Voliči, matou tě výzkumy? Nediv se, jsou dost virtuální

Petr Holub, Kateřina Eliášová
19. 5. 2010 6:30
Několik hlavních důvodů, proč volební průzkumy vytvářejí virtuální realitu
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Volby vyhraje sociání demokracie s asistencí komunistů a její triumf může překazit jen pestrá koalice okolo ODS, do níž se počítají TOP 09, Věci veřejné, lidovci a zelení.

Takový obraz volebního boje rýsují průzkumy veřejného mínění. Lidovci a zelení, kteří se v nich objevují na hraně volitelnosti či pod ní, však tvrdí, že to může být jen virtuální realita.

Útokům stran nespokojených s preferencemi se vystavují zvláště netradiční průzkumy, které se nedrží obvyklých pravidel.

V první řadě jde o preference v krajích, které pro Českou televizi a Český rozhlas připravují společnosti STEM a SC&C. Kritika stíhá i průzkumy společnosti Sanep, která zjišťuje názory občanů prostřednictvím internetu.

Ani čísla, ani pořadí

Prognózy porušují některá pravidla, která zaručují, že se výsledky přiblíží k realitě.

Nepsané pravidlo říká, že se průzkumy pořádají v celém regionu, kde se volby uskuteční. Společný průzkum STEM a SC&C i internetová anketa Sanep však přinášejí data o tom, jak strany dopadnou v jednotlivých krajích.

Omyly výzkumníků

  • Za krátkou historii polistopadové demokracie vznikl dlouhý seznam nepřesných volebních předpovědí.
  • V květnu 1998 předvídaly průzkumy společností IVVM a Factum, že Důchodce za životní jistoty podpoří přes 10 procent voličů, STEM jim přiznával 7 procent. Sládkovým republikánům slibovaly STEM a Factum přes 6 procent. Ani jedna ze stran ale v červnových volbách pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekonala.
  • Ještě v dubnu 2002 měla podle společností STEM a Factum vyhrát volby ODS, v květnu to ještě předpovídal STEM a Factum očekával remízu. Nakonec občanští demokraté prohráli s ČSSD o šest procent.
  • V květnu 2006 předpovídaly CVVM a Factum zeleným zisk okolo deseti procent, lidovci se naopak potáceli těsně nad pěti procenty. Strana zelených nakonec byla spokojena se šesti procenty a lidovci ji předstihli o procento, což znamenalo dvojnásobný počet poslanců.

 

Voliči se tak v polovině dubna od Sanepu dozvěděli, že v Ústeckém kraji vede ČSSD před ODS o 9,5 procenta. Podle konsorcia STEM a SC&C vedli sociální demokraté o týden později o 12,5 procenta, počátkem května stejné společnosti zjistily rozdíl pouze sedm procent.

Obdobně dopadají průzkumy v jiných krajích. Jedenáctého května zjistil průzkum STEM a SC&C pro Českou televizi, že ve středních Čechách o procento vyhraje ODS před ČSSD, den nato stejné společnosti publikovaly v Českém rozhlase, že o 1,5 procenta zvítězí sociální demokracie.

Pětiprocentní chyba

Poptávka po předvolebních průzkumech roste a letos na ni odpovídá už šest specializovaných firem.

Přesto je to méně přesné než například v Německu, kde se do zjišťování voličských nálad zapojují čtyři agentury. Ty po dobu půl roku před volbami zveřejňují každý týden volební prognózu pro celé Německo.

V Česku se pět agentur spokojí s tím, že celostátní prognózy zveřejňují každý měsíc. Tři pak využívají volný prostor k tomu, že publikují krajské prognózy.

Konsorcium SC&C a STEM se v každém kraji dotazují 450-500 lidí. Takový průzkum je zatížen až pětiprocentní chybou.

To potvrzuje i šéf společnosti STEM Jan Hartl. "Ale když se dají dohromady dva výzkumy, tam se pohybujete už na statistické chybě plus minus tři procenta," brání metodu, která předpokládá, že obě společnosti neudělají stejnou chybu.

To se osvědčilo při průzkumu pro Český rozhlas na jižní Moravě. Počátkem května tam podle STEM vyhrála sociální demokracie o 10 procent, podle SC&C o dvě procenta. Po součtu obou průzkumů byl rozdíl 6 procent.

Ovšem stejné agentury odhalily koncem dubna jen tříprocentní rozdíl. O týden předtím zjistil Sanep, že ČSSD má desetiprocentní náskok.

Rychle vyřídit a odejít

Další nepřesnosti může způsobit praxe, že se tazatelé konsorcia STEM a SC&C ptají v každém kraji jen dva dny - běžné průzkumy přitom trvají týden.

Práce tazatelů se tak omezuje na vyptávání na ulici a logicky tak nepostihuje názory starších lidí, kteří jsou zvyklí trávit celý den doma.

To může škodit lidovcům. Zelení zase tvrdí, že stranou zůstávají jejich příznivci ze vzdělaných vrstev, kteří mají málo času, aby odpovídali na dotazy.

Stejný efekt se může projevit také v případě Sanepu, který se obrací jen na internetovou populaci.

"Krátké termíny jsou slabinou těch průzkumů. Na druhou stranu se ale nemusíte ptát jen na ulici, ale můžete taky odchytnout někoho na zahrádce," připouští Jan Hartl ze společnosti STEM.

Vedoucí výzkumu SC&C Jana Hamanová odmítla postup své firmy komentovat.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
Další zprávy