Vrátí se do čela Prahy Bém? Rozhodne to Ústavní soud

Kateřina Eliášová
29. 3. 2011 7:17
Uvnitř: Analýzy, dokumenty a zprávy o stížnosti malých stran
První zasedání nového zastupitelstva provázely hlasité protesty
První zasedání nového zastupitelstva provázely hlasité protesty | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ústavní soud v Brně rozhoduje, zda se budou opakovat loňské komunální volby v Praze. Malé strany si stěžují na to, že je poškodilo rozdělení hlavního města na sedm volebních obvodů.

"Zatím odhaduji, že výsledek budeme znát už odpoledne, případně v nejbližích dnech. Soudce zpravodaj má samozřejmě pro hlasování soudců připraven koncept rozhodnutí, to je běžný postup. Teď bude záležet na obou stranách sporu, zda si ještě připravily návrhy na doplnění dokazování, a pochopitelně též na tom, zda soudce zpravodaj získá pro své návrhy dostatečný počet hlasů," sdělil Aktuálně.cz generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.

Podle informací Aktuálně.cz ani jedna ze stran nebude už další návrhy na doplnění důkazů požadovat.

Stěžovatele budou u soudu zastupovat za Stranu zelených její předseda Ondřej Liška, za SNK-ED bývalý pražský zastupitel Jiří Witzany a za Věci veřejné poslankyně Karolína Peake. Za magistrát budou mluvit advokáti a úředníci z kabinetu primátora, který se k soudu nechystá.

ODS plánovala poškodit malé strany

Rozdělení Prahy na sedm obvodů si silou většiny v pražském zastupitelstvu prosadila ODS jen čtyři měsíce před volbami.

Aktuálně.cz získalo těsně před jednáním soudu utajovaný dokument, který si nechali modří zastupitelé zpracovat, než se pro rozdělení rozhodli. Analýza doporučuje rozparcelovat Prahu na sedm volebních obvodů po devíti mandátech, jak to ODS nakonec skutečně prosadila.

"Jednoznačně zde vyplývá nutnost vytvořit 9-ti, eventuálně 10-ti mandátové obvody, aby byl vyloučen průnik malých stran se ziskem 7 - 7,5 procent hlasů do zastupitelského sboru," stojí v analýze.

Návrat Béma

Soud má dvě možnosti, jak se se stížností vypořádat. Buď ji zamítne, nebo zruší rozhodnutí pražského městského soudu, který loni v listopadu označil pražské volby za platné.

Městský soud by pak v řádu dní musel vydat nové rozhodnutí, které by se mělo řídit nálezem Ústavního soudu.

"Pokud by městský soud rozhodl, že volby byly neplatné, skončily by tím pádem i mandáty všech zvolených pražských zastupitelů," uvedl advokát stěžovatelů Pavel Uhl.

Znalci se rozcházejí ve výkladu, kdo by do vypsání nových voleb Prahu vedl. Podle rozkladu ministerstva vnitra by to byl exprimátor Pavel Bém spolu s dalšími bývalými radními. "Vnitro by rovněž mohlo dosadit správce. Pak by vládla "úřednická vláda", která by Prahu přivedla k novým volbám, které by se konaly nejdřív v září," odhaduje Uhl.

Radniční právníci naopak vypracovali analýzu, podle níž by město dál vedl současný primátor Bohuslav Svoboda. Podle Uhla by však byl jeho mandát zpochybnitelný v okamžiku, kdy by Městský soud svým rozhodnutím volby, ve kterých Svoboda mandát nabyl, zneplatnil.

Nové volby v září

Různé výklady jsou rovněž v otázce toho, podle jakých pravidel by byly nové volby vypsány. Platí totiž stále usnesení zastupitelstva, které Prahu rozdělilo na oněch sedm obvodů. To platí pro celé volební období.

Zrušit by to mohli jedině noví zastupitelé. Jenže těm by - pokud Městský soud volby zneplatní - mandát zanikl. Bém spolu s radními by usnesení rovněž nemohl změnit. Hrozí tedy paradoxně to, že nové volby by byly vypsány podle stejných pravidel, proti kterým se malé strany ohrazují.

"V takovém případě by musel někdo napadnout takové usnesení u Nejvyššího správního soudu. Mohlo by to udělat samo ministerstvo vnitra. To také může suspendovat účinnost takového usnesení vlastním správním rozhodnutím," uvedl Uhl.

 

Právě se děje

před 31 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy