším zněním služebního zákona, který naplno funguje od července, se týká také české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Filipi i Klausová by ve funkci měly skončit s letošním rokem.

Bude platit pro Filipi a Klausovou?

Změnu prosadil ve výboru Marek Benda z ODS, podpořilo ji deset z 12 přítomných poslanců z koalice i opozice. Spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit.

Úprava nebude platit zpětně. Proto zatím není jasné, zda se bude týkat Filipi a Klausové. Bude záležet na tom, zda bude novela schválena tak, aby byla účinná včas.

Podle informací z výboru by mohla nastat i situace, kdy by zákon účinný nebyl, prezident by velvyslankyni neodvolal, ale ministerstvo by ji muselo stáhnout. Podle mezinárodního práva by velvyslankyní stále byla.

Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů

Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořila asi 80 milionů korun.

Pokud by nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva.

V Bruselu je moc práce

Někteří poslanci zpochybňovali ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni až na rok ciziny i bez svého souhlasu.

Předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD) prosadil zkrácení doby na půlrok s dalšími podmínkami. Vyslání bez souhlasu by bylo například možné jen jednou za pět let.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se změnou souhlasil. Podotkl ale, že ministerstvo není od toho, aby někomu plnilo sny, co se týče destinací. Neoblíbený je prý Brusel, protože je tam příliš mnoho práce. Naopak není problém obsadit místa třeba v Severní Koreji nebo v Afghánistánu, určitý typ lidí takové destinace lákají, dodal.

Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné.

Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky.

Ještě tři roky ve státní správě

Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.

Služební zákon začal v Česku plně fungovat od července. Spadá pod něj přes 68 000 zaměstnanců.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy