Policejní prezident: Hrozba úniků ze spisů se démonizuje, Evropa bezpečnější nebude

Jan Horák Jan Horák, Dávid Pásztor
15. 6. 2022 5:30
Nový policejní prezident Martin Vondrášek ohlásil minulý týden nejvýraznější změnu za svého velení. Národní centrála proti organizovanému zločinu se rozdělí, vyčlení se z ní nový elitní útvar pro vyšetřování terorismu a extremismu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz a HN mluví o tom, proč bude jednotka efektivnější než pod hlavičkou NCOZ nebo jaké úkoly dostal od ministra vnitra Víta Rakušana ze STAN.
Generálmajor Martin Vondrášek je policejním prezidentem od 1. dubna letošního roku.
Generálmajor Martin Vondrášek je policejním prezidentem od 1. dubna letošního roku. | Foto: Václav Vašků

Proč jste nařídil z NCOZ vydělit týmy na terorismus, extremismus a kyberkriminalitu a změnit je na samostatný útvar? 

Není větší ohrožení vnitřní bezpečnosti České republiky než spáchání teroristického útoku a podpora extremistických skupin. Takové útoky se nyní z 90 procent páchají ve virtuálním prostředí. Mohou zaútočit na kritickou infrastrukturu České republiky, Českou národní banku nebo na informační systémy a servery ústavních institucí. Proto dává smysl vznik samostatného útvaru, který se bude zabývat jenom touto výsečí trestné činnosti.

Navíc pro zahraniční partnery bude zřejmé, že je to právě tento útvar, který se daným problémům věnuje. Taková je praxe i v některých evropských státech. Naopak se členové pracovní skupiny Reforma jednoznačně shodli, že zbylé sekce NCOZ, tedy zločinecké struktury, závažná hospodářská trestná činnost a korupce a finanční kriminalita, nelze oddělovat a musí zůstat pod jednou střechou.

V čem bude přidaná hodnota toho, že terorismus, extremismus a kyberkriminalitu bude mít na starosti samostatná jednotka?

Ředitel stávající NCOZ má tři náměstky. Jeden zodpovídá za ekonomiku, IT podporu a logistiku celého útvaru. Dva zbylí za pět sekcí centrály. Jeden z věcných argumentů pro nový útvar je, že bude mít ředitele a dva náměstky. A ti budou mít prostor jen na to, aby řídili pro bezpečnost země naprosto zásadní problematiku. Nebudou se muset zabývat činností dalších sekcí.

Pro dva náměstky, kteří zůstanou v NCOZ, platí to samé. Už se nebudou muset soustředit na pět sekcí, ale pouze na tři. A je důležité, jestli děláte pět věcí na 20 procent, nebo děláte dvě věci a každou z nich na 50 procent. To je alfa a omega.

Kdo bude nový útvar řídit? 

Všichni, kdo jsou dnes ve vedení NCOZ, řekli nahlas, že tuhle ambici nemají. Ale v oblasti extremismu, terorismu a kyberkriminality jsou tady výborní lidé, o kterých se už spekuluje. Já vím minimálně o třech jménech, které nyní z pochopitelných důvodů uvádět nebudu. Jediné, co mohu říct, že vůči řediteli nového útvaru bude mít personální a kázeňskou pravomoc můj náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík. Ten musí vypsat nabídkové řízení, případně potom výběrové.

Jak se bude jednotka jmenovat?

Republikové útvary jsou postaveny na názvu Národní centrála, takže půjdeme touto cestou. Chceme, aby v názvu byla ta tři hlavní hesla - terorismus, extremismus a kyberkriminalita. Do konce června musíme předložit ministru vnitra návrh změny organizační struktury, což je v případě vzniku nového útvaru naše povinnost. Návrh mu předložíme včetně názvu. Až to pan ministr schválí, můžeme název sdělit.

Debata se Střížem a Bradáčovou

Ambice policejní reformy byly ale větší. Měl také vzniknout Národní kriminální úřad jako nové zastřešující pracoviště. Proč k jeho vytvoření nedojde?

O Národním kriminálním úřadu jsem se bavil s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem, s pražskou vrchní žalobkyní Lenkou Bradáčovou i v bezpečnostní komunitě. Snažil jsem se o maximální možný vhled. První variantou bylo, že náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování bude zároveň ředitelem tohoto úřadu.

Další model byl, že tento náměstek bude řídit servisní útvary, jako je třeba URNA, a ředitel Národního kriminálního úřadu by řídil výkonné útvary, jako je NCOZ. Vznikla by jedna řídící úroveň navíc, kázeňská a personální pravomoc by se dělila mezi dva lidi a za celek by nezodpovídal nikdo.

Třetí možnost byla myšlenku Národního kriminálního úřadu opustit, mít všechny útvary se suverénními řediteli na jedné lajně a nad nimi společnou personální a kázeňskou pravomoc v rukou náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování. Jednoznačný výstup z pracovní skupiny byl, že vznik Národního kriminálního úřadu by z hlediska managementu a identity útvarů nepřinesl nic dobrého. Já s tím naprosto souhlasím.

Tým Reforma přitom vznikl v první půli roku 2019. Proč mu trvalo tři roky, než přišel k poměrně přehledným a jasným závěrům?

Přinesl řadu dalších závěrů, které se už uskutečnily, ale byla tu i covidová pandemie. Navíc jsou některá období pro takové změny krajně nešťastná. Jedno z nich může být na základě zkušeností z roku 2016 období krátce před volbami. (Tehdy se rozhodovalo o vzniku NCOZ sloučením dvou jednotek, což vyústilo ve vládní krizi - pozn. aut.).

Já jsem navíc až do konce března měl jako první náměstek policejního prezidenta zodpovědnost za uniformovanou policii a nemohl jsem zasahovat do služby kriminální policie a vyšetřování. A jsem dalek toho, abych v takové pozici hodnotil situaci v jiné službě.  

Martin Vondrášek (48)

Policejním prezidentem se generálmajor Martin Vondrášek stal letos 1. dubna. U policie slouží od roku 1993. Začínal jako inspektor na obvodním oddělení v Hronově poblíž Náchoda v Královéhradeckém kraji. V regionu na různých pozicích zůstal až do roku 2008, sloužil v pohraniční policii, na cizinecké policii a končil tam jako zástupce ředitele okresní policie v Náchodě.

Z Královéhradeckého kraje zamířil do Prahy, kde byl v letech 2008 až 2011 náměstkem ředitele pražské policie pro vnější službu. Následující tři roky pražskou policii řídil a od roku 2014 do konce března 2022 sloužil jako první zástupce policejního prezidenta a náměstek pro vnější službu. V čele českých policistů vystřídal generálmajora Jana Švejdara.

Nově se ustavil také odbor centrální analytiky, kde se sbíhají informace o jednotlivých trestních řízeních. Velká otázka byla, zda bude zahrnovat i poznatky z živých kauz. Zahrnuje je?

Původně měla centrální analytika vzniknout přímo v působnosti náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování, ale to se nelíbilo soustavě státního zastupitelství. Měli strach z úniků informací z trestního řízení. Centrální analytika se i proto z jeho působnosti vyňala a včlenila do úřadu zmíněného náměstka. Zatím se stále buduje, ještě není ve finální podobě.

Pokud jde o sdílení informací, jsou zalogované přístupy do všech informačních systémů policie a každý má určitou úroveň přístupového oprávnění. U každého policisty je vidět, na co se který den a kterou hodinu díval. V tom je logování neúprosné. Takže je zbytečně démonizované, že vybraná skupina lidí bude mít přístup k informacím z živé kauzy. 

Podotýkám, že váš předchůdce ve funkci Jan Švejdar říkal, že to je nebezpečná věc.

