Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který skládá vládu s hnutím SPD a Motoristy, vyřeší podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka svůj střet zájmů rychleji, než žádá zákon. Norma ukládá vyřešit střet bez zbytečného odkladu po nástupu do funkce, nejpozději 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Havlíček spolu s místopředsedou SPD Radimem Fialou dnes hájil tempo, se kterým nová vláda vzniká, v diskusním pořadu Partie na televizi CNN Prima News. Odmítl, že by za odklady jmenování kabinetu stál Babišův problém s uspořádáním majetku.

"Stačí do 30 dnů, ale slíbil to vyřešit, bude to rychlejší, nebude čekat tu lhůtu 30 dnů," uvedl dnes Havlíček. Připomněl, že odcházející vláda Petra Fialy (ODS) nastoupila po říjnových volbách v polovině prosince 2021, tedy podobném termínu, se kterým počítá ANO.

O postupu, s jakým chce budoucí premiér střet zájmů spočívající ve vlastnictví holdingu Agrofert vyřešit, plánuje s Babišem ve středu jednat prezident Petr Pavel. Babiš v rozhovoru pro Deník.cz tento týden řekl, že neví o tom, že by prezident požadoval veřejné vysvětlení. "Já jsem řekl, že to vyřeším v souladu s našimi zákony a se zákony Evropské unie," uvedl. Střet zájmů podle něj není zákonnou překážkou jmenování. "Žádný takový zákon nemáme. Ale já jsem slíbil panu prezidentovi, že mu předložím, jak to vyřeším," doplnil Babiš.

Koncem října odbor komunikace prezidentské kanceláře uvedl, že Babiš prezidenta ujistil, že otázku řešení střetu zájmů představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády.

Babiš v únoru 2017 vložil akcie Agrofertu do svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II kvůli novele zákona o střetu zájmů. V obou fondech si ale udržel vliv. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky to Babišův kabinet po celou dobu zatěžovalo, řekl dnes v diskusi. Letos v říjnu pak Babiš potvrdil, že se opět stal jediným majitelem Agrofertu a že dělá kroky, aby se vyhnul střetu zájmů.

Prezident Petr Pavel při jednání s Andrejem Babišem na Pražském hradě, 5. října 2025. | Foto: Zuzana Bönisch

Slovenský premiér Robert Fico očekává, že příští česká vláda podpoří spolupráci zemí visegrádské čtyřky (V4), do které kromě Česka a Slovenska patří ještě Maďarsko a Polsko. V rozhlasovém diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR Fico také tvrdil, že dosavadní česká vládní politika vedla prakticky k destrukci V4. Zesnulého českého kardinála Dominika Duku ministerský předseda označil za velkou osobnost.

"V4 přestala existovat i s obrovským přičiněním právě vlády, která odchází. Věřím, že nová vládní politika, která v České republice přichází, myšlenku V4 obnoví. Pro přežití takových zemí jako je Slovensko, Česká republika, Maďarsko, ale i Polsko, byť je velké, je V4 nevyhnutelným životním předpokladem," uvedl Fico.

Vítěz českých sněmovních voleb, hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše, už uzavřel koaliční smlouvu s hnutím SPD a s Motoristy. Nová vládní koalice by měla vystřídat kabinet dosluhujícího ministerského předsedy Petra Fialy. Babiš dříve tento týden zdůraznil potřebu obnovy spolupráce V4.

Fico řekl, že úmrtí Duky je velkou ztrátou pro veřejný i církevní život. "Mohu jen vyslovit vděk, že takováto osobnost nás navštívila při oslavách svatého Cyrila a Metoděje na Děvíně a že měl odvahu některé věci pojmenovat. Když se my ozýváme, že se nám nelíbí poučování ze strany některých českých politiků, naštěstí už těch, kteří nyní odcházejí z vládní politiky, tak se každý tvářil, že to není pravda," řekl Fico.

Slovenský premiér Robert Fico | Foto: Reuters

Sejmutí ukrajinské vlajky symbolizující boj za svobodu naopak odsoudil předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.

"Ukrajinská vlajka (…) je dnes prostřílena kulkami, spálena ohněm boje, ale vlaje jako symbol svobody, a proto si zaslouží zvláštní úctu a respekt. Strhnout ukrajinskou vlajku z budovy parlamentu evropské země, jejíž bratrský národ podporuje Ukrajince ve spravedlivém boji, je pochybný čin. I kdybys jen držel žebřík, " napsal na X Stefančuk.

Zároveň poznamenal, že ukrajinskou vlajku jako první vztyčují vojáci na územích osvobozených od ruských okupantů a touto vlajkou jsou přikryty rakve vojáků, kteří padli jako hrdinové v boji "za budoucnost svobodného světa".

Vztah Česka k Ukrajině se citelně změnil, komentoval dnes ruský diplomat Rodion Mirošnik sejmutí ukrajinské vlajky z budovy české Poslanecké sněmovny na pokyn nového šéfa dolní parlamentní komory Tomia Okamury.

Mirošnik je podle ruské státní tiskové agentury TASS vyslancem ruského ministerstva zahraničí pro zločiny kyjevského režimu. Ukrajinské vládní středisko pro potírání dezinformací jej označilo za jednu z tváří ruské propagandy. Evropská unie a Ukrajina na něj uvalily sankce a ukrajinské úřady na něj už před lety vydaly zatykač.

"Odstranili ukrajinskou vlajku z parlamentu, nastolili otázku ukončení sociálních dávek pro ukrajinské uprchlíky," napsal na sociální síti Telegram ruský diplomat, jehož vyjádření citovala ruská média. Mirošnik upozornil, že sejmout modro-žlutou ukrajinskou vlajku nařídil nový předseda sněmovny Okamura hned svůj první den ve funkci. Přitom v předchozích letech podle Mirošnika "české úřady předváděly hysterickou podporu režimu (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského", když podpořily evropské iniciativy na pomoc Kyjevu a přicházely s vlastními, jako "milion nábojů" pro Ukrajinu.

Okamurovo rozhodnutí zaznamenala ruská a běloruská média, která píší o symbolickém gestu. Ukrajinský server RBK-Ukrajina poznamenal, že krok nového předsedy sněmovny rozhněval poslance nově opozičních parlamentních stran, ODS, STAN a Pirátů, kteří z oken svých sněmovních kanceláří vyvěsili hned tři ukrajinské vlajky.

Prezident Petr Pavel o vládě Petra Fialy: 

Poslanci ODS, STAN a Pirátů ve čtvrtek večer vyvěsili z oken svých poslaneckých klubů ukrajinskou vlajku. Protestují tak proti tomu, že Okamura ji nechal sundat.

Den po zvolení nového předsedy sněmovny mají poslanci k dispozici první sněmovní tisky k projednávání. K dnešnímu dopoledni jich na sněmovním webu bylo šest. Byl mezi nimi například vládní návrh zákona reagující na unijní akt o svobodě médií nebo zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí. Podle sněmovního jednacího řádu se návrhy zákonů předkládají předsedovi sněmovny. Poslanci ho zvolili ve středu a stal se jím předseda SPD Tomio Okamura.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyřídil všechny volební stížnosti, žádné nevyhověl. Výsledek sněmovních voleb, které vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu, je tak definitivně potvrzený. Soud ale poukázal na vážné pochybení komise v okrsku 28 v Blansku, která špatně spočítala hlasy. Ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Rozdělení mandátů to neovlivnilo, soud proto nezasáhl, ale podá trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb. Jednotlivá rozhodnutí jsou dostupná na úřední desce.

Piráti mají po přepočtu v Blansku o 20 hlasů více, ANO o 21 méně, STAN o dva více, SPD o jeden více. Podle NSS jde o typově velmi závažné pochybení, které nepůsobí jako početní omyl. "Rozsah pochybení soud vede k závěru, že se nemuselo jednat o pouhou nepozornost," uvedl v tiskové zprávě člen volebního senátu Petr Mikeš.

Po zvolení šéfa sněmovny je podle ministrů čas probrat, zda znovu odešlou rozpočet. Kupka i Výborný uvedli, že musí jít o společné rozhodnutí vlády.

Ustavující schůze dolní parlamentní komory právě skončila. Zbylí dva místopředsedové Poslanecké sněmovny se dnes už volit nebudou. Volba se uskuteční v pátek 14. listopadu. Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda vyjádřil nesouhlas a uvedl, že takto rozhodla vznikající vládní koalice. Na řádné schůzi se zákonodárci poprvé sejdou v úterý.

Poslance Patrika Nachera (ANO) mile překvapilo, že ho dnes ve volbě místopředsedy sněmovny podpořila i část zákonodárců z budoucí opozice. Novinářům po zvolení řekl, že by chtěl ve své nové roli mezi opozicí a koalicí budovat mosty.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů má v komoře většinu 108 hlasů, takže Nacher musel získat podporu i u budoucí opozice. "Jsem tím mile překvapen, protože jsem to nečekal, je to pro mě o to větší závazek, že tam není to prosté dělítko koalice a opozice," uvedl.

Poslanci schválili obsazení postů ověřovatelů a zřízení sněmovních výborů. Kdy se uskuteční druhé kolo volby místopředsedů dolní komory, zatím nevíme.

Předsedové poslaneckých klubů debatují o termínu druhého kola volby místopředsedů Poslanecké sněmovny.

V prvním kole volby byli do funkcí místopředsedů Poslanecké sněmovny zvoleni Jiří Barták z Motoristů a Patrik Nacher z hnutí ANO. Ke zvolení bylo potřeba získat alespoň 98 hlasů - Barták obdržel 113 a Nacher 144.

Naopak Jan Skopeček (ODS) se ziskem 78 hlasů a Olga Richterová (Piráti), která získala 21 hlasů, zvoleni nebyli. Oba kandidáti postupují do druhého kola, o jehož termínu se bude ještě rozhodovat. Jednání sněmovny bylo přerušeno na 15 minut.

Do tajné volby místopředsedů sněmovny půjdou Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé), Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti). 

Poslanci nyní začali vybírat místopředsedy sněmovny. Hlasovat se bude do 19:55, výsledky budou známy ve 20:15.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) si na čtvrtečních 10:00 naplánovala zasedání, na kterém projedná podání své demise. V tiskové zprávě o tom dnes informoval úřad vlády. Demise podle Ústavy ČR navazuje na konec ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny. Demisi poté přijme prezident Petr Pavel.

Kabinet bude pokračovat ve své činnosti v demisi do jmenování nové vlády. O vzniku příštího kabinetu jedná z pověření prezidenta předseda ANO Andrej Babiš s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristy.

Předsedkyně poslaneckého klubu Starostů Michaela Šebelová poděkovala Věře Kovářové za vedení ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Ocenil ji také kandidát na místopředsedu dolní komory Patrik Nacher, který uvedl, že šlo o obdivuhodný výkon.

Nacher, poslanec hnutí ANO, poté nastínil své plány pro případ, že bude do funkce zvolen. Rád by zajistil, aby úterní tiskové konference byly tlumočeny do znakového jazyka, a chce s Českou televizí jednat o návratu nočních přenosů z jednání Poslanecké sněmovny po půlnoci.

Poslanci budou nyní projednávat volbu místopředsedy dolní komory, podle předsedy volebního výboru Martina Kolovratníka (ANO) budou celkem čtyři.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. V prvním kole tajné volby získal 107 hlasů z celkových 197 odevzdaných. Ke zvolení bylo potřeba dosáhnout nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Jeho protikandidát, Jan Bartošek, obdržel 81 hlasů.

Po více než šestihodinové debatě, v níž dominovala kritika předsedy SPD Tomia Okamury, skončila v Poslanecké sněmovně rozprava. Předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) poté připomněl pravidla tajné volby předsedy sněmovny. Hlasování potrvá do 18:10 a výsledky budou oznámeny kolem 18:40.

Byla vyhlášena přestávka na deset minut. Poté bude mluvit poslanec a starosta Tetína Matěj Hlavatý (STAN). Do rozpravy je stále přihlášených přes dvacet poslanců.

"Nevolte Tomia Okamuru, nikdo se to nedozví," napodobil volební slogan Motoristů ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Případné zvolení Okamury třetím nejvyšším ústavním činitelem označil za "reputační, bezpečnostní a hospodářské riziko".

Okamura podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) není způsobilý vykonávat funkci předsedy Sněmovny, neboť v minulém funkčním období systematicky a destruktivně nabourával fungování Sněmovny. "Tomio Okamura je fejkový demokrat. Když se mu něco nelíbí, tak začne křičet ze všechno je zmanipulované," doplnil Hladík.

Česká televize i Český rozhlas preferují zachování současného systému financování formou poplatků od občanů. Na konferenci K čemu jsou veřejnoprávní média? se na tom shodli zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich a generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Nová vláda naopak v návrhu programového prohlášení chce poplatky zrušit. Zároveň návrh textu uvádí posílení nezávislosti veřejnoprávních médií.

Televizní a rozhlasový poplatek se letos na jaře zvýšil prostřednictvím tzv. velké mediální novely v případě České televize ze 135 Kč na 150 korun měsíčně a u Českého rozhlasu ze 45 na 55 Kč za měsíc. Rozšířil se také okruh poplatníků z domácností vlastnících TV a rozhlasový přijímač i na uživatele zařízení připojených k internetu.

Okamuru kritizoval i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Nyní začíná hovořit předseda STAN Vít Rakušan.

Předsedkyní mandátového a imunitního výboru je Helena Válková (ANO),  hlasováním to potvrdila sněmovna. 

Sněmovna má aktuálně 196 plnoprávných poslanců. Chybí nástupci tří zástupců ANO, kteří se v pondělí poslaneckého mandátu vzdali, a Šárky Kučerové (Piráti), jejíž písemnou rezignaci bude moci přijmout až nový předseda Sněmovny. V úvodu zasedání dodatečně složil poslanecký slib dosluhující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se z pondělního zahájení ustavující schůze omluvil ze zdravotních důvodů.

"Případné zvolení T. Okamury bude v dějinách našeho národa událost, na níž si za pár let nikdo nevzpomene a nezajímá nikoho ani v zahraničí," napsal bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek na síť X.

V ustanoveném mandátovém a imunitním výboru zasedají: Karel Dvořák (STAN), Matěj Gregor (Motoristé), Karel Haas (ODS), Adriana Chochelová (STAN), Tomáš Kohoutek (ANO), Radek Koten (SPD), Monika Oborná (ANO), František Petrtýl (ANO), Pavel Růžička (ANO), Štěpán Slovák (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jiří Strýček (ANO), Jan Sviták (STAN), Helena Válková (ANO), Radek Vondráček (ANO) a Michal Zuna (TOP 09).

Nyní bude zasedat Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny. "Nyní je potřeba devadesát minut na prostor na ustavující schůzi tohoto výboru," sdělila Věra Kovářová (STAN), která schůzi řídí. Od 10:40 se bude pokračovat volbou předsedy dolní komory.

O místo předsedy dolní komory se kromě Tomia Okamury (SPD) bude ucházet bývalý místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Bartošek prokázal zkušenost s vedením Sněmovny, má autoritu a respekt doma i v zahraničí. Reprezentoval by všech 200 poslanců, uvedl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Bartošek je připraven odpovědět na dotazy Pirátů při jednání před hlasováním o funkci předsedy Sněmovny, řekl novinářům. Piráti mu slíbili podporu.

V úvodu jednacího dne poslanci naplní členy mandátový a imunitní výbor a schůzi přeruší. Výbor v přestávce zvolí předsedu. Na plénu navíc bude skládat slib trojice nových poslanců ANO za trojici, která se vzdala mandátu hned při pondělním úvodu první povolební schůze. V jejím závěru poslanci rozhodnou o zřízení a početnosti výborů a stanoví termín zahájení druhé schůze pléna. Připadne patrně na úterý 11. listopadu. Potom první povolební schůze skončí a Fialův kabinet bude muset podat demisi.

Po volbě předsedy poslanci rozhodnou o počtu místopředsedů sněmovny. Měli by být čtyři, tedy o dva méně než v minulém volebním období. Do tajné volby půjdou někdejší předseda mediálního výboru Patrik Nacher (ANO), místopředseda Motoristů Jiří Barták a bývalí místopředsedové dolní komory Jan Skopeček (ODS) a Olga Richterová (Piráti).

Plány nastupující koalice předpokládají místopředsednické pozice pro ANO, Motoristy, ODS a hnutí STAN, které chce navrhnout svého předsedu Víta Rakušana. Rakušan je však stále vicepremiérem a ministrem vnitra v dosluhující vládě Petra Fialy (ODS). Poslanci ho kvůli neslučitelnosti funkcí zatím nemohou do sněmovního předsednictva zvolit. Jedno místopředsednické křeslo tak zřejmě zůstane po ustavující schůzi dolní komory prázdné. Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení totiž plány ANO, SPD a Motoristů nepočítají.

Nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů má ve sněmovně 108 z 200 hlasů. Z dosavadního vládního tábora zní poukazování na Okamurovy údajné extrémní postoje a nesnášenlivé výroky a na jeho trestní stíhání. Politici dosluhující koalice zmiňují také Okamurova stanoviska vůči Evropské unii, Severoatlantické alianci a pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Lidovci i v souvislosti s tím nominovali Bartoška.

Zprávy ze středy 5. listopadu

Zprávy z úterý 4. listopadu

Sněmovna projednala vznik volební komise, svého prvního orgánu. Komise organizuje veškeré volby v dolní komoře včetně výběru jejího vedení. Má stejně jako v minulém volebním období 16 členů, zastoupení v ní mají všechny sněmovní strany a hnutí.

Při první schůzi poslanci seděli v lavicích jednacího sálu podle abecedního pořadí. Návrh zasedacího pořádku podle příslušnosti k jednotlivým klubům bude plénum schvalovat na další schůzi.

Ustavující schůzi svolala v souladu se zákonem Věra Kovářová (STAN) jako nejstarší z bývalých místopředsedů sněmovny, kteří byli znovu zvoleni. Zastoupila bývalou předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), která ze zdravotních důvodů už znovu nekandidovala. Kovářová bude do zvolení nového předsedy sněmovny ustavující schůzi řídit, a proto jako první složila poslanecký slib.

Poslanci se do sněmovního jednacího sálu vrátili po takřka dvou měsících. Poslední schůzi v předvolebním složení zakončili 10. září. Nové jednání tradičně zahájili za zvuků státní hymny.

Sněmovna zahájila dnes odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.

Nově zvolení poslanci přebírali v pondělí dopoledne ve sněmovním jednacím sálu osvědčení o zvolení. Za Státní volební komisi jim dokument předával Tomáš Jirovec z ministerstva vnitra. Dvě hodiny po poledni poslanci zahájí první povolební schůzi dolní komory, v jejímž úvodu složí slib.

ANO, SPD a Motoristé oznámili už zhruba týden po říjnových volbách rozdělení 16 vládních pozic, nominanty na ministerské posty zatím oficiálně nesdělili. Následně zahájili zástupci těchto uskupení debaty o programu. Završili je v polovině minulého týdne, v pátek poslali dokument prezidentu Petru Pavlovi.

Program ustavující sněmovní schůze stanoví zákon. K jeho bodům patří také zřízení dalších sněmovních výborů. Po ukončení schůze podá demisi nynější vláda ODS, hnutí STAN, KDU-ČSL a TOP 09 vedená Petrem Fialou (ODS).

Koaliční smlouvy obvykle vymezují základní programové cíle vlády a stanovují rozdělení politických funkcí mezi jednotlivé strany. Obsahují také různé procedurální záležitosti ohledně postupů koaličních stran v parlamentu, vyjednávání nebo řešení sporů. Jde o politickou dohodu vládních stran bez právní vymahatelnosti. V dodatku ji mají podepsat i všichni poslanci ANO, SPD a Motoristů, stejně jako tomu bylo ve dvou předminulých volebních obdobích.

Poslanci v pondělí odpoledne zejména složí slib a zřídí mandátový a imunitní výbor. Nejsledovanější body první schůze, tedy volba nového předsedy a místopředsedů dolní komory, budou na programu při jejím středečním pokračování.

Zprávy z pondělí 3. listopadu

Poslanci se sejdou v pondělí odpoledne na ustavující schůzi nově zvolené sněmovny. Schůze bude dvoudenní, její program stanoví zákon. Poslanci nejprve složí slib. V dalších krocích ve středu budou zejména volit předsedu dolní komory a jejího místopředsedu. Uspořádání vedení by se mělo odehrát v režii sněmovní většiny v podobě hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě, která také sestavuje novou vládu.

Zástupci těchto uskupení mají ještě před zahájením sněmovní schůze podepsat koaliční smlouvu a zveřejnit program budoucího kabinetu.

V čele sněmovny pravděpodobně stane v souladu s dohodami vznikající koalice předseda SPD Tomio Okamura. Okamurova nominace vzbuzuje zejména vzhledem k jeho odmítavým postojům k EU, k NATO a k podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské invazi nelibost zástupců dosavadních vládních stran mířících do opozice. Klub KDU-ČSL se rozhodl navrhnout do tajné volby předsedy dolní komory protikandidáta, jejího bývalého místopředsedu Jana Bartoška. "Nám je zcela jasné, že tady v tom boji taháme za kratší konec. Ale myslíme si, že nepokusit se by byla velká chyba," řekl předseda lidovecké frakce Tom Philipp. Trojice klubů vznikající koalice má ve sněmovně většinu 108 ze 200 poslanců.

Šéf poslaneckého klubu Motoristů sobě Boris Šťastný dnes označil za dezinformaci, že všech 108 poslanců vznikající vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů bude muset podepsat dodatek koaliční smlouvy, ve kterém se zavážou zvolit šéfa SPD Tomia Okamuru předsedou sněmovny. Každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Řekl to v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct.

"Já jsem tu smlouvu jako předseda klubu viděl a v té smlouvě, která je naprosto standardní a odpovídá řadě obdobným smluv v minulosti, jsou určená jednotlivá místa, jednotlivé pozice pro jednotlivé strany bez konkrétních jmen. A jednotliví poslanci těch klubů budou podepisovat sounáležitost, že se seznámili s tou smlouvou," řekl Šťastný. "Tam nikde není napsáno žádné konkrétní jméno, každá strana má možnost samozřejmě zaprvé nominovat svého zástupce a zadruhé samozřejmě každý bude volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí," doplnil Šťastný.

Lidé pracující v kultuře by podle vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů měli mít důstojné platy. Finální návrh vládního programového prohlášení stran slibuje jejich výrazné navýšení. Prohlášení také vládu zavazuje obnovit v kultuře spolupráci s odborovými svazy. Prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR, zástupce odborů Jiří Dokoupil to na dotaz ČTK označil za nesmírně povzbudivé. Zda se přístup vlády skutečně změní, podle něho ukáže už rozpočet na rok 2026.

Návrh zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a převést jejich financování pod státní rozpočet je podle některých osobností likvidací veřejnoprávních médií v Česku. Znamenal by také destrukci jednoho z pilířů demokracie a svobody informací. V prohlášení zaslaném ČTK to dnes uvedlo devět osobností, mezi kterými je například bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, senátorka Hana Kordová Marvanová či jeden ze zakladatelů Občanského fóra v roce 1989 Ivan Gabal. Výzvu adresovali prezidentu Petru Pavlovi a občanům ČR.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení slibuje zrušit poplatky, které lidé a firmy platí za veřejnoprávní média. Strany současně označují za prioritu zachování nezávislosti těchto médií. Měsíční televizní poplatek je v současnosti 150 Kč a rozhlasový 55 korun. Výnos z poplatků je u ČT přes šest miliard ročně a u ČRo přesahuje dvě miliardy korun. V dokumentu ale koalice nepíše, jak by hlavní zdroj příjmů těmto médiím nahradila.

Nová vláda ve složení ANO, SPD a Motoristů plánuje změnu stavebního zákona, bude chtít stanovit bydlení jako veřejný zájem, podpořit mladé rodiny zvýhodněnou půjčkou na pořízení bydlení či zrevidovat zákon o podpoře bydlení. Zároveň bude chtít omezit některé energetické normy a ekologické požadavky na výstavbu.

