Na verdikt čekají lékaři, kteří během týdne neklidu zaplaví pražské ulice; očekávají jej i politické strany, které se dnes znovu budou přít ve sněmovně o neziskové nemocnice.
Souboj je tak zásadní, že kompromis není možný, ujišťují na jedné straně ČSSD a KSČM, na druhé straně ODS a KDU-ČSL.
Limity bez výjimky
Jako první vstoupil do ringu šestý ze sociálnědemokratických ministrů zdravotnictví - David Rath. Ten se rozhodl jménem vlivné lobby lékařů velkých nemocnic obnovit vliv státu. Důkazem, že na české poměry zasáhl radikálně, jsou předvolební demonstrace.
Stát má podle Rathovy vize přidělit zdravotníkům určitý podíl financí. Sám Rath do budoucna žádá až 10 procent HDP, vicepremiér Jiří Havel zatím částku omezuje 7,5 procenty.
Jak peníze rozdělit, na tom se stát dohodne se zdravotníky. Přesněji řečeno: zdravotníci se dohodnou mezi sebou a stát zasáhne až ve chvíli, kdy jejich nároky překročí povolenou hranici.
Rath byl originální, když počátkem roku tuto hranici stanovil a zakázal jakékoli výjimky. "Limity jsou dost vysoké na to, aby se nemusela omezit potřebná péče," oznámil.
Limity umožní zvýšit příjmy soukromých lékařů nejvýš o pět procent za rok. Právě kvůli nim protestují soukromí ambulantní lékaři, kteří navíc poprvé v polistopadové historii musejí odmítat klienty.
Lékaři z nemocnic však jsou spokojeni, protože ministr zároveň prosadil interní pravidlo, podle kterého jejich mzdy porostou o patnáct procent každý rok. Zdvojnásobí se za pět let.
Kdo chce přežít, doplatí
Další Rathův přímý úder se jmenuje neziskové nemocnice.
"Zákon v této své podobě zdravotnictví destabilizuje, zbytečně rozděluje lékaře a další zdravotníky, vyostřuje politickou atmosféru v zemi a zneklidňuje pacienty a celou českou veřejnost," komentoval prezident Václav Klaus normu, která neziskový sektor ve zdravotnictví zavádí.
Nespokojil se s komentářem, a proto budou dnes levicoví poslanci hlasovat proti prezidentskému vetu. Podle očekávání ho přehlasují.
Zdravotnický systém trpí tím, že má přebujelou síť nemocnic. Rozhodovat o tom, jak bude hustá, bude napříště stát - přitom na útraty jejich majitelů. Ministerstvo zdravotnictví rozhodne, za jaké obory budou nemocnice placeny, jaké přístroje smějí koupit a jak vysoké musejí být platy lékařů. Pokud nastaví příliš přísné podmínky, zůstanou majitelům - krajům, obcím či soukromníkům - dvě možnosti. Nemocnici buď zavřou, anebo na její provoz doplatí.
Znovu se osvědčuje spojenectví nemocničních lékařů, kteří budou mít vysoké příjmy, a státu, kterého to nepřijde na velké peníze.
Sociální demokraté normu spíše bagatelizují: "Neziskový status nemocnic má pouze zabránit tomu, aby se rozprodával majetek nemocnic. U akciových společností by to nebyl nejmenší problém," uvedl vicepremiér Havel.
Proti jsou však kraje, manažeři nemocnic a soukromí ambulantní lékaři, kteří budou muset bez dotací konkurovat nemocnicím. Také oni se účastní týdne neklidu.
Jedno umyvadlo stačí
Třetím krokem je likvidace zdravotních pojišťoven.
Vláda už připravuje plán, jak Česká správa sociálního pojištění převezme část jejich agendy a začne místo nich vybírat pojistné. Omezením byrokracie se má dosáhnout významných úspor.
|
Zdravotní pojišťovny plán odmítají: "Výběr pojistného se v poslední době stabilizoval a podle našich analýz jsme v něm velmi úspěšní," řekl ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Ladislav Friedrich, který hledí na vládní záměry s podezřením.
"Tyto kroky nás povedou zpátky do socialismu a budou mít nepříznivý dopad na pacienty," zdůraznil mluvčí Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Namísto pojišťoven budou o péči rozhodovat úředníci z jednoho místa. "Na první pohled by ten krok mohl vést ke zjednodušení, ale nepřinese to žádné plus. Pacient přijde o poslední možnost, jak ovlivňovat služby a hlídat kvalitu v poměru k ceně," prohlásil Gajdáček, který doporučuje zachovat v systému zdravou konkurenci.
Vicepremiér Havel potvrdil, že úplné zrušení všech devíti pojišťoven není vyloučeno. "Česká republika je příliš malé umyvadlo na to, aby se dělila na devět malých bazénků," upozornil.
Není pro ně místo v systému, kde o cenách zdravotní péče rozhoduje dohoda státu a lékařské lobby.
Infobox
POČET ZEMŘELÝCH:
Kalendářní rok Počet 1989 127 747 1990 129 166 1991 124 290 1992 120 337 1993 118 185 1994 117 373 1995 117 913 1996 112 782 1997 112 744 1998 109 527 1999 109 768 2000 109 001 2001 107 755 2002 108 243 2003 111 288 2004 107 177 2005 107 938Zdroj: ČSÚ
Dětská úmrtnost
Země Zemřelí do 1 roku na 1000 narozených Finsko 3,1 Švédsko 3,1 Česko 3,9 Francie 3,9 Portugalsko 4,1 Španělsko 4,1 Německo 4,2 Belgie 4,2 Itálie 4,3 Dánsko 4,4 Rakousko 4,5 Řecko 4,8 Nizozemí 4,8 Irsko 5,1 Velká Británie 5,3 Polsko 7,0 Maďarsko 7,3 Slovensko 7,9Zdroj: Eurostat; údaje
z roku 2003
Dá se něco vůbec zlepšit?
Za protestující soukromé lékaře, krajské nemocnice i zdravotní pojišťovny se staví ODS, která slibuje, že všechny Rathovy kroky zruší po volbách.
Obnoví nezávislost pojišťoven, které začnou nabízet občanům různé typy pojistného. "Sociální demokracie nabízí levnější, ale chudinské zdravotnictví. My chceme modernější systém, kdy lidé mohou ovlivnit částku, kterou chtějí do systému přispívat a co za ní chtějí dostat," naznačil svůj plán stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Z pohledu občanů, kteří dnes budou vystaveni bouřlivým protestům i debatám sněmovny, je spor těžké rozhodnout. Sociální demokraté tvrdí, že v systému není nutné příliš měnit a odvolávají se na skvělé výkony lékařů - například kojenecká úmrtnost u nás patří k nejnižším v Evropě.
Lékaři přitom berou třikrát nižší platy, než jejich kolegové v západní Evropě. Proto je spravedlivé platy státními příkazy zvyšovat.
Jiná statistika (počet zemřelých) však ukazuje, že ve zdravotnictví rezervy jsou. Češi se stále dožívají o čtyři roky méně, než činí průměr Evropské unie.
ropast se v posledních pěti letech rozšiřuje a to je důvod k reformám. Lékaři by měli brát víc, říká také pravicová opozice, musí však přesvědčit občany, že se opravdu snaží.