Já netvrdím, že to není nebezpečná věc. Je to nebezpečná věc a lidské selhání může mít neblahé důsledky. Jen říkám, že kontrolní mechanismy jsou tak účinné, že jsme schopni si úniky informací pohlídat z jakéhokoliv pracoviště včetně centrální analytiky. Na té musí lidé pracovat s určitým objemem dat z živých trestních řízení, jinak by to nemělo smysl. Musíme mít možnost posuzovat informace v době, kdy řízení probíhá, aby například neběželo ve stejné věci na dvou různých útvarech. 

Kdo má k těmto poznatkům z živých kauz přístup a podle jakého klíče se o tomto přístupu rozhodovalo?

Když vybíráte personální obsazení tak citlivého pracoviště, jakým je centrální analytika, musíte stanovit adekvátní požadavky na tyto policisty včetně nezbytné míry zkušeností a morálního kreditu. Stejně tak je zásadní určit přesný rozsah informací, se kterými mohou nakládat, včetně jasných pravidel pro přístup k nim. Ve spojení se zmíněnými kontrolními mechanismy si myslím, že tato oblast je a bude proti případnému zneužití zajištěna velmi dobře.

Nečekat na útok a být připraven

V rámci personálního posílení policie se počítá se 45 tisíci místy, což je o pět tisíc více oproti aktuálnímu stavu. Proč Česko potřebuje víc policistů? 

Máme přes 40 tisíc policistů, stejně jako před šesti lety. Úkolem každého bezpečnostního sboru přitom je pracovat na svém rozvoji. Když jsem sloužil na obvodním oddělení, pracovní týden trval 42,5 hodiny. A dovolená byla pět týdnů. Dnes je pracovní týden 37,5 hodiny a je šest týdnů dovolené. Máme odvést stejný objem práce, ale zkracuje se nám pracovní doba.

Občan se ale vždy chce "dobouchat" na služebnu na svého policistu a chce vidět policisty v ulicích. Nová místa, která jsme v tabulkách dostali, jsou z 86 procent rozdělená na obvodní oddělení, dopravní inspektoráty, zkrátka do přímého výkonu služby. Jsou rozepsaná do celé republiky na základě objektivních kritérií, jako je kriminalita, počet obyvatel, rozloha nebo hustota silniční sítě. Kdyby se těch pět a půl tisíce nových míst ve výhledu několika let podařilo naplnit, máme optimální personální zajištění. 

Už teď je ale Česko v počtu policistů na 100 tisíc obyvatel v Evropské unii nad průměrem. Evropský průměr je 320 policistů, v Česku je to 380.

Přepočítávání průměru napříč zeměmi Evropské unie je hrozně nebezpečné. Například gendarmerie, tedy francouzští četníci, ještě donedávna spadala pod obranu. Nevím, jestli se počítají mezi policisty. To samé platí pro příslušníky hraniční stráže v Polsku - to je obrovský bezpečnostní útvar, který je také pod obranou. Pak jsou státy, které mají velmi silnou městskou policii. Nejde udělat rovnici o počtu obyvatel, vydělit to počtem policistů, abych získal objektivní koeficient. Ten nebere v úvahu specifika jednotlivých států. 

Policejní prezident Martin Vondrášek při rozhovoru.
Policejní prezident Martin Vondrášek při rozhovoru. | Foto: Economia

Pořád ale přemýšlím, proč potřebujeme víc policistů, když se Česká republika dlouhodobě řadí mezi deset nejbezpečnějších zemí světa?

Když chcete být bezpečnou zemí, musí dobře fungovat bezpečnostní systém. První housle v něm hraje policie. V roce 2014 tu došlo k výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, což byla bezprecedentní věc. V roce 2015 přišla obrovská migrační vlna ze Sýrie, tranzit přes nás byl masivní. Na hranicích neměl kdo sloužit, se znovuzavedením kontrol nám museli pomáhat vojáci a celníci.

Na jaře 2016 teroristé útočili v Bruselu a od té doby byl v evropské zemi minimálně jeden útok ročně. A já si nemyslím, že máme čekat, až k něčemu podobnému dojde i tady, a teprve potom říct vládě, že potřebujeme personálně a materiálně posílit. Na to musíme být připraveni dopředu. 

Navíc přišla pandemie, což byl z hlediska práce policie naprostý precedens. A když letos 20. února skončila většina hlavních hygienických opatření a národ si chtěl oddechnout, za čtyři dny přišel útok Ruska na svrchované území Ukrajiny. Jestli si tedy někdo myslí, že budoucí vývoj v Evropě bude znamenat bezpečnější prostor, jsem přesně opačného názoru. Buď se na takové výzvy připravujete, děláte bezpečnostní systém robustnější, nebo se nepřipravujete a pak improvizujete. Podle mě je zodpovědnější se připravovat.

"Personální otázky jsou moje věc, ne ministra"

Po nástupu ministra vnitra Víta Rakušana došlo ke změně na postu policejního prezidenta, vyměnil se také šéf rozvědky. Jaká je pozice stávajícího ředitele NCOZ Jiřího Mazánka? Je pevná?

S panem ředitelem mám dlouhodobě korektní vztahy, je velice pracovitý. Jsem rád, že bude pokračovat, byť už nebude mít zodpovědnost za extremismus, terorismus a kyberkriminalitu. Ale pořád bude mít zodpovědnost za nejvýznamnější formy organizovaného zločinu na území České republiky v rámci hospodářské, finanční nebo násilné kriminality. Má moji plnou důvěru. 

Když jste se s ministrem Rakušanem bavil o práci policejního prezidenta, nebyla součástí diskuse také pozice ředitele NCOZ?

Podle zákona o policii je policie podřízena ministerstvu vnitra, které pro její činnost vytváří podmínky. Policejní prezident se za její činnost zodpovídá ministrovi. Když jsem se pana ministra ptal, jaké má pro mě zadání, slyšel jsem od něj, že by měla policie lépe komunikovat s veřejností, být transparentní, být vidět, měla by mít co nejvyšší autoritu a maximálně ctít presumpci neviny. Žádný personální požadavek od něj nepadl a ani to nepředpokládám. Personální otázky jsou moje věc. 

Spíš by mě zajímalo, jestli se ptal na váš dojem z výkonnosti NCOZ pod stávajícím vedením?

Jistě se mě na to ptal a já jsem mu odpověděl, jak ji vnímám, kde jsou její silnější stránky, nebo kde jsou slabší stránky. Ale nebavíme se o tom, koho by pan ministr chtěl na té které pozici. Tak to prostě není a nebude.

Přemlouvání Švejdara

Váš předchůdce ve funkci, generálmajor Švejdar, se po odchodu ze sboru živí prací se dřevem. Je dobře, že přestal úplně pracovat pro stát?

Řeknu jen tolik, že s panem Švejdarem jsem spolupracoval rád. Měli jsme tu dobrý tým. Všichni věděli, kde je jejich místo a jaké mají úkoly. Já jsem byl jedním z těch, kdo pana generála přemlouvali, aby neodcházel. Že se rozhodl odejít, mě mrzí. Ale bylo to jeho rozhodnutí, odešel na vlastní žádost. Opravdu mi ale nepřísluší, abych to komentoval za něj.

Nechci, abyste hodnotil důvody jeho odchodu. Zajímá mě váš názor na to, že stát už nevyužívá jeho služeb?

Nevím, jestli s ním někdo za stát na tohle téma komunikoval. Nechtěl bych do toho zasahovat, protože jsem u žádných rozhovorů nebyl. 

Švejdar minulý týden v rozhovoru pro Novinky.cz řekl, že mu nikdo žádnou pozici nenabídl. A já bych chtěl vědět, zda je podle vás dobře, že stát nechá lidi s více než třicetiletou praxí v jeho službách úplně odejít? 

Obecně si myslím, že pokud někdo pracuje pro stát dlouho, dobře a je loajální, tak by měl stát pro takového člověka hledat další adekvátní uplatnění. Měl by se ptát, zda nevyužít jeho služby v jiné pozici.

 

Právě se děje

Další zprávy