Rytíři Jedi zmizí z Česka. Na víru už se při sčítání lidu ptát nebudeme, říká nový šéf statistiků

Radek Dragoun Radek Dragoun
22. 4. 2018 11:35
Od března má Český statistický úřad nového šéfa, dekret od prezidenta Miloše Zemana si převzal tehdejší místopředseda Marek Rojíček. V čele instituce se začíná připravovat na sčítání lidu, které se bude po deseti letech konat v roce 2021. Výrazně v něm ubude počtu otázek, lidé budou odpovídat místo 47 pouze na 23. Důležitou roli hraje úřad i během voleb, kdy průběžně zveřejňuje výsledky. "Problém je, že komise jsou tím tlačeny k soutěžení, která z nich odevzdá výsledky dříve. Pro nás je přitom podstatné, aby komise postupovaly správně a byly pečlivé," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Marek Rojíček.
Marek Rojíček.
Marek Rojíček. | Foto: Český statistický úřad

Aktuálně.cz: Snad největší pozornost přitahuje Český statistický úřad během voleb. Při nich může každý živě sledovat sčítání hlasů. Co může úřad do budoucna ještě nabídnout? Může se sčítání například ještě zrychlit?

Marek Rojíček: Možnost živého sledování sčítání výsledků samozřejmě zůstane zachována. Musíme si ale uvědomit, že není dobré tolik lpět na rychlosti zpracování. Sice je atraktivní sledovat on-line, jak nabíhají výsledky, a mít je do několika hodin. Problém je, že komise jsou tím tlačeny k soutěžení, která z nich odevzdá výsledky dříve. Pro nás je přitom podstatné, aby komise postupovaly správně a byly pečlivé. Rychlost nehraje roli. Je v zásadě jedno, jestli finální výsledky budou o hodinu dříve, nebo později.

V této době se hodně mluví o snahách ovlivnit volby. Registrujete něco podobného nebo to, že by se někdo pokoušel třeba vyřadit z provozu vaše stránky, kde lze sčítání sledovat?

Nejen v souvislosti s prezidentskými volbami jsme se na kybernetická rizika připravovali velmi pečlivě. Jsem rád, že volby proběhly bez problémů a žádné technické potíže nenastaly. Samozřejmě se ale nedá vyloučit, že v budoucnu nemůže k žádnému DDoS útoku dojít. To nemohou vyloučit ani nejlepší experti. Tento typ útoku však nesouvisí s ovlivňováním výsledků. Jeho smyslem je jen přehlcení webu počtem požadavků, takže stránka je pak dočasně nedostupná.

Jak vypadá taková příprava na obranu?

Jde o celé spektrum opatření, ale detaily samozřejmě nemůžeme uvádět kvůli bezpečnosti. Spolupracujeme se špičkovými IT experty a externími dodavateli. Jednáme s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. I s ním jsme vedli rozsáhlé konzultace a různá doporučení implementujeme. Jde o posílení všech dostupných opatření, aby byla eliminována veškerá rizika.

V roce 2021 nás čeká další sčítání lidu, na které se již připravujete. Před tím posledním v roce 2011 se mluvilo o tom, že bude stát 2,5 miliardy korun. Je opravdu nutné, aby šetřením prošlo veškeré obyvatelstvo, a ne třeba jen vzorek, jak navrhovaly některé iniciativy?

Ta otázka je samozřejmě namístě. Také jsme o ní diskutovali, ale ukázalo se, že v současné době se celoplošnému šetření nevyhneme. A to proto, že stav administrativních dat v rámci celé státní správy není takový, abychom si vystačili pouze s doplňkovým šetřením. Skutečně nejsme schopni získat data jinak, než že oslovíme obyvatelstvo celoplošně.

Otázka výběrového šetření bude relevantní do budoucna, nicméně v tuto chvíli se stejně jako převážná většina členských zemí EU nevyhneme celoplošnému sčítání. Na druhé straně budeme mnohem méně obtěžovat obyvatele. Formuláře totiž budou kratší a jednodušší. Nebudeme už vyžadovat vyplnění sčítacího formuláře za domy, protože tato data si vezmeme z katastru nemovitostí. Bohužel musíme dál získávat data za byty.

Proč je důležité, abychom podstoupili velké sčítání lidu?

Máme velmi omezený okruh údajů, které můžeme získávat z administrativních zdrojů nebo registrů. Asi hlavní problém je chybějící registr bytů. Kvůli tomu nejsme schopni spárovat lidi s byty s charakteristikou bytu. Jelikož jsme povinni získat ucelený obrázek o domácnosti a o tom, kde bydlí, je toto významná překážka, která vylučuje, abychom dělali sčítání pouze na nějakém vzorku. Data totiž musíme předávat dále, třeba do Eurostatu podle velmi malých územních celků. Výběrovým zjišťováním toto nelze překlenout.

K čemu to vlastně je? Stojí to asi 2,5 miliardy korun a mnozí si mohou říct, že to je dost peněz za libůstku statistiků.

Nejde o naši libůstku, dělat to musíme. Českou republiku k tomu vážou mezinárodní povinnosti. Týká se to nejenom EU, ale v zásadě celého světa. Sčítání přináší primárně data demografická, takže slouží pro celou řadu úkolů.

Údaje jsou důležité například pro plánování sociální politiky nebo mapování vzdělanostní struktury obyvatelstva. To je podstatné i z hlediska regionů, obcí, krajů, aby mohly plánovat kapacity škol, školek či zařízení pro seniory. Data využívají i záchranáři, kteří díky dobře zmapovanému území vědí, jaké jsou kde byty a kolik lidí tam bydlí. Uživatelů dat ze sčítání je celá řada a oceňují třeba to, že tyto údaje jsou k dispozici i v cenném mezinárodním srovnání.

Já jsem se na to ptal i z toho důvodu, že v roce 2011 vydal STEM průzkum a v něm se třetina lidí vyjádřila tak, že nesouhlasí s tím, že sčítání je důležité. Budete se do roku 2021 snažit přesvědčit veřejnost o opaku?

Samozřejmě. Je to nesmírně důležité. A potvrzuje to i skutečnost, že široká veřejnost má o data ze sčítání obrovský zájem. Jde o nejvyužívanější statistiky. Uvědomujeme si, že obecně ochota lidí poskytovat o sobě informace klesá. Mají pro to různé důvody. Pokusíme se je účinně přesvědčit, aby nám data poskytli, a současně je ujistit, že všechny údaje jsou u nás v naprostém bezpečí. Hodláme k tomu využít všech moderních komunikačních nástrojů včetně sociálních sítí.

Obyvatelům také nabídneme co nejjednodušší způsob předávání dat. Už v roce 2011 se lidé mohli sečíst on-line. Na tuto možnost teď budeme klást mnohem větší důraz s tím, že k dispozici budou nové platformy - například přes mobilní telefony. Kdo tedy nebude chtít, nebude se muset setkat s žádným sčítacím komisařem.

Vy už jste říkal, že otázek bude méně. Které ubudou? A přibudou naopak některé?

Žádné nové otázky nepřibudou. Naopak jsme jich docela dost vypustili. Ve srovnání se sčítáním v roce 2011, kdy byly tři dotazníky s celkem 47 zjišťovanými údaji, nyní počítáme pouze se dvěma formuláři s 23 údaji. Vypustili jsme například otázky o náboženství nebo oboru vzdělání. Ubude celá sada otázek za lidi bydlící v samotných domech.

Minulé sčítání bylo populární hlásit se k náboženství rytířů Jedi ze Star Wars. Učinilo tak 15 tisíc lidí. To tedy v roce 2021 nehrozí?

Na víru se už nebudeme ptát, takže žádné Jedi ani jiná obskurní náboženství už zaznamenávat nebudeme.

Nebude ale chybět, že nebudeme vědět, jaké je náboženské složení společnosti, kolik máme věřících?

Tato otázka, stejně jako řada dalších, by jistě mohla být zajímavá. Chceme ale vyvažovat přínos a vypovídající hodnotu otázek k míře zátěže, kterou by její vyplnění znamenalo pro obyvatele. Na jedné straně leží argument, že když už se něco zjišťuje, mělo by se zjišťovat všechno možné. Na druhou stranu s každou otázkou roste časová zátěž respondenta a taky náklady na zpracování většího objemu dat.

Ve známé písničce se zpívá, že statistika nuda je. Jaký mají zájem o čísla Češi?

Statistika jako vědní obor není na první pohled příliš atraktivní. Ale pokud se z ní vypíchne to podstatné a zajímavé a dá se to do souvislostí, může to fungovat. Přesně o to se v ČSÚ snažíme. Je to vidět třeba na našich časopisech a infografikách, které jsou zábavné, ale současně plní úlohu statistické osvěty. A mám pocit, že dneska se snad žádná zpráva v médiích neobejde bez čísel. Statistika je prostě všude kolem nás.

 

Právě se děje

Další zprávy