Předseda ANO Andrej Babiš nevidí nic neobvyklého na tom, že prezidentská kancelář (KPR) dostala programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů datovou schránkou. Bylo to na základě dohody, že prezident dokument dostane, jakmile bude odsouhlasený, sdělil dnes Babiš. Prezidentovi Petru Pavlovi je připravený cokoliv vysvětlit, schůzka nyní domluvená nebyla, dodal Babiš s tím, že dodržel vše, co slíbil.

"Využíváme ji všichni, aby komunikace byla rychlá a efektivní. Navíc jsem panu prezidentovi v dopise sdělil, že v případě potřeby jsme připraveni cokoliv vysvětlit, a to platí," dodal šéf ANO k zaslání prohlášení prostřednictvím datové schránky.

Prezidentská kancelář označila za netradiční to, že programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů dorazilo dnes do datové schránky kanceláře. Prezident Petr Pavel očekává, že k dokumentu dostane ještě bližší komentář od předsedy ANO a budoucího premiéra Andreje Babiše, uvedla na síti X prezidentská kancelář.

V návrhu označuje koalice za své hlavní strategické priority levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. Slibuje mimo jiné strop pro odchody do důchodu v 65 letech, růst rodičovského příspěvku na 400 000 korun, zestátnění energetické společnosti ČEZ, stavbu nové nemocnice v Praze nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média.

"Česká koruna je klíčem k naší ekonomické suverenitě. Zavazujeme se, že naše vláda nepřijme euro ani nepodnikne žádné kroky směrem k jeho zavedení. Navrhneme Parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR, stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo," stojí v programovém prohlášení.

Vznikající vláda chce postupně zvýšit výdaje na vzdělávání na úroveň průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD). V roce 2022 činily vládní výdaje od základních po vysoké školy v průměru zemí OECD čtyři procenta HDP. Budoucí vláda chce také zvýšit platy pedagogických pracovníků. Na konci volebního období mají mít učitelé průměrně 75 000 korun. Nástupní plat učitele s vysokoškolským vzděláním má být 50 000 korun.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů chce zavést politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci, slibuje odmítnutí migračního paktu EU.

Obnovu a posílení narušených vztahů se státy Visegrádské skupiny (V4) či prosazování českých národních zájmů považuje za prioritu v oblasti zahraniční politiky vznikající vláda. ČR je podle dokumentu svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Uvádí také, že členství v EU a NATO nebude předmětem celostátního referenda.

Vznikající vláda chce veřejné finance udržet pod hranicí tříprocentního deficitu. 

"Díky masivním investicím do dlouhodobého ekonomického růstu, důslednému naplňování hospodářské strategie a úsporám v provozu státu dosáhneme postupného snižování deficitu veřejných financí. V delším horizontu pak i fakticky vyrovnaného či přebytkového hospodaření státu," stojí v návrhu.

Nástupní plat 50 000 korun pro policisty a hasiče, příspěvek na bydlení nebo více policistů v ulicích slibuje v kapitole o vnitřní bezpečnosti programového prohlášení vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů. Chce také připravit projekt sítě náborových a výcvikových center, která pomohou se získáváním nových příslušníků bezpečnostních sborů a armády. Strany plánují programové prohlášení zveřejnit v pondělí.

Vznikající vláda chce podle dokumentu zavést pro policisty a hasiče systém proplácení přesčasů a příplatků, sjednotit systém benefitů a umožnit kariérní prostupnost mezi složkami. Plánuje zavedení příspěvku na bydlení až 6000 korun podle regionu. Chce posílit přímý výkon služby, zastavit rušení služeben a zvýšit přítomnost policistů v problémových lokalitách. Slibuje také zpřísnění postihů pro "chronické narušitele veřejného pořádku". Chce investovat do moderních systémů veřejné výstrahy a komunikačních sítí, které umožní lepší reakci na krizové situace.

Nová vláda chce omezit dotace pro neprodukční zemědělce, omezit marže řetězců a zřídit potravinového ombudsmana. Spotřební daň na tiché víno nezavede.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů chce revizi současné podoby Green Dealu a zrevidovat stávající erozní vyhlášku, uvádí v návrhu prohlášení.

Posílení práva občanů bránit svůj život i majetek, zrušení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo příprava zákona o celostátním referendu. Takové jsou některé z bodů návrhu programového prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v oblasti práva a spravedlnosti. Koalice také plánuje vymáhat škodu vzniklou zaviněním nebo porušením povinností ze strany soudců a státních zástupců. Rovněž chce zvýšit tresty drogovým dealerům či násilníkům vůči seniorům, ženám či dětem.

"Podporujeme jasné a spravedlivé nastavení pravidel nutné obrany. Každý má mít právo bránit svůj domov, život a majetek před nezákonným napadením bez obav, že bude následně stíhán," uvedli autoři programu. Nutná obrana je jednou z okolností, které vylučují trestnost činu. Uplatní se tehdy, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. Zákoník nyní výslovně stanoví, že o nutnou obranu nejde, pokud byla použitá obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů chce mezi prioritní úkoly vlády zařadit posílení protivzdušné obrany. Za prioritu považuje budování armády.

ANO, SPD a Motoristé chtějí registr dotací pro neziskové organizace z veřejných rozpočtů. Organizace by měly označovat financování z ciziny.

Nová koalice chce v energetice zestátnit ČEZ nebo odmítnout povolenky.

Vznikající koalice chce podle programového prohlášení zrušit poplatky za veřejnoprávní média. Hospodaření ČT a ČRo by měl kontrolovat NKÚ. Strany současně označují za prioritu zachování nezávislosti těchto médií.

ANO, SPD a Motoristé se podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka při programových jednáních shodli mimo jiné na pevném zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii. Programové prohlášení počítá se zavedením všeobecného referenda, explicitně ale vylučuje, že by se mohlo týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Strany podle médií počítají s opětovným zavedením elektronické evidence tržeb, zastropováním věku odchodu do důchodu na 65 letech.

O programu jednali ANO, SPD a Motoristé minulý týden, okruhy odpovídaly ministerským agendám. Uskupení krátce po sněmovních volbách oznámila, že si ve vládě rozdělí 16 pozic. Devět křesel bude mít ANO, které obsadí místa premiéra a ministrů financí, průmyslu, zdravotnictví, práce, školství, vnitra, pro místní rozvoj a spravedlnosti. SPD má nominovat trojici odborníků na ministerstva obrany, zemědělství a dopravy, Motoristé povedou ministerstva zahraničí, kultury, životního prostředí a budou mít nového ministra sportu, prevence a zdraví. Fialova vláda začínala s 18 členy, po odchodu Pirátů z koalice zanikla pozice ministra pro legislativu.

Levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost označuje za své hlavní strategické priority vznikající vláda ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristů. Vyplývá to z programového prohlášení, které má k dispozici ČTK. Zveřejnit programový dokument a podepsat koaliční smlouvu se trojice stran chystá v pondělí.

Programové prohlášení potvrzuje odmítnutí nových emisních povolenek ETS2, počítá i s rozvojem jaderné energetiky. Mezi priority řadí kvalitní, bezplatné a dostupné zdravotnictví. "Vláda učiní z dostupného bydlení jednu z hlavních priorit. Prosadí zrychlení a zjednodušení stavebního řízení," stojí také v úvodních ustanoveních. Strany počítají se zastropováním věku odchodu do důchodu na 65 letech, slibují také posílit obranyschopnost státu.

Programové prohlášení ANO, SPD a Motoristů počítá s odmítnutím povolenek ETS2 či stropem důchodového věku v 65 letech.

Výpadky aplikace eDoklady o volebním víkendu měly na výsledek hlasování nejspíš jen zanedbatelný vliv. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl voličskou stížnost, která na problémy s eDoklady poukazovala. Vyjádřil ale podiv nad nedostatečnou přípravou systému na volby. Rozsudek je dočasně zpřístupněný na úřední desce.

Pracovní skupina poslanců ustavila dnes sněmovní volební komisi. Komise zajišťuje volby například do funkcí a orgánů Poslanecké sněmovny, a to i na ustavující schůzi dolní komory. Zastoupení v ní mají všechny sněmovní strany a hnutí, vyplývá z usnesení.

Volební komise bude mít stejně jako v minulém volebním období 16 členů. Nejsilnější klub ANO bude mít v komisi sedm zástupců. ODS a hnutí STAN připadnou vždy dvě místa. Ostatní sněmovní strany, tedy Piráti, KDU-ČSL, SPD, Motoristé a TOP 09, budou mít v komisi po jednom poslanci. Jde o první sněmovní orgán ustavený v novém volebním období.

Volební komise se sejde na úvodní schůzi ve čtvrtek. Zvolí předsedu a místopředsedu. V čele komise by mohl opět stanout Martin Kolovratník (ANO).

Vláda se k rozhodnutí, zda do sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na rok 2026, vrátí v listopadu. Dnes o dalším postupu nerozhodla. Na tiskové konferenci po dnešním jednání to řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Na opětovné poslání rozpočtu do sněmovny naléhá hnutí ANO, které s SPD a Motoristy sobě sestavuje nový kabinet. Současná vláda to dosud považovala za zbytečné, připomínala přitom, že strany sestavující nový kabinet návrh rozpočtu před volbami kritizovaly.

"Vládní jména budeme komentovat až v momentě, kdy bude finální seznam. Nejdříve s ním bude seznámen pan prezident," řekl místopředseda ANO Karel Havlíček. "U nás platí konsenzus za SPD, že nechceme mluvit do nominací jiné politické straně," doplnil lídr SPD Tomio Okamura.

"Nejsou žádné rozpory. Debata byla velice pracovní, věcná, pozitivní," řekl předseda SPD Tomio Okamura. Za věcná a efektivní označil jednání také šéf Motoristů Petr Macinka.

Budoucí opozice má obsadit ve vedení sněmovny dvě křesla. ODS chce mít místopředsedou dolní parlamentní komory opět Jana Skopečka, hnutí STAN chce nominovat dosavadního ministra vnitra a svého předsedu Víta Rakušana. Tomu ale v převzetí sněmovní funkce zatím brání jeho členství v dosavadní vládě.

Koalice ANO, SPD a Motoristů na předsedu sněmovny nominuje šéfa SPD Tomia Okamuru, potvrdila po koaličním jednání místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka, oznámil jejich předseda Petr Macinka.

Místopředsedy má mít sněmovna v novém funkčním období čtyři, o dva méně než v minulém volebním období. Koalice obsadí dvě tato křesla, přičemž hnutí ANO už dříve oznámilo, že na tuto funkci navrhne ze svých řad Patrika Nachera.

Ministři ve středu na jednání vlády budou diskutovat o rozpočtu na příští rok, do sněmovny by ho kabinet mohl poslat po ustavení dolní komory příští týden. Při příchodu na jednání to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš opakovaně vyzývá nynější kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), aby návrh rozpočtu dolní komoře znovu předložil

Počet místopředsedů sněmovny by měl v porovnání s minulým volebním obdobím klesnout o dva na čtyři. ANO oznámilo nominaci Patrika Nachera, kandidát Motoristů dosud není známý. Dvě místopředsednické pozice připadnou stranám budoucí opozice, konkrétně ODS a STAN. Občanští demokraté chtějí opět navrhnout Jana Skopečka, hnutí STAN ohlásilo nominaci předsedy a dosavadního ministra vnitra Víta Rakušana.

Nové vedení sněmovny by měli poslanci volit druhý den první povolební schůze, tedy ve středu 5. listopadu. Předsedou dolní komory by se mohl podle dosavadních informací stát lídr SPD Tomio Okamura. Jeho protikandidátem bude v tajné volbě nominant KDU-ČSL Jan Bartošek.

Zástupci vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů dnes projednají obsazení funkcí ve sněmovně. Diskutovat by měli také o programovém prohlášení možné nové vlády. V programu je nutné vysvětlit podle předsedy ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše několik rozporů mezi trojicí stran skládajících kabinet.

Zprávy z středy 29. října

Zprávy z úterý 28. října.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš doufá, že vláda vznikne nejpozději do poloviny prosince. Uvedl to dnes na síti X poté, co jej prezident Petr Pavel pověřil jednáním o sestavení kabinetu. Babiš zopakoval, že personální složení vlády chce řešit po dokončení koaliční smlouvy a programového prohlášení.

Pravděpodobný budoucí premiér Babiš dnes Pavla seznámil právě s projednáváním koaliční smlouvy a programového prohlášení. O budoucím kabinetu jedná ANO s hnutím SPD a s Motoristy.

Z jednání během tohoto týdne má místopředseda ANO Karel Havlíček dobrý pocit. "Nedošlo tam k nějakým zásadním ideologickým střetům," dodal k vyjednávání s SPD  a Motoristy. Už v sobotu Havlíček řekl, že do chystaného vládního programu se podařilo "z drtivé většiny" včlenit volební program ANO. Cílem byl podle něj program, který bude reflektovat "středopravé ukotvení vlády se sociální kontrolkou, kterou bude zajišťovat hnutí ANO" a bude postavený konzervativně.

Hnutí ANO a SPD podle jejich představitelů Aleny Schillerové a Tomia Okamury prosadily do programu chystané vlády s Motoristy drtivou většinu předvolebních slibů. Uvedli to v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Spokojenost s jednáními o programu již dříve vyjádřili i Motoristé. Předseda ANO a předpokládaný budoucí premiér Andrej Babiš bude v pondělí prezidenta Petra Pavla informovat o základních tezích programu, který budou zástupci stran ještě kompletovat, řekla dnes místopředsedkyně ANO Schillerová.

"Jsme na všech základních věcech shodnuti," uvedla Schillerová. Podle ní ucelenou verzi programu proberou ještě vedení stran.

Zprávy z neděle 26. října

Zástupci ANO, SPD a Motoristů budou v sobotu a v neděli jednat o programu budoucí vlády pro vědu a digitalizaci. Strany v uplynulých dnech diskutovaly o prioritách v oblastech, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. Programové prohlášení mají podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka hotové zhruba z 95 procent.

Zprávy ze soboty 25. října

Organizátoři demonstrace z minulého týdne proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy požádali o schůzku prezidenta Petra Pavla. Demonstrace se v neděli 19. října na Hradčanském náměstí v Praze zúčastnily tisíce lidí. Protestovali mimo jiné proti možnému kandidátovi na post ministra a předsedovi Motoristů Petrovi Macinkovi. Kritici se proti tomuto kandidátovi vymezují, protože by podle nich nehájil ochranu přírody.

"Pana prezidenta jsme požádali o schůzku, na které bychom mu rádi osobně sdělili naše obavy z možného oslabení ochrany přírody a klimatu v případě, že by v čele ministerstva životního prostředí stanul zástupce strany Motoristé," uvedl Jaroslav Bican z Greenpeace ČR. 

Vyjednavači budoucí vládní koalice ANO, Motoristů a SPD podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka našli cestu, jak v příštím roce zajistit financování prioritních staveb. Havlíček to dnes řekl po jednání možné koalice, podrobnosti ale neprozradil. Budoucí vláda podle něj chce pokračovat v prioritních dálničních a železničních stavbách. Rozumný kompromis podle Havlíčka strany našly v dlouhé diskusi o vysokorychlostních tratích. Předseda SPD Tomio Okamura naznačil, že se ANO, SPD a Motoristé dohodli na zvýšení slev na jízdné pro studenty nebo seniory.

"Tato vláda nám předává dopravu sice v dobré rozestavěnosti, to uznávám, ale v katastrofálním finančním stavu," řekl Havlíček, podle něhož v příštím roce chybí na dopravní stavby v chystaném rozpočtu 48 miliard korun.

Platy příslušníků bezpečnostních sborů porostou, řekl dnes po vyjednávání o programu budoucí vlády místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ve vznikající koalici ANO, Motoristů a SPD je na tom podle něj shoda. ANO již dopředu avizovalo plán stanovit nástupní plat policistů, hasičů a příslušníků Vězeňské služby na 50 000 korun.

"Platí to, co jsme řekli před volbami. Nenašli jsme dnes žádný zásadní rozpor," sdělil Havlíček. Konkrétní čísla a částky, o kterých se jednalo, ale zatím sdělovat nechtěl. "Musí to být v kontextu i s ostatními pracovníky státní sféry. Nemůžeme dnes vypíchnout jenom policisty, musíme se na to dívat z pohledu vojáků či pedagogů. Ale myslím, že tam žádné překvapení nebude," podotkl.

SPD a Motoristé chtěli podle svých volebních programů inkluzi zrušit, ANO revidovat. Téma inkluze probírali zástupci stran dlouho, řekla Schillerová. "Dojde k zásadní revizi, na tom se shodujeme, a postupnému přechodu na nějaký systém," dodala. Strany se podle ní v jednání shodly na postupné trajektorii změn, ale detaily zveřejní až v dohodnutém vládním programu. Podle Okamury je domluva na zásadní úpravě inkluze.

Shoda je také na růstu platů ve školství, řekla Schillerová. "Potřebujeme pedagogy, potřebujeme, aby nám jich tak vysoké procento neodcházelo po vystudování pedagogických fakult mimo školství," uvedla. Připomněla předvolební slib ANO, že nastupující učitelé budou brát 50 000 korun měsíčně.

Zřízení výboru pro protidronovou ochranu, dronovou regulaci a rozvoj schválila vláda. Po jednání kabinetu to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Výbor má podle něj sloužit k lepší koordinaci mezi všemi resorty a úřady, které se tématu věnují, ať už z hlediska využívání dronů v praxi či z hlediska ochrany a bezpečnosti obyvatel, státu a kritické infrastruktury. Návrh na zřízení výboru schválila v úterý Bezpečnostní rada státu (BRS).

Vláda jmenovala novým ředitelem Digitální a informační agentury dosavadního zástupce ředitele Petra Kuchaře. Od pátku nahradí Martina Mesršmída, který na funkci rezignoval po problémech s aplikací eDoklady během sněmovních voleb.

Hrad letos podle webu Seznam Zprávy nebude na předávání státních vyznamenání 28. října zvát konkrétní poslance. Jejich výběr bude na sněmovních stranách a hnutích, kterým nabídlo celkem tři desítky míst ve Vladislavském sále, kde se ceremoniál tradičně uskuteční. Důvodem je říjnová obměna sněmovny, v jejímž důsledku část poslanců už skončila a noví se ujmou mandátu až v listopadu.

Koho zvát na ceremonii 28. října? Nápad Hradu narazil u exprotokoláře Forejta

Důchodový věk se zvedá už léta u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce ročně. Na 65 let se dostane ve 30. letech, kdy začnou do penze odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí ze 70. let. Vládní důchodová reforma počítá s pokračováním posouvání věkové hranice na 67 let, i když pomalejším tempem o jeden měsíc ročně. ANO, SPD a Motoristé ve svých volebních programech slibovali zastropování na 65 letech.

"Je to vlastně přehození problému a horkého bramboru na budoucí vlády, které přijdou po roce 2029, protože toto rozhodnutí se negativně do veřejného rozpočtu nepromítne za mandátu té budoucí vlády. To rozhodnutí se dramaticky promítne po roce 2032. Všechny země OECD, všechny země v Evropě vlastně dělají tenhle nezbytný krok, že posouvají věkovou hranici odchodu do důchodu. Jestliže vláda říká, že tento krok neudělá a vrátí zpátky na hodnotu 65 let, tak by měla okamžitě také říci, jak dopad na veřejné rozpočty vyřeší," uvedl Jurečka.

Zmrazení důchodového věku na 65 letech, na kterém mají shodu strany případné vládní koalice ANO, SPD a Motoristé, by přeneslo problém s udržitelností systému penzí v Česku na přespříští či další vládu. Pokud by se věková hranice neposouvala, po roce 2032 by bylo potřeba ročně si na důchody půjčovat kolem jednoho procenta HDP. V současných cenách je to asi 80 miliard korun. Uvedl to končící ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by budoucí vláda měla sdělit, kde při zastropování penzijního věku peníze na důchody vezme.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) seznámí vládu s vyhodnocením problémů aplikace eDoklady při letošních sněmovních volbách. Při příchodu na zasedání kabinetu řekl, že za nimi bylo nedostatečné testování či nedostatečná kapacita infrastruktury ve chvíli, kdy zájem o využití elektronických dokladů převýšil odhady. Kromě zvýšení kapacit bude podle něj vhodná do budoucna i legislativní úprava.

K inkluzi ve školách chce ANO podle něho změnit přístup a zrevidovat ji. "Náš pohled je velmi rezervovaný vůči inkluzi," uvedl Havlíček. Nynější systém se podle něho neosvědčil a je finančně náročný.

Zástupci ANO, SPD a Motoristů zahájili ve středu ve sněmovně další kolo diskusí o programu jejich případné vlády. Tentokrát se zaměří na školství, dopravu a na kapitolu ministerstva vnitra. Debaty se povedou například o společném vzdělávání žáků, tedy takzvané inkluzi, o penězích na dopravní stavby, o platech policistů a hasičů i o migračním paktu Evropské unie. Na jeho odmítnutí se podle prvního místopředsedy ANO Karla Havlíčka shodují všechny strany vznikající koalice.

Budoucí vláda by podle něho mohla odmítnout migrační pakt už na prvním jednání vlády. "Dovedu si představit, že tomu tak bude," řekl novinářům Havlíček při příchodu na jednání.

Pokud by Nejvyšší správní soud stížnosti, kterou podal ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, vyhověl, pravděpodobně by přišel o jeden mandát Jihomoravský kraj a Karlovarskému kraji by se vrátil pátý.

Ministr pro místní rozvoj a dvojka kandidátky STAN v Karlovarském kraji v říjnových sněmovních volbách Petr Kulhánek (za STAN) podal návrh na kontrolu výpočtu při přikázání mandátů ve druhém skrutiniu. Kvůli přepočtu Karlovarský kraj přišel o jeden z pěti mandátů a po volbách má čtyři poslance. O stížnosti by měl rozhodnout Nejvyšší správní soud v Brně. Jestli by se případný úspěch stížnosti projevil ještě přepočtem mandátů v nedávných volbách, ale není jasné, řekl Kulhánek.

Jak napsal na síti X, poprvé od vzniku krajů bude zájmy Karlovarského regionu zastupovat v dolní komoře Parlamentu méně než pět poslanců. Ve sněmovně usednou pouze čtyři poslanci z kraje z celkových 200. "To opravdu nepovažuji za adekvátní počet. Náš kraj patří mezi ty, které potřebují být vzhledem ke specifickým potřebám více slyšet, bude tomu bohužel přesně naopak. Ale při propadnutí 58 644 hlasů - což odpovídá 42,11 procenta všech odevzdaných hlasů - v našem kraji se frustraci zkrátka nelze divit," uvedl Kulhánek.

Zprávy ze středy 22. října

Zástupci Romů z rady pro menšinu by považovali jmenování Turka ministrem za nevhodné. Apelují, aby se při vzniku vlády zohlednil respekt a tolerance.

Dotované hypotéky pro mladé rodiny, které chtějí podle předvolebních programů zavést hnutí ANO a SPD, by podle oslovených analytiků ke zlepšení dostupnosti bydlení nepomohly. Pouze by zvýšily poptávku na trhu, na kterém nyní není dostatek nemovitostí k prodeji. Bydlení by se tak naopak dále prodražovalo, uvedli dnes pro ČTK. Podle nich je třeba nejdříve zrychlit výstavbu, překážkou by však mohla být plánovaná změna stavebního zákona. Jak hnutí ANO, tak zástupci SPD by se totiž rádi vrátili k původnímu návrhu zákona z roku 2021, který mimo jiné zavádí Nejvyšší stavební úřad. Změna legislativy a stavebních podmínek by ale pro stavebníky mohla být podle expertů alespoň v rané fázi přechodu šokem.

Podle analytika realitní platformy Bidli Daniela Horňáka jsou dotované hypotéky 'cestou do pekla'. "Náklady na státní rozpočet by byly enormní a bez výsledného efektu. Na trhu chybí tisíce nemovitostí a vznik 'superúřadu' a návrat ke starým pořádkům zabere měsíce, ne-li roky a s nejistým výsledkem. Nápad opět něco dotovat mi přijde úsměvný a zároveň přinese více škody než užitku. Dotovaná hypotéka na dražší nemovitost bude ve výsledku stejně nákladná pro klienta, přinese pouze zisk developerům a prodávajícím," dodal Horňák.

ANO, SPD a Motoristé, jejichž zástupci vyjednávájí o případném společném vládním programu, se shodují na zastropování důchodového věku na 65 letech. Představy trojice subjektů o penzích se ale liší. Rozdílný je i pohled na dávky, podporu rodin či platy ve veřejném sektoru. Zatímco ANO a SPD má v řadě bodů shodu a plánuje výdaje zvyšovat, Motoristé slibují výrazné snižování vyplácených částek. Vyplývá to z volebních programů trojice subjektů. Někteří experti a ekonomové poukazovali na to, že na sliby voličům o důchodech či dávkách by byly potřeba každý rok desítky miliard korun.

ANO, SPD a Motoristé se shodují na zpřísnění migrace a zvýšení platů pro policii. Mezi ANO, SPD a Motoristy nejsou v oblasti ministerstva vnitra zásadní rozpory. Strany se ve svých volebních programech shodly zejména na tom, že je potřeba odmítnout migrační pakt Evropské unie a zamezit nelegální migraci. Souhlasily také s nutností zlepšit finanční podmínky v policejním a hasičském sboru. Jejich příslušníkům chtějí zvýšit platy. Vyplývá to z programů jednotlivých stran.

"Shoda panuje v tom, na co by se podle většiny veřejnosti nová vláda neměla zaměřit - 74 procent lidí nepožaduje vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie," dodali autoři průzkumu, který pro televizi CNN Prima News provedla agentura STEM.

Nová vláda by podle 27 procent dotázaných v průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News měla věnovat největší úsilí zvýšení výkonu české ekonomiky, pro 23 procent lidí je nejdůležitější zabezpečení sociálních jistot. Posílení bezpečnosti před hrozbami zvenku jako prioritu prosazuje 15 procent účastníků průzkumu. Další oblasti, jako je zajištění zdravotní péče, investice a modernizace státu nebo výroba a dodávky energie, za klíčové považuje necelá desetina populace. Jen malý podíl občanů by od vlády očekával největší úsilí v oblasti snížení kriminality či zefektivnění státní správy.

Nastupující vláda by se měla zaměřit především na zvýšení výkonu české ekonomiky a zajištění sociálních jistot. Posílení bezpečnosti země před vnějšími hrozbami je klíčové pro menší část společnosti. Vyplývá to z povolebního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Pokud jde o jednotlivé úkoly, nový kabinet by měl přednostně řešit hlavně snížení státního dluhu a lepší dostupnost bydlení.

Autoři průzkumu poznamenali, že respondenti vyjádřili ohledně priorit budoucí vlády těžko slučitelné požadavky. "Jako obvykle, když se ptáme na priority pro vládu, vyjadřuje i tentokrát veřejnost těžko slučitelné požadavky. Na jedné straně chce výkonnou ekonomiku a naplněné sociální jistoty, ale z druhé strany nízký až žádný státní dluh. Takový paradox se týká zejména voličů ANO. Očekávání od vlády jsou tak již před jejím vznikem poměrně vysoká," uvedl analytik STEM Martin Kratochvíl.

Motoristé v programu navrhují zavedení plošného dobrovolného tříměsíčního cvičení pro mladé lidi, které by zahrnovalo vojenský i doplňkový hasičský výcvik. Zavedení dobrovolného několikatýdenního výcviku v místě bydliště navrhoval v minulosti také šéf SPD Tomio Okamura.

Shoda mezi stranami vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristé sobě  panuje na posílení kybernetické bezpečnosti či na nutnosti zatraktivnění služby vojáka z povolání. ANO v programu slíbilo od příštího roku nástupní plat 50 tisíc korun vojákům z povolání po absolvování kurzu základní přípravy. Zvyšovat atraktivitu služby vojáka z povolání včetně aktivních záloh úpravou jejich finančního ocenění a vytváření dalších benefitů chce i SPD.

Strany ANO, SPD a Motoristé se podle poslance ANO Lubomíra Metnara shodují také na důležitosti peněz na obranu. "Je důležité, aby rostly, ale aby byly vynakládány efektivně a transparentně," uvedl. Hnutí ANO chce ve vládě podle svého volebního programu přehodnotit nákladné nákupy, jako je pořízení 24 amerických letounů F-35. Nákup za 150 miliard korun schválila vláda Petra Fialy (ODS) před dvěma lety, opozice v čele s ANO ho opakovaně kritizovala. ANO se ve vládě podle programu plánuje zaměřit na rozvoj protivzdušné obrany. Ve svém programu ji za zásadní považují také Motoristé.

Místopředseda ANO Karel Havlíček očekává, že ANO, SPD a Motoristé budou o programu jednat i přes víkend. V závěru budou muset vzájemně provázat jednotlivé kapitoly, řekl.

Předsednická pozice ve sněmovním výboru se váže s vyšším platem. Předseda letos pobírá 154 100 korun měsíčně. Místopředsedové mají 138 400 korun a poslanci bez funkcí 109 500 korun.

Zástupci stran vznikající koalice by měli vést deset sněmovních výborů. Hnutí ANO má mít předsedu pěti výborů, hnutí SPD tří a Motoristé dvou výborů. Vyplývá to ze sdělení předsedkyně klubu ANO Taťány Malé. Opozičním stranám má připadnout řízení osmi výborů, konkrétně volební koalici Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a hnutí STAN. Piráti vyjdou podle představ pravděpodobné budoucí koalice naprázdno.

Vyjednávači ANO, SPD a Motoristů budou v úterý pokračovat v projednávání programu vlády, kterou sestavuje předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš. Budou se věnovat zdravotnictví, agendě ministerstva práce a sociálních věcí, zemědělství a sportu. Debata o programu má trvat do konce pracovního týdne, kdy strany chtějí po uzavření všech kapitol komentovat programové dohody.

Zprávy z úterý 21. října

Vznikající koalice už dříve deklarovala, že chce jako první změnit sociální odvody pro živnostníky. Podle Schillerové se na tom shodují všechny subjekty. Změna by měla platit od ledna, strany ji proto předloží jako poslanecký návrh. Kdyby návrh nestihl projít legislativním procesem, bude obsahovat zpětnou účinnost k začátku ledna, živnostníci by tak podle Schillerové měli ušetřit minimálně 1715 korun měsíčně. Rozdílné názory mají strany například na obnovení elektronické evidence tržeb, jak plánuje ANO.

Schůzky se za ANO vedle Aleny Schillerové účastní místopředseda hnutí Karel Havlíček. Za SPD vyjednává šéf strany Tomio Okamura, místopředseda Radim Fiala či ekonomka Markéta Šichtařová, která na kandidátce SPD kandidovala za Svobodné. Motoristé vyslali předsedu sněmovního klubu Borise Šťastného a ekonoma Vladimíra Pikoru.

Ve sněmovně začalo vyjednávání ANO, SPD a Motoristů o programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Prvním tématem jsou finance, projednat dnes zástupci stran mají i oblasti průmyslu a obrany. Debata o programu má trvat do konce pracovního týdne. Není u toho Andrej Babiš, který v neděli ohlásil, že si bere týden dovolené.

Vznikající koalice chce jako první změnit sociální odvody pro živnostníky. Podle Schillerové se na tom shodují všechny subjekty. Změna by měla platit od ledna, strany ji proto předloží jako poslanecký návrh. Kdyby návrh nestihl projít legislativním procesem, bude obsahovat zpětnou účinnost k začátku ledna, živnostníci by tak podle Schillerové měli ušetřit minimálně 1715 korun měsíčně. Rozdílné názory mají strany například na obnovení elektronické evidence tržeb, jak plánuje ANO.

Vyjednavači ANO, SPD a Motoristů dnes zahájí debatu o programu vlády sestavované předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Trvat má do konce pracovního týdne. Alena Schillerová a Karel Havlíček za ANO, Tomio Okamura a Radim Fiala za SPD a Petr Macinka a Boris Šťastný za Motoristy proberou jako první kapitoly průmyslu, financí a obrany. Babiš v neděli oznámil, že si bere dovolenou. Programové dohody chtějí vyjednavači komentovat v pátek po uzavření všech kapitol.

Zprávy z pondělí 20. října.

Z úvodního kola vyjednávání opozice s hnutím ANO vyplynulo, že opozice v tomto volebním období získá předsednické posty v osmi sněmovních výborech, třech komisích a jedné stálé delegaci. ODS má získat předsedy tří výborů, a to bezpečnostního, evropského a kontrolního. Starostové mají mít předsedy výboru pro obranu a pro regionální rozvoj. KDU-ČSL má získat předsedy mediálního a sociálního výboru, TOP 09 má vést školský výbor.  Piráti nabídku na vedení výboru či komise neobdrželi, ačkoliv mají v nové sněmovně 18 křesel, zatímco lidovci 16 a TOP 09 devět.

Nejvyšší odchodné, skoro 1,5 milionu korun, pravděpodobně dostane bývalá předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pekarová Adamová oznámila letos v únoru odchod z vysoké politiky ze zdravotních důvodů. V letošních sněmovních volbách nekandidovala.

Pouze na jeden poslanecký plat, a to základní, bude mít patrně nárok někdejší poslanec ANO Bohuslav Hudec. Do sněmovny nastoupil teprve letos v lednu jako náhradník za zesnulého Milana Ferance (ANO). Základní poslanecký plat činí v současnosti 109 500 korun.

Stěžovatelé poukazují na chybné započtení preferenčních hlasů, nepovolenou volební agitaci před volební místností či nezákonnou propagaci politického hnutí. Některé stížnosti se týkají problémů s mobilní aplikací eDoklady a další vyjadřují nesouhlas se systémem přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Dále spatřují neplatnost voleb z důvodu nepřiznaných koalic.

Výsledky letošních voleb do sněmovny nebo regulérnost hlasování zpochybnilo u Nejvyššího správního soudu 37 lidí. Je možné, že se počet ještě aktualizuje s ohledem na stahování doručené pošty, informoval NSS na webu. Desetidenní zákonná lhůta pro podávání návrhů uplynula dnes v 16:00. Vše, co přijde později, soud odmítne. Dosud odmítl čtyři návrhy, důvodem bylo naopak to, že je stěžovatelé podali předčasně.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny zaznamenal tři kyberbezpečnostní incidenty. V jednom případě šlo o kybernetický útok, ve druhém o přetížení systémů, třetí není veřejně znám.

Jeden kyberbezpečnostní incident podle Soukupové spadal do kategorie informační bezpečnost. Není veřejně známý. Do kategorie informační bezpečnost se obecně řadí například ransomwarové útoky. Při těchto útocích škodlivý software zablokuje napadený počítačový systém či uložená data a požaduje peníze za odblokování. Spadá tam ale například i neautorizovaná změna informací či dat, neautorizovaný přístup k datům či únik informací.

Zbylé dva kyberbezpečnostní incidenty spadaly do kategorie dostupnost. "Co se týká kategorie Dostupnosti, můžeme uvést, že v jednom případě se jednalo o mediálně známý DDoS útok týkající se hnutí Stačilo! (srpen) a v druhém případě šlo také o veřejně známý incident, kdy došlo v důsledku extrémní zátěže systémů NIA (identita.gov.cz) a eDoklady (edoklady.gov.cz) k částečným výpadkům a omezením některých klíčových funkcionalit těchto systémů," uvedla pracovnice oddělení komunikace úřadu Lenka Soukupová.

Ekologové tvrdí, že jim nejde konkrétně o osobu šéfa Motoristů Petra Macinky, o kterém se mluví jako o kandidátovi na ministra, řekla Kolínská. Vycházejí z analýzy volebních programů, podle které Motoristé mají nejvíc protizelený program. "Ten resort nemohou ideově zvládnout, celý jejich program je založený na negaci kroků prospěšných životnímu prostředí," uvedla. Jiří Koželouh z Hnutí Duha řekl, že Macinka může řídit jiný úřad, ale Motoristé nemohou obsadit ministerstvo životního prostředí kvůli svému střetu zájmů i programové kolizi.

Servery Deník N či Seznam Zprávy dříve upozornily, že Macinka chce zrušit nově zřízenou chráněnou krajinnou oblast Soutok na jihu Moravy. Proti ní bojuje i podnikatel František Fabičovic, jemuž ochranný režim komplikuje hospodaření. Zároveň patří mezi největší sponzory Motoristů, uvedly.

Na středeční schůzce se lídři ANO, SPD a Motoristů domluvili, že do nedělního dopoledne si pošlou programové priority, o nichž pak budou v příštím týdnu jednat. Shodli se na prioritách, jako je snížení ceny energií, zrušení plánovaného růstu sociálních odvodů podnikatelů či zrychlení stavebního řízení.

Po úvodním bloku k průmyslu, financím a obraně čeká v úterý strany chystající novou vládu debata o zdravotnictví, agendě ministerstva práce a sociálních věcí a sportu. Středu věnují školství, dopravě a kapitole ministerstva vnitra. Čtvrtek vyčlenili na spravedlnost, životní prostředí a místní rozvoj. V pátek jednání uzavřou debatou o kultuře a plánech pro českou diplomacii.

Jednání o společném programovém prohlášení vlády otevřou v pondělí vyjednavači hnutí ANO, SPD a Motoristů kapitolami hospodářství, financí a obrany. Každý den příštího pracovního týdne se budou stranické týmy zabývat třemi kapitolami. V pátek jednání uzavřou debatou o kultuře a plánech pro českou diplomacii. Hlavní vyjednavači, kteří budou u debat stále, zatím podle vyjádření pro ČTK nemají uzavřen soupis jmen odborníků, kteří je doplní.

Boris Šťastný z Motoristů uvedl, že experty, kteří se u jednání objeví, nelze automaticky brát jako kandidáty strany na ministry daných kapitol. Připomenul, že personální otázky chce předseda ANO Andrej Babiš řešit až po programové dohodě. Programové prohlášení a návrh obsazení jednotlivých ministerstev by chtělo hnutí ANO prezidentovi předložit v polovině listopadu.

Ministerstvo financí nepovažuje za možné, aby ředitel rozpočtové sekce ministerstva financí Karel Tyll nyní spolupracoval se vznikající vládou na přípravě státního rozpočtu, jak požaduje pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO). Mohlo by to znamenat porušení principu neutrality státní správy, uvedlo ministerstvo. Zároveň upozornilo, že pokud se na něj některý z nově zvolených poslanců oficiálně obrátí kvůli konzultaci nějakého materiálu, resort mu vyjde vstříc.

Babiš kritizuje vládu za to, že po volbách znovu nepředložila do sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok. Vláda ho předložila na konci září, kvůli konci volebního období se jím ale noví poslanci nemohou zabývat. Ve středu předseda ANO na sociálních sítích požádal, aby vznikající kabinet mohl rozpočet řešit s Tyllem.

Lesnická firma Uniles z koncernu Agrofert předsedy hnutí ANO Andreje Babiše nepodala do pětimiliardového lesnického tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) žádnou nabídku. Podle mluvčího Agrofertu Pavla Heřmanského tak firma učinila kvůli spekulacím a atakům na společnosti Agrofertu. Uniles, který sídlí v Rumburku na Děčínsku, patří mezi hlavní obchodní partnery Lesů ČR a mezi největší lesnické firmy v Česku. V tendrech LČR, které spravují téměř polovinu lesů v zemi, byl Uniles v minulých letech úspěšný.

"Rozhodli jsme se neúčastnit výběrových řízení. Z důvodu přetrvávajících spekulací a ataků na naše společnosti jsme přizpůsobili naši obchodní strategii stávající situaci," uvedl bez dalších podrobností Heřmanský na dotaz ČTK k lesnickému tendru. Uzávěrka podání nabídek do tendru byla ve středu, nabídky podalo 40 firem.

Babišův Agrofert vycouval z tučného "lesního tendru". Reaguje na spekulace

Národní rozpočtová rada kritizuje rozsah obranných výdajů v plánovaném rozpočtu ministerstva dopravy na příští rok i nesoulad s rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Národní rozpočtová rada kritizuje zvýšení očekávaných příjmů státního rozpočtu na rok 2026 proti prvnímu návrhu, má obavy o jejich naplnění.

Zprávy ze čtvrtka 16. října 

O společném programu budou každý den od pondělí jednat za ANO Karel Havlíček s Alenou Schillerovou, za Motoristy Petr Macinka s Borisem Šťastným a za SPD Tomio Okamura s Radimem Fialou.

Představitelé vítězného hnutí ANO se dopoledne ve sněmovně sejdou se svými partnery z řad Motoristů a SPD, s nimiž jednají o budoucí vládě. Mají diskutovat o programovém prohlášení budoucí vlády i o některých zákonech, jejichž rychlé projednávání považují za nezbytné. Půjde třeba o návrh rozpočtu nebo o sněmovní jednací řád.

"My budeme řešit zákony, které nezbytně musí jako jedny z prvních odejít do legislativního procesu, budeme řešit programové prohlášení vlády. To znamená sladění našich programů, na tom teď v příštích dnech budeme pracovat," řekla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.

Zprávy ze středy 15. října.

Sjezd Sociální demokracie (SOCDEM), k jehož datu plánuje odstoupit užší stranické vedení včetně předsedkyně Jany Maláčové, se uskuteční 22. listopadu. Termín podle informací ČTK schválilo na dnešním online jednání předsednictvo sociálních demokratů. Rovněž sjezd se má uskutečnit online. Vedení zahrnuje vedle Maláčové například místopředsedy Lubomíra Zaorálka a Jiřího Nedvěda.

Zástupci SOCDEM se letos ucházeli v letošních volbách o místa ve Sněmovně společně například s komunisty na kandidátkách hnutí Stačilo! Hnutí získalo 4,3 procenta hlasů a do dolní parlamentní komory se nedostalo.

Lídři SOCDEM čelí kvůli krachu jejich plánu na návrat do Sněmovny pod hlavičkou Stačilo! kritice. Rozepře dříve vyvolala už sama spolupráce s KSČM. Ze sociální demokracie kvůli ní odešli například hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, senátor Petr Vícha, někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier nebo předchůdce Maláčové na pozici předsedy SOCDEM Michal Šmarda.

Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová a místopředseda Lubomír Zaorálek vysvětlují, proč změnili původní stanovisko, kdy odmítli jít do voleb s hnutím Stačilo. | Foto: Radek Bartoníček

Nejvyšší správní soud zatím v souvislosti se sněmovními volbami eviduje 14 stížností. Přišly za posledních sedm dní, tedy od začátku lhůty pro zpochybnění voleb, vyplývá z databáze soudu. Několik podnětů soud obdržel i před lhůtou, která se počítá od vyhlášení výsledků voleb ve Sbírce zákonů. Předčasně podané stížnosti soud ale průběžně odmítá.

Zrušení protierozní vyhlášky, které chtějí ve svém programu Motoristé, podle ochránců přírody poškodí českou krajinu a oslabí ochranu půdy. Ekologické organizace to uvedly v tiskové zprávě. Záměr považují za nezodpovědný. Vyhlášku v roce 2021 zavedl tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Předseda Motoristů Petr Macinka by podle dosavadních informací mohl usednout v čele ministerstva životního prostředí v příští vládě.

Motoristé v programu hovoří o zrušení či zásadní revizi vyhlášky tak, aby neznehodnocovala půdu a nesvazovala hospodaření. "Odmítáme nesmyslnou byrokratickou regulaci typu současné erozní vyhlášky. Je třeba vycházet z moderních poznatků půdní biologie, humifikace a hydrologie, nikoli z byrokratických tabulek," uvádí v programu Motoristé.

Zprávy z úterý 14. října

Naopak na podporu Filipa Turka vystoupila v minulých dnech Západočeská asociace romských podnikatelů, ve které působí jako ambasador Turek a herec Zdeněk Godla. Asociace, která vznikla v roce 2023, si klade za cíl podporovat romské podnikatele v Karlovarském a Ústeckém kraji. Prezident asociace Jiří Dunka na webu napsal, že se vedení asociace s Turkem zná delší dobu díky "společné vášni k britským automobilům" a považují ho za blízkého přítele. "Proto můžeme jednoznačně a s jistotou odsoudit všechny snahy o to, udělat z něj rasistu. Celou tuhle kauzu vnímáme jako cílenou a zcela vymyšlenou," uvedl Dunka, jehož poradcem je podle webu předseda Motoristů Petr Macinka.

Proti nominaci Turka vznikla také petice, kterou za víkend podepsalo přes 36 tisíc lidí. Petici iniciovala organizace Konsent, která se zabývá prevencí sexuálního násilí a obtěžování.

Další petici proti jmenování Turka ministrem zahraničí spustila organizace Romea. Do pondělka ji podepsalo přes 5000 lidí.

"Jmenování pana Turka by bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky v oblasti ochrany lidských práv a boje proti diskriminaci. Zároveň by vážně poškodilo reputaci země mezi demokratickými partnery a vyslalo by nebezpečný signál směrem k české společnosti - že rasismus, extremismus a nenávist vůči menšinám lze přehlížet, pokud se stanou součástí politického kompromisu," napsal ve výzvě ředitel RomanoNet Michal Miko.

Platforma RomanoNet, která sdružuje 18 romských a proromských organizací působících v Česku, vyzvala předsedu ANO Andreje Babiše, aby nenavrhoval na ministra zahraničí Filipa Turka (za Motoristy). V souvislosti se zveřejněnými informacemi o Turkových nenávistných příspěvcích považuje RomanoNet tuto nominaci za morálně i politicky neobhajitelnou. Výzvu v pondělí zveřejnil server Romea.cz. Turek se už v minulých dnech ohradil proti obviňování, že by byl rasista. Na jeho podporu vystoupila asociace romských podnikatelů, ve které Turek působí.

Ministrem zahraničních věcí ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů by se mohl stát Turek, který podle Deníku N v minulosti opakovaně zveřejňoval na Facebooku otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky.

"Veřejné vystupování pana Turka, jeho opakované nenávistné výroky a dlouhodobě zdokumentované extremistické postoje činí tuto nominaci morálně, politicky i mezinárodně neobhajitelnou," uvedl ve výzvě ředitel RomanoNet Michal Miko. Podle něj nejsou zveřejněné projevy ojedinělými excesy, ale dlouhodobou rétorikou, která otevřeně popírá hodnoty respektu, rovnosti a lidských práv.

Andrej Babiš uvedl, že bude dnes s předsedou Motoristů Petrem Macinkou a s čestným prezidentem strany Filipem Turkem jednat v 15:00. Do centrály ANO na pražském Chodově už dnes ale šéf hnutí dorazil zhruba v 9:20, a to elektromobilem.

V pátek se sejde se zástupci ochránců přírody, řekl také Babiš.

Zprávy z pondělí 13. října

Chartisté a další osobnosti odsoudili údajné rasistické, xenofobní a sexistické výroky poslance a čestného předsedy strany Motoristé sobě Filipa Turka i jednání Motoristů. Společné prohlášení, které zveřejnil senátor a režisér Břetislav Rychlík, podepsalo několik signatářů Charty 77 - například bývalý předseda Senátu Petr Pithart, biskup Václav Malý, spisovatel Milan Uhde nebo bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, a také mimo jiné režisérky Olga Sommerová a Helena Třeštíková nebo hudebník Vladimír Mišík.

"Věta, kterou označil pokus o vraždu dvouleté romské holčičky a teroristický útok na její rodinu za polehčující okolnost, je odporná a nelidská. Toto dítě zázrakem přežilo popáleniny na 80 procentech těla, podstoupilo desítky operací, amputace prstů, stovky chirurgických zákroků," uvedly osobnosti ve společném prohlášení.

"Účast autora nehorázných a nepřijatelných výroků ve vládě České republiky by nás zařadila mezi politováníhodné národy," napsaly. Podle signatářů neznamená jejich prohlášení, že by nerespektovali výsledek voleb. "Přejeme této zemi kvalitní vládu, která nebude hned od počátků svého vzniku svázána skandály," uvedli.

Signatáři také kritizují reakci Motoristů na článek o Turkových výrocích. Předseda Motoristů Petr Macinka dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce prohlásil, že jeho strana dále trvá na účasti poslanců Motoristů ve vládě. Řekl také, že Motoristé v pondělí podají trestní oznámení na Deník N a autory článku o Turkových výrocích. "Na to mají právo. Současně to lze vnímat jako vyhrožování, které má zastrašit, umlčet a zastavit kritiku politiků na cestě k moci. Politici a veřejně činní lidé, placení z peněz občanů, musí být pod kontrolou svobodných médií a občanské veřejnosti. Nejsou nekritizovatelní," míní signatáři prohlášení.

Břetislav Rychlík v srpnu roku 2022 na své chalupě v Javorníku | Foto: Radek Bartoníček

Také u  brněnských Kounicových kolejí, které nacisté využívali jako vězení a jejich dvůr jako popraviště, se dnes v podvečer sešlo na výzvu sdružení STAN asi 50 lidí. Setkání organizovala europoslankyně Danuše Nerudová, většina účastníků patřila mezi její podporovatele nebo členy či příznivce STAN.

"Dnes je výročí střeleckého útoku v Bratislavě a připomínáme si památku Juraje a Matúše. Na tomto místě, kde nacisté popravovali své vězně, chceme vyjádřit, že xenofobie, rasismus a nacismus nejsou normální. Zapálení svíčky je naše ne," řekla shromážděným Nerudová předtím, než všichni zapálili svíčky a položili je k památníku obětí nacismu na dvoře kolejí.

Nerudová shromážděné požádala, aby fotografie sdíleli na sociálních sítích jako manifest proti podobným tendencím v politice. Po čtvrt hodině se shromáždění pomalu rozešlo. V Praze akce trvala zhruba stejnou dobu.

Na místech spojených zejména s pohnutými událostmi druhé světové války v Praze a v Brně dnes někteří politici STAN, jejich příznivci i veřejnost zapálili svíčky za oběti rasismu a xenofobie. Učinili to v souvislosti s kauzou kolem čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, který podle Deníku N na facebooku dříve zveřejňoval rasistické, homofobní a sexistické výroky, a pak je smazal. K bývalému nádraží Praha - Bubny, kudy prošlo do transportů na 50 tisíc Židů, přišlo asi 50 lidí, zhruba stejný počet dorazil k brněnským Kounicovým kolejím.

Poslanec STAN Karel Dvořák v Bubnech uvedl, že je nutné říct jasné ne zlehčování minulosti, xenofobii, oslavovaní a zlehčování zločinů nacismu. "Chceme dát jasně najevo, že odmítáme zlehčování zločinů nacismu. A pan Turek zjevně zlehčuje, jak on sám říká, svým hloupým humorem zločiny nacismu. Prostě si myslíme, že pro něco takového není místo v demokratické společnosti, natož v parlamentu anebo ve vládě," řekl ČTK Dvořák.

Svíčku u monumentu Brána nenávratna u bývalého a nyní rekonstruovaného nádraží v Bubnech zapálili pražští komunální politici STAN I další lidé. Česká většinová společnost má být podle Dvořáka nadále založena na toleranci k jinakosti, obraně menšin a na zachování dobrého vkusu. Vyzval k neustupování zlu.

Redakce Deníku N si podle svého šéfredaktora nadále pevně stojí za vším, co v posledních dnech o celé kauze napsala. "Nemáme žádný důvod cokoli na našich textech měnit," napsal dnes Pavel Tomášek. Dodal, že mu nepřísluší komentovat právní kroky, které ve veřejných vyjádřeních avizuje druhá strana, každý má podle něj právo podat trestní oznámení. "Jsme si naprosto jisti, že to nejsme my, kdo naplnil znaky skutkové podstaty jakéhokoli trestného činu, a věříme, že policie svědomitě a zodpovědně prošetří všechny okolnosti této kauzy," sdělil.

Romská organizace Romea vyzvala k nejmenování Filipa Turka do funkce ministra zahraničí. Reagovala na jeho údajný komentář související se žhářským útokem na romskou rodinu ve Vítkově v roce 2009 o tom, že "popálené cikáně je polehčující okolnost".

"Pokud je tento výrok pravdivý, nelze ho chápat jinak než jako otevřenou rasistickou relativizaci pokusu o vraždu dítěte," uvedla organizace. Podobná vyjádření pokládá za nepřijatelná a případnou Turkovu nominaci do pozice ministra zahraničí odsoudila. "Vyzýváme předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby Turka na tento post nenavrhoval. Pokud tak učiní, žádáme prezidenta republiky Petra Pavla, aby ho do funkce nejmenoval," sdělila Romea v tiskové zprávě.

Zprávy ze soboty 11. října 2025.

Politici nynější vládní koalice se pozastavili nad způsobem sestavování možného budoucího kabinetu hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů sobě i rozdělení křesel v něm. Místopředseda ODS Martin Kupka poukázal na to, že ANO navzdory slibům o úsporách chce zřizovat nové ministerstvo sportu a prevence. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný se podivil nad tím, že možné budoucí vládní strany si nejprve rozdělily křesla a teprve potom budou jednat o programu. Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je styl vyjednáváni lídra ANO Andreje Babiše na hony vzdálený civilizované politické kultuře.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková je připravená skončit ve funkci po nástupu nového kabinetu, řekla dnes. Strany vznikající nové vládní koalice mají jiný postoj k ochraně zranitelných skupin, uvedla pro Českou televizi (ČT). Po volbách v minulém týdnu se dnes na rozdělení ministerstev v kabinetu domluvila hnutí ANO a SPD a Motoristé.

"Jsem připravena rezignovat ke dni jmenování nové vlády," řekla Šimáčková Laurenčíková ČTK. "Vnímám, že strany, které vstupují do té vládní koalice, zejména některé, mají opačný přístup a postoj k problematice lidských práv, k ochraně zranitelných skupin," uvedla pro ČT. Bude se snažit předat svou agendu a rozpracované úkoly svému případnému nástupci nebo nástupkyni, dodala.

Ekologická organizace Greenpeace dnes kritizovala návrh vznikající vládní koalice, aby ministerstvo životního prostředí vedl zástupce Motoristů sobě. Ve vyjádření zaslaném ČTK to označila za pohrdání veřejným zájmem. Zároveň vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby trval na tom, že ministr musí být člověk, jehož hlavním zájmem je ochrana přírody a životního prostředí.

"Strana, která odmítá obnovitelné zdroje, chce rušit ekologické dotace a oslabovat pravidla chránící klima i krajinu, nemůže vést resort, jehož úkolem je hájit zdravé prostředí pro lidi a přírodu," uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican. "Ministerstvo životního prostředí musí řídit někdo, kdo chápe jeho poslání a staví se za ochranu klimatu, vody, krajiny a zdraví lidí, ne někdo, kdo v ochraně životního prostředí vidí nepřítele," doplnil.

Policie odložila případ napadení účtu premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X. Nepodařilo se jí zjistit konkrétního člověka, který se skutku dopustil, oznámil dnes mluvčí pražských policistů Jan Daněk. Neznámý pachatel zveřejnil podvržené příspěvky na oficiálním účtu předsedy vlády letos v dubnu. Podle následného vyjádření premiéra přišel útok ze zahraničí.

Podvržené příspěvky se objevily nejen na účtu Fialy, ale také na účtu koaličního uskupení Spolu, které tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Zmíněné texty, které zmizely několik desítek minut po publikaci, informovaly o útoku ruských sil "na české jednotky poblíž kaliningradské hranice" nebo o přípravě sankcí v reakci na americká cla.

Falešné příspěvky byly napsány bez zjevných chyb. Oproti jiným příspěvkům na premiérově účtu ale netradičně všechny obsahovaly video s živým vysíláním. V každém z těchto údajných vysílání však byl jen statický obrázek bez zvukového doprovodu.

Policisté případ šetřili pro podezření z trestného činu "neoprávněný přístup k počítačovému systému a neoprávněný zásah do počítačového systému nebo nosiče informací". Pachateli hrozilo až tříleté vězení.

Více než 20 ekologických organizací dnes vyzvalo předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby do čela ministerstva životního prostředí nenominoval nikoho z Motoristů sobě. V otevřeném dopise upozornili na to, že jejich program je v oblasti životního prostředí v rozporu s programem ANO. Žádají post obsadit někým, kdo dokáže propojit ochranu životního prostředí s rozvojem moderního průmyslu, energetiky a zemědělství a opírá se o vědecké poznatky a dialog s odborníky. Podobný otevřený dopis dnes podepsalo a poslalo Babišovi také přes 50 profesorů a 400 vědců. Otevřené dopisy vznikly po zprávách, že možným kandidátem na ministra životního prostředí je předseda Motoristů Petr Macinka.

Ekologové upozorňují, že program ANO slibuje vytvořit podmínky pro rozvoj solárních, větrných nebo vodních elektráren jako důležité součásti nízkoemisního energetického mixu, zatímco Motoristé plánují obnovitelným zdrojům ukončit podporu.

Motoristé sobě chtějí také opustit princip takzvané bezzásahovosti, na kterém bývalý ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec postavil novelu zákona o ochraně přírody, jež v roce 2017 zachránila cenné části českých národních parků.

Soud požádal sněmovnu o vydání Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Pražský městský soud poslal do sněmovny žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Serveru Novinky.cz to řekl soudce Jan Šott, který se případem zabývá. 

Poslance ani senátora nelze podle ústavy trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Babiš už dříve uvedl, že sněmovnu o své vydání nepožádá. Kauzu označuje za politický proces, vinu dlouhodobě odmítá. Předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že jeho hnutí Babišovo vydání nepodpoří. ANO s SPD a s Motoristy jedná o podobě budoucí vlády. Ve dvousetčlenné sněmovně by strany měly většinu 108 hlasů.

Žádostí soudu se bude zabývat sněmovní mandátový a imunitní výbor poté, co se začátkem listopadu ustaví. Konečný verdikt o žádosti bude na plénu dolní komory. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan na síti X napsal, že Starostové budou hlasovat pro vydání Babiše. 

Pokud by sněmovna předsedu ANO nevydala, pokračovalo by trestní řízení pouze vůči Babišově spoluobžalované, jeho někdejší poradkyni a nyní europoslankyni za ANO Janě Nagyové. Její případ by soud podle mluvčí Kateřiny Eliášové pravděpodobně vyloučil k samostatnému projednání. "Tento postup umožňuje, aby řízení vůči ostatním obžalovaným mohlo proběhnout bez zbytečného odkladu," uvedla Eliášová. K Babišově části případu by se pak soud vrátil ve chvíli, kdy by o imunitu přišel.

"Babiš jako postrach Evropy," komentuje německý deník Die Zeit výsledky parlamentních voleb. Die Zeit čtenářům popisuje Babiše jako politika, který je těžko uchopitelný. Jeho hnutí ANO se podle listu za dobu své existence přesunulo politicky zprava doleva: zatímco původně bylo v Evropské unii součástí liberální frakce Renew, nyní je v "euroskeptické" frakci Patrioti pro Evropu. 

"Už je tady zas: Andrej Babiš, miliardář, podnikatel v zemědělství a politice, postrach Evropy vyhrál minulou sobotu české parlamentní volby," napsal v komentáři Die Zeit. Podle něj je tak jasné, kdo bude Česku v příštích letech vládnout. "Pouze to, jak bude vládnout, nebylo nikdy tak nejisté," dodal.

Význam Babišova vítězství podle komentáře přesahuje hranice Česka. V zahraničí se podle listu ptají především na to, zda Česko zůstane spojencem Ukrajiny a zda se Babiš spojí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a slovenským premiérem Robertem Ficem. "Vznikne blokační blok na východě EU, koalice neochotných, rozšíří se brána, kterou může Putin vpadnout do NATO?" ptá se prestižní německý deník.

Nejvyšší správní soud (NSS) odmítl tři stížnosti spjaté s volbami do Poslanecké sněmovny, a to kvůli předčasnému podání. Lhůta pro zpochybnění voleb běží od středy, někteří pisatelé se ale na soud obrátili předtím. Poukazovali například na nevhodné uspořádání volebních místností, nezapočítaný hlas pro Levici nebo skrytou koalici SPD a dalších stran, zjistila ČTK z úřední desky. 

Jednu odmítnutou stížnost podal muž z Prahy. Požadoval upřesnění pravidel pro vzhled a uspořádání volebních místností. Hlasoval v okrsku, kde je volební místnost ve studentském klubu. Tvořily se prý dlouhé fronty a volební plenty byly daleko od komise, jejíž členové tak nemohli na volební akt řádně dohlížet.

Soud poukázal na to, že ke dni podání návrhu ještě Státní volební komise nevyhlásila ve Sbírce zákonů výsledky voleb. "Je proto zřejmé, že nemohla začít běžet ani lhůta, v níž by byl navrhovatel oprávněn brojit proti neplatnosti volby kandidáta," stojí v odůvodnění. Soud se tak stížností věcně nezabýval, což platí i pro další odmítnuté stížnosti.

Nejvyšší správní soud začíná od středy  přijímat stížnosti na podobu a výsledky letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Lidé i kandidující uskupení budou moci regulérnost voleb napadnout do příštího pátku. Desetidenní lhůta uplyne 17. října v 16:00.

Možnost obrátit se na Nejvyšší správní soud v září nevylučovala strana Volt Česko poté, co ani u Ústavního soudu neuspěla se stížnostmi na kandidátky SPD a Stačilo! Požadovala zrušení jejich nominace kvůli tomu, že se jedná o skryté koalice a strana tvrdila, že jde o obcházení prahu pro vstup do sněmovny.

Na soud se budou moci obrátit jednotlivci i volební strany. Mohli by navrhnout zrušení platnosti volby třeba jen jednoho poslance, pokud byl podle nich výsledek hlasování ovlivněn porušením volebního zákona.

První jednání po sněmovních volbách má ve středu naplánované vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Na programu má například návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který počítá s výdaji ve výši 187 miliard korun. Ministři se budou zabývat i státní kulturní politikou do roku 2030 případně národní strategií elektronického zdravotnictví do roku 2035.

Zprávy ze středy 8. října

Výsledky letošních voleb do Poslanecké sněmovny byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Od středy je bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu.

Ekologové varují před tím, aby se po volbách ministerstva životního prostředí ujali zástupci Motoristů. Podle nich by to znamenalo ohrožení přírody. 

Bylo by nepřijatelné, kdyby se po volbách ministerstva životního prostředí (MŽP) ujali zástupci Motoristů. Shodli se na tom zástupci ekologických organizací, které oslovila ČTK. Podle nich by to znamenalo ohrožení ochrany přírody i veřejného zdraví. Zároveň upozornili, že případné slučování resortů musí být promyšlené tak, aby nedošlo k oslabení klíčových agend. 

Nejpřijatelnější vládou by byl pro Čechy koaliční kabinet hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristů. Většinovému kabinetu v takovém složení by podle průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz dalo přednost 52 procent lidí. O dva procentní body nižší podporu by měl podle průzkumu menšinový kabinet ANO tolerovaný SPD a Motoristy.

Předseda Motoristů Petr Macinka by byl skvělým ministrem životního prostředí, nově zvolený poslanec této strany Oto Klempíř je zase perfektním kandidátem na ministra kultury. České televizi (ČT) to dnes večer řekl čestný předseda a poslanec Motoristů Filip Turek, který by podle ČT mohl obsadit funkci ministra zahraničí. I když Motoristé chtějí mít co nejvíc prostoru podílet se na rozhodování, za hlavní Turek považuje při jednání s hnutím ANO a SPD o nové vládě shodu na programových otázkách.

Bývalý premiér a šéf sociální demokracie Vladimír Špidla na webu zveřejnil výzvu, ve které vybízí k okamžitému odstoupení Maláčové, Zaorálka a Nedvěda, protože jejich strategie návratu do sněmovny skrz spojení se Stačilo! ztroskotala. Předsednictvo by podle něj mělo jednoznačně odmítnout jakoukoliv další spolupráci se Stačilo! a vytvořit prostor pro přípravu SOCDEM na komunální volby. "Skalní zastánce spolupráce se Stačilo! vyzývám, aby zvážili své další setrvání v SOCDEM - vaše přímé členství a nasazení vaší energie v jiném subjektu dává větší smysl," píše.

Strana by se podle Špidly měla vrátit ke kořenům a jít cestou budování sociálního hnutí. "Buďme tolik potřebnou alternativou k Babišově vládě podporované krajní pravicí i k její pravicové opozici," dodal.

Sněmovní kancelář otevře ve středu v budově dolní komory v pražské Tomášské ulici kontaktní místo pro poslance zvolené v letošních volbách. Budou si tam moci vyřídit všechny záležitosti, které se týkají jejich mandátu, a dostanou související informace. Kontaktní místo bude v provozu vždy mezi 09:00 a 15:30 až do ustavující schůze sněmovny a bude sloužit také poslaneckým asistentům. ČTK to dnes řekl kancléř Martin Plíšek.

Ohledně prokazování totožnosti nedostalo ministetrstvo stížnost na to, že by některá komise nevěděla, jak pracovat s eDoklady, zdůraznil Vokáč. "Nefungovaly aktualizace té aplikace," podotkl vrchní ředitel. Ve spolupráci s Digitální informační agenturou (DIA) se povedlo proškolit komise i v 1700 obcích, kde ještě pár měsíců před volbami s elektronickými doklady neuměli pracovat. Podle něj DIA prokázala i při řešení problémů profesionalitu a dobrý krizový management zejména při pátečním hlasování.

Výsledky voleb vyjdou ve Sbírce zákonů zítra, 7. října. Do pátku 17. října bude možné je napadnout u Nejvyššího správního soudu.

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura není zdaleka jediný, kdo v dalším volebním období oželí poslanecký mandát. Do dolní parlamentní komory se nedostalo více známých tváří napříč celým politickým spektrem.

Stanjura a další z tabla poražených. Volby smetly i dvě televizní tváře

Karlovarský kraj pravděpodobně ztratí ve sněmovně jeden mandát. V současné Poslanecké sněmovně měl pět poslanců, podle propočtů ČTK ho budou v té příští zastupovat čtyři zákonodárci - tři z ANO a jeden ze Spolu. Podle lídrů vítězných stran to pro kraj bude ztráta. Stále ale jde o předběžné výsledky.

Volební střípek redaktora Jaroslava Synčáka: Suchá Loz, odkud pochází bývalý ministr školství Petr Gazdík a kde vznikali Starostové, už není ani lokální baštou hnutí.

Foto: Aktuálně.cz

Volební střípek redaktora Jaroslava Synčáka: Suchá Loz, odkud pochází bývalý ministr školství Petr Gazdík a kde vznikali Starostové, už není ani lokální baštou hnutí.

Foto: Aktuálně.cz

Macinka připomněl, že v minulém vedení sněmovny neměla zástupce SPD. "My se budeme rozhodně chovat spravedlivěji," slíbil. 

Zastoupení ve vedení sněmovny budou chtít mít podle poslance Marka Bendy (ODS) a Věry Kovářové (STAN) i ODS a STAN.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová uvedla, že o obsazení míst ve vedení sněmovny bude ANO jednat s budoucí opozicí, a zároveň řekla, že se chce vrátit k původnímu počtu místopředsednických míst. V současnosti jich je šest, v předchozím volebním období bylo o jedno méně.

Hejtman Ústeckého kraje Brabec (ANO) se do týdne rozmyslí, zda vůbec bude poslancem. Obě funkce vykonávat nechce.
Brabec byl doposud poslancem za Jihočeský kraj. Ve volbách kandidoval v Ústeckém kraji z posledního místa, díky preferenčním hlasům uspěl a získal jeden ze sedmi mandátů pro ANO v regionu.
ANO obdrželo na severu Čech 44,85 procenta hlasů, nejvíc v republice.

Datová redakce Aktuálně.cz připravila rychlý přehled těch nejzajímavějších čísel, která ovlivní následující čtyři roky v Česku.

Mladičká skokanka, Babišovy periferie i pád matadorů. Nejzajímavější čísla voleb

Z Královéhradeckého kraje, který má 11 poslanců, zamíří po letošních volbách do Poslanecké sněmovny šest nováčků. Čtyři z nich díky preferenčním hlasům. Do sněmovny usedne jako nováček například advokátka a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká (za Motoristé sobě). Pět poslanců post neobhájilo, například předseda poslaneckého klubu STAN Josef Cogan. Vyplývá to z výsledků sněmovních voleb zveřejněných Českým statistickým úřadem.

Vysoký počet preferenčních hlasů posbírali také lídři ANO a koalice Spolu v Jihomoravském kraji. Lídryně a krajská předsedkyně Schillerová jich dostala zhruba 39 400, předseda ODS a dosavadní premiér Petr Fiala posbíral téměř 37 tisíc přednostních hlasů.

Moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) po úspěchu hnutí ve sněmovních volbách očekává zlepšení spolupráce mezi hejtmanstvím a vládou. To, že navzdory vysokému počtu preferenčních hlasů neobhájil poslanecký mandát, ho nemrzí.

"Jsem úplně nadšený z volebního výsledku v Moravskoslezském kraji. Chtěl bych všem voličům poděkovat, že hnutí ANO dali důvěru. Měli jsme skvělou kandidátku a děkuji taky všem za přednostní hlasy, protože jsem jich dostal obrovské množství a přijímám to s obrovskou pokorou a je to pro mě zavazující," řekl Bělica.

Prezident Petr Pavel ocenil vysokou účast ve volbách do Poslanecké sněmovny. Pogratuloval hnutí ANO k vítězství i dalším úspěšným stranám. Přeje si, aby Česko mělo stabilní vládu, uvedl dnes večer na síti X. Výsledky hlasování podle hlavy státu ukazují, že voliči potvrdili jednoznačně převažující prozápadní směřování České republiky.

V Černovicích na Pelhřimovsku lidé v místním referendu odmítli výstavbu větrných elektráren. Proti větrníkům se vyslovilo 597 lidí, pro hlasovalo 318. Volební účast byla 65 procent. Referendum je platné a jeho výsledek je pro obecní zastupitelstvo závazný.

V referendu lidé odpovídali na otázku, zda souhlasí s tím, aby městské zastupitelstvo v samostatné působnosti podnikalo kroky k výstavbě větrných elektráren na správním území města.

Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, který předsedá České biskupské konferenci, gratuloval předsedovi ANO Andreji Babišovi k vítězství v parlamentních volbách. Církev si přeje, aby noví poslanci bránili právní stát a spravedlivý mír. Prohlášení biskupská konference zveřejnila na webu cirkev.cz. Pro hledání společenské soudržnosti se vyslovily také církve evangelická a husitská.

Do sněmovny se dostali hejtmani ANO z Plzeňského, Ústeckého a Olomouckého kraje Kamal Farhan, Richard Brabec a Ladislav Okleštěk. Kandidovali přitom z posledních míst a poslanecký mandát obhajovali. Při kandidatuře z poslední příčky uspěl rovněž starosta České Kamenice na Děčínsku Jan Papajanovský (STAN), který tak v kraji získal pro tuto stranu jediný mandát. Z předposledního místa přeskákal i plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO). Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Obyvatelé města Boží Dar dnes v referendu odmítli výstavbu v oblasti zaniklé obce Ryžovny. I když vedení města argumentovalo tím, že v nejbližších letech se výstavba na Ryžovně ani neplánuje, iniciátoři referenda vítězství v hlasování chápou jako záchranu velmi cenné přírodní lokality. Podle oficiálních výsledků je referendum o zákazu výstavby v katastrálním území Ryžovna platné a pro samosprávu závazné.

Piráti ani SPD podle průběžných výsledků nezvítězili v žádné obci. Motoristům, nejslabší straně v nové sněmovně, se podařilo vyhrát ve dvou malých obcích: Ve Smilovicích na Rakovnicku jim k vítězství stačilo 13 hlasů, ve Staňkovicích na Litoměřicku dokonce jen 11 hlasů.