Vosy jsou teď hladovější, alergie po bodnutí může začít kdykoli, říkají záchranáři

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
15. 8. 2020 6:36
Kvůli vyšším teplotám i přemnožení jsou vosy na konci léta hladovější. Vyskytují se proto hojněji v blízkosti člověka, kde hledají zdroj vody a cukru. Ten nejčastěji nacházejí v nedopitých sladkých nápojích, které jsou pak častou příčinou bodnutí. Záchranáři proto upozorňují na potřebu nosit s sebou v létě léky proti alergické reakci. Tu totiž může člověk dostat poprvé i ve čtyřiceti letech.
Vosy jsou především v letních měsících agresivnější
Vosy jsou především v letních měsících agresivnější | Foto: Antonín Mivalt

"Srpen je velmi teplý a suchý měsíc, a vosy si tak shánějí potravu blíže k místům, kde žije člověk," vysvětluje entomolog Michal Perlík z Biologického centra Akademie věd ČR. Do kontaktu s lidmi se častěji dostanou také proto, že hnízda zahrnují až několik tisíc dělnic. 

Počet vosích hnízd se totiž v letních měsících zvyšuje. Největších rozměrů dosahují vosí kolonie od poloviny července do poloviny září. Záleží ale na jejich druhu, v Česku jich žije jedenáct. Dva nejčastější druhy - vosy obecné a útočné - pak dorůstají maximální velikosti koncem srpna a začátkem září. 

"Jejich agresivita se však nemění, jen jich přibývá," uvádí entomolog s tím, že mají vosy vyšší nároky na množství potravy pro larvy. Takový stav však netrvá stále. "Vosy mají takzvané vosí roky, tedy cykly přemnožení. Ty jsou ale krátkodobé," říká Perlík. Dodává, že následně se rozmnoží jejich paraziti a predátoři, kteří počet vos opět sníží. 

Hledají vodu a cukr

Při vysokých teplotách trpí hmyz také nedostatkem vody, což jej láká ke koupalištím, přehradám i zahrádkám restaurací kvůli sladkým nápojům. Na ty se vosy vrhají proto, že dělnice potřebují k životu hlavně vodu a cukry. V přírodě je získávají z nektaru, ovoce či medovice, ve městech však takovou potravu často nenajdou. 

Právě při pití slazených nápojů nebo z plechovek či lahví s neprůhledným obalem pak podle záchranářů dochází k bodnutí vosou nejčastěji. "Člověk si nevšimne, že vosa vletěla dovnitř a 'vypije' ji. Bodnutí do jazyka či v dutině ústní pak patří mezi nejběžnější důvody výjezdů kvůli útoku vosy," řekla Aktuálně.cz mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

Kontrolovat, aby do nápoje hmyz nevletěl, je pak podle mluvčí jihomoravských záchranářů Michaely Bothové potřeba především u dětí. "Při spolknutí může dojít k otoku a úplnému ucpání ústní dutiny. Především u dětí je to nebezpečné, neboť se mohou začít dusit," upozorňuje Bothová. 

Hmyz kromě sladkých nápojů přitahuje i zpocená a mokrá nebo krémy namazaná kůže. "Je potřeba si také dávat pozor při chození naboso. Riziko, že člověk šlápne na vosu či včelu, je veliké," říká Bothová. 

Kvůli alergické reakci po bodnutí vosou, včelou nebo sršní vyjeli letos jen pražští záchranáři do terénu asi šedesátkrát. Takové číslo je však podle mluvčí pražských záchranářů jen špičkou ledovce. "U většiny bodnutí totiž není potřeba záchranné jednotky. Ze zmíněných případů pak pouze jeden skončil na jednotce intenzivní péče," přiblížila. 

Za den pražští záchranáři pomáhají u 300 až 350 případů, ročně jich je kolem 120 tisíc. Proto nepovažují alergické reakce za příliš častou a akutní záležitost. "V letních měsících ale mírný nárůst takových událostí vnímáme," uvádí Poštová. Jako výraznější problém vnímají bodnutí hmyzem také jihomoravští záchranáři, přesná čísla zásahů však neevidují.

I ve čtyřiceti může nastat první alergická reakce

Pomoc ale nejvíce potřebují alergici. Oproti normálnímu zarudnutí, svědění a otoku, které se mohou projevit až do hodiny, u nich dochází k mnohem rychlejší a závažnější reakci.

"Postižený má takzvaně knedlík v krku, trpí dušností a nemůže dýchat," popisuje Poštová. Ve vážných případech může nastat takzvaný anafylaktický šok, při kterém hrozí i úmrtí. Doporučuje proto, aby lidé v létě měli po ruce antihistaminika, tedy léky proti alergické reakci. V osobní lékárně je podle ní  důležité mít také gel na zmírnění svědění po poštípání nebo pokousání hmyzem, zvlášť v případě rodin s dětmi.

Na lidové rady různých léčeb je podle ní třeba dávat pozor, v případě hmyzího bodnutí však většinou nejsou nijak škodlivé. "U vosích štípnutí nemohou octové zábaly či cibule ublížit. Pokud pomáhají pocitově, tak je doporučuji," doplňuje Poštová. V každém případě je ale podle záchranářů potřeba postižené místo chladit. 

Alergici by pak měli být zvlášť v létě na riziko bodnutí pečlivě připraveni. "Měli by s sebou nosit adrenalinové pero Epipen, které reakci zastaví," vysvětluje mluvčí pražských záchranářů s tím, že je důležité, aby lidé alergičtí na bodnutí své okolí upozornili na to, kde pero nosí a jak s ním pracovat. 

"Aplikuje se jednoduše přes oděv, švihem se vpíchne do stehna a deset vteřin se nechá přiložené. Po vytáhnutí jehlička pera automaticky zajede zpět, takže nedojde k poranění," upřesňuje Poštová.

Upozorňuje také na to, že k alergické reakci může dojít poprvé kdykoli, i když jí člověk nikdy předtím netrpěl. "Pokud je člověku čtyřicet a měl za svůj život deset štípanců, nelze spoléhat na to, že vás něco štípne pojedenácté a reakce zase nenastane," doplnila Bothová z jihomoravské záchranky. 

Muže pobodal roj vos, ani hodina oživování nepomohla

Například před dvěma týdny zemřel na Ostravsku na následky pobodání rojem vos šestašedesátiletý muž. Přestože se ho záchranáři pokoušeli přes hodinu oživit, nepodařilo se jim ho zachránit. Muž nejprve jevil známky šokového stavu a následně upadl do bezvědomí. Při příjezdu zjistil zasahující lékař, že muži selhaly všechny základní životní funkce.

"K alergickým reakcím a zdravotním komplikacím po bodnutí hmyzem vyjíždějí záchranáři v Moravskoslezském kraji během letní sezony v desítkách případů, takto těžká reakce končící smrtí postiženého je však výjimečná," uvádí mluvčí moravskoslezské záchranné služby Lukáš Humpl.

Hlavní příčinou vosího útoku bývá podle entomologa Michala Perlíka neopatrný pohyb v blízkosti hnízda nebo jeho poškození. "Pokud se někde vosí hnízdo nachází, je rozumné se mu vyhnout, držet se v přiměřené vzdálenosti a nedělat rychlé pohyby, které by vosy mohly podráždit," radí Perlík. 

Vosí hnízda se ve městech nejčastěji nacházejí na místech chráněných před deštěm, tedy pod přístřešky, okenními rámy či střechami zastávek. "Některé druhy vos si staví hnízda v zemi, norách hlodavců nebo dutinách a jiné si je budují na kamenech, větvích a kmenech stromů," přiblížil umístění kolonií v přírodě Perlík.

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy