reklama
 
 

Ještě v pondělí vedl Drahoš. Rozhodl poslední týden a Zemanova mobilizace, říká sociolog Prokop

28. 1. 2018 6:44
Agentura Median mezi prvním a druhým kolem voleb zkoumala posuny nálad voličů. Ukázalo se, že volby nebyly předem rozhodnuté. Miloš Zeman zvítězil díky lepšímu finiši, říká sociolog Daniel Prokop.

Co hrálo hlavní roli v konečné podobě volebního výsledku?

Na panelu 1 146 lidí, kterých jsme se průběžně ptali v pondělí, ve středu a v oba volební dny, se ukázalo, že ještě v pondělí těsně vedl Jiří Drahoš. Ve volební dny ale už poměr sil byl 52 ku 48 ve prospěch Miloše Zemana. Nebylo to tedy tak, že by Drahoš nevyhnutelně směřoval k porážce, rozhodlo se to v posledním týdnu.

Podpořili nevoliči z prvního kola výrazněji Miloše Zemana?

Ano. Dokázal mobilizovat lidi, kteří v prvním kole nevolili. O navýšení volební účasti se postarali hlavně lidé, kteří volili především Zemana. Lidé váhající, zda jít volit, se, pokud se rozhodli pro účast, přiklonili častěji na jeho stranu. Jinak řečeno, Miloš Zeman mezi oběma koly volby výrazně získával mezi nevoliči z prvního kola.

Čím to bylo? Zkazil si to Jiří Drahoš strategicky, když vsadil na kontaktní kampaň, zatímco Miloš Zeman se na poslední chvíli rozhodl pro státnickou image?

Myslím, že na kontaktní kampaň bylo už pozdě, ta se musí dělat hodně dlouho, pak se šíří i "šeptandou". Zeman vystupoval agresivněji v debatě na Primě, kde své lidi potřeboval mobilizovat proti Drahošovi, v ostatních televizních debatách zvolil státnickou pózu, aby neztrácel a nemobilizoval proti sobě. Myslím, že debaty Zeman zvládl využít lépe.

Co výběr témat v diskusích?

Rezonovala podle mě ta, která mohla spíš zmobilizovat voliče na straně Miloše Zemana. Migrace, boj proti kouření, církevní restituce, zbraně - prostě témata v duchu "elity něco udělaly špatně a prosazují to proti běžným lidem". S určitou nadsázkou - Zemanovi a Primě se je podařilo dostat do kampaně, ačkoliv věcně tak důležitá nejsou. Drahoš ani tak neztratil na tématu migrace, ale obecně u lidí, kteří mají pocit, že tu jsou menšiny privilegované proti "utlačované" většině.

Grafy ukázaly, že se podpora obou finalistů v obcích hodně lišila podle toho, jak moc v nich lidé pracují třeba ve stavebnictví či ve službách, naopak religiozita nehrála skoro žádnou roli. Nastaly v tomhle nějaké posuny a překvapení od roku 2013?

Jedna hypotéza říkala, že když se Drahoš postaví za církevní restituce, mohl by získat moravské věřící. To se ale moc nepotvrdilo. Zajímavý je vztah, že Zeman vyhrával víc v obcích zasažených exekucemi. Dá se říct i to, že Zemanovi vyhrály volby obce, kde je přes osm procent lidí v exekuci - nebýt jich, prohrál by. Tenhle vztah je silnější než v roce 2013. I na individuálních datech se ukázalo, že Zeman vyhrál mezi lidmi, kteří jsou proti exekucím a pro oddlužení. Ačkoliv zastává opačné názory, je proti oddlužování a za jeho vlády vznikl exekuční řád, takže na jejich situaci má svůj díl viny. On to ale přebíjí tím, že dává lidem pocit, že je v politice a v těch "kulturních bitvách" zastupuje.

Plyne z dat ještě něco?

Zajímavá je obrovská korelace výsledků se strukturou pracovního trhu. Rozdělení na město a vesnici není klíčové. Důležité je, jestli v regionu a obci převládají tradiční obory, průmysl, zemědělství, výroba, stavebnictví - tedy obory, kde lidé v nich pracující mají větší strach z globálních trendů, podobně jako na severozápadě USA, kde v prezidentských volbách voliči hodně preferovali Donalda Trumpa.

Anebo jestli to jsou oblasti, kde hodně lidí pracuje v IT, službách, veřejné správě a podobně, tedy ti, kteří se cítí být ve "správném proudu" globalizace a mají pocit, že v budoucnu budou spíše prosperovat. U těch je také výrazně nižší strach z rizik, jako je migrace.

Jak se to projevuje?

Tím, že část společnosti je více autoritářská, zaměřená na udržení pořádku, silné politiky, zatímco druhá část je liberální - a tyhle části se vzájemně moc nechápou. Dá se říct i to, že otázka, jestli člověk pracuje manuálně, je mnohem důležitější než to, kolik bere peněz. Je to vlastně hodně podobné jako ve Spojených státech. Je to hodně dané i tou vyvolávanou "kulturní válkou" mezi elitami a běžným lidem a různou mírou obav lidí z budoucnosti.

Dá se o výsledku říci, že je dán hlavně nějakými dlouhodobými siločárami ve společnosti?

To bych nechtěl. Obě části společnosti, které se voleb zúčastnily, jsou relativně stejně velké, výchozí nastavení je zhruba 50 na 50. Ještě v pondělí měl převahu Jiří Drahoš. A v tom posledním týdnu nejde o predispozice lidí, ale o to, který kandidát jich kolik zmobilizuje. Je také zajímavé, že Jiří Drahoš výrazně ztratil ve skupině lidí, kteří nám říkali, že chtějí, aby premiérem byl Andrej Babiš. Ti se hodně přiklonili k Zemanovi.

Možná i vlivem toho, že Babiš své členy vyzval k volbě Zemana.

Ano. Souvisí to i s tím, že Drahoš někdy možná špatně vysvětloval svůj postoj ke jmenování Babiše. Asi se v debatách nesoustředil na hlavní problém, že tři měsíce byly promrhány bez jakýchkoli plánů na získání stojedničkové většiny ve sněmovně. 



Když se podíváme na volební účast 66,6 %, jak si stojíme v evropském srovnání?

Je to nadprůměrné číslo. Když to porovnáte s dvoukolovými volebními systémy ve střední Evropě, je to výrazně víc než v Polsku nebo na Slovensku. Jsme ale pod úrovní Francie či Rakouska. My si ale co do účasti stojíme dobře mezi postkomunistickými zeměmi.

Predikce Medianu původně přisuzovala Zemanovi o 1,8 procentního bodu více, než kolik získal nakonec. Jak ji hodnotíte?

Je to kolem horní hranice přijatelné chyby, pro příští volby bychom to chtěli vylepšit. Věděli jsme, že se bude vyvíjet víc než ve sněmovních volbách, určili jsme správně vítěze, pomohli ukázat, kam se výsledky budou pohybovat. Náš predikční model se mohl zatím "učit" jen na jedněch prezidentských volbách a na volbách sněmovních, ve kterých ale hrají roli trochu jiné faktory. Tady nerovnoměrně narostla volební účast ve druhém kole - v regionech se to lišilo - a to sehrálo roli. Když účast regionálně nerovnoměrně vzroste, je predikce těžší. 

Zeman znovu na Hradě. Sledujte zásadní okamžiky volby prezidenta:

Zeman znovu na Hradě. Sledujte zásadní okamžiky volby prezidenta | Video: |  02:35

autoři: Jan Wirnitzer, Markéta Šrajbrová | 28. 1. 2018 6:44

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama