Spolu posiluje, ale ANO neporazí, Piráti už vůbec, říkají autoři posledních průzkumů

Radek Dragoun Radek Dragoun
4. 10. 2021 19:37
Od úterý už nikdo nesmí zveřejňovat předvolební průzkumy. Deník Aktuálně.cz oslovil autory tří z nich s otázkou, co ty poslední říkají o sněmovních volbách, které se konají tento pátek a sobotu. Kdyby je nevyhrálo ANO, bylo by to podle nich překvapení. Ani to však nemusí znamenat, že vládu bude opět sestavovat Andrej Babiš. Záležet bude na malých stranách, mezi kterými má největší šance KSČM.

Agentura STEM a následně i Median zveřejnily během víkendu poslední předvolební průzkumy. Podle obou z nich má nejsilnější podporu voličů hnutí ANO, které by získalo 27, případně 25 procent hlasů. Druhé místo by obsadila koalice Spolu se zhruba 21 procenty, následovala by koalice Pirátů a starostů s 20 procenty.

Výzkumníci ale upozorňují, že sběr dat pro tyto průzkumy probíhal o několik dní dříve a situace se do voleb ještě může výrazně proměnit. „Já vždy varuji před přeceňováním těchto výsledků,“ upozorňuje ředitel Medianu Přemysl Čech. „Jestli se něco publikuje v pondělí, tak se to sbíralo týden až čtrnáct dní zpátky. Takže to reflektuje stav společnosti dva až tři týdny před volbami a už to neodráží aktuální události, které se ve společnosti odehrávají pár dní před volbami,“ říká Čech.

Skalní příznivci, kteří jsou o své volbě už dávno přesvědčení, podle Čecha patrně svůj názor nezmění, ať strany v posledních dnech kampaně představí cokoliv. Je ale stále velká část lidí, kteří - podobně jako v předchozích volbách - ještě rozhodnutí nejsou a mezi stranami si budou vybírat až na poslední chvíli, pokud k volbám vůbec dorazí.

„Podíl nerozhodnutých sice stále klesá, ale pořád není zanedbatelný. Stále to může být 20 až 25 procent lidí,“ upozorňuje analytik agentury Kantar Pavel Ranocha.

Spolu posiluje, ANO zůstává favoritem

I tak se ale dá podle výzkumníků z posledních průzkumů ledacos vyčíst. Domnívají se, že je poměrně vysoká pravděpodobnost, že nejvíce hlasů získá hnutí ANO, které v posledních týdnech vede ve všech průzkumech. „Nemyslím si, že by se mohlo stát, že ANO nezíská nejvíc hlasů,“ tvrdí ředitel STEM Martin Buchtík.

„Ať už se podíváme na jakákoliv data, tak z nich vyplývá, že hlasy pro koalice se přelévají mezi sebou. Není tedy pravděpodobné, že by se někde vzalo pět nebo deset procentních bodů pro jednu z koalic navíc. Takže bych si i při docela nízkém kurzu vsadil, že ANO bude první,“ říká Buchtík.

„Pokud by koalice Spolu dosáhla na první příčku, tak by to bylo překvapení vzhledem k vývoji v minulých měsících. Všechny modely tohle popírají. Ano, říkají, že jí rostou preference, ale jestli to doroste až do první příčky, není úplně zřejmé,“ dodává Čech z Medianu.

I Ranocha se domnívá, že hnutí ANO nakonec získá nejvíce hlasů, ale přece jenom dává vítězství koalice Spolu větší šanci. „Z našich posledních čísel to vypadá, že ANO začíná mírně klesat a Spolu začíná posilovat. Proto říkám, že bych ještě úplně nevylučoval prohození pořadí těchto stran,“ uvádí analytik Kantaru.

Pokles hnutí ANO potvrdily i zmiňované poslední dva průzkumy. Zatímco v předchozích průzkumech STEM, kde se ANO dlouhodobě daří lépe než v jiných, mělo hnutí premiéra Babiše výrazně přes 30 procent, poslední průzkum jim přiřkl pouze 27 procent. I v průzkumu Medianu kleslo nejsilnější hnutí o dva procentní body oproti předchozím průzkumům stejné agentury. Pokud by ANO nevyhrálo, všichni tři odborníci se shodují, že by volby vyhrála koalice Spolu. Vítězství Pirátů se starosty nevěří žádný z nich.

Nejvíce šancí z malých stran mají komunisté

Pro skládání budoucí vlády ale nemusí být tak důležité, kdo získá ve volbách nejvíce hlasů, jako to, kolik získají dohromady koalice a kolik stran se do sněmovny vůbec dostane, jak již deník Aktuálně.cz popisoval. Výzkumníci se shodují, že jisté místo ve sněmovně mají zatím jen čtyři subjekty - obě koalice, ANO a SPD. Další strany už delší dobu balancují na pětiprocentní hraně podpory, kterou musí překonat, pokud mají získat na další čtyři roky poslance.

Nejblíže sněmovně je z předvolebních průzkumů KSČM, ČSSD a Přísaha Róberta Šlachty. Kdo z nich ale skutečně pětiprocentní hranici překročí, je podle výzkumných agentur jen velmi obtížné odhadovat.

Buchtík ze STEM se domnívá, že největší šanci mají komunisté, kteří mají nejstabilnější voličskou základnu. Koneckonců poslední průzkum STEM přiřkl komunistům dokonce 6,5 procenta hlasů.

Podobný názor měl před časem i Ranocha z Kantaru. „Dlouho to vypadalo, že by největší šanci měla mít právě KSČM se svým silným jádrem okolo čtyř procent jistých voličů s tím, že nějaké desetinky navíc by nabrala mezi těmi méně jistými. V poslední době ale šly jejich preference u nás po desetinkách dolů, takže ani tím si nejsem nyní úplně jistý,“ říká Ranocha.

Pokud by se do sněmovny nakonec nedostala žádná z těchto stran, propadlo by mnoho hlasů, což by mohlo nahrávat případné většině ve sněmovně pro opoziční koalice. Podle analytiků je taková varianta skutečně možná, ačkoliv se domnívají, že se minimálně jedna z těchto stran do sněmovny přece jenom dostane.

„Může se stát, že se nedostane žádná, ale osobně si myslím, že se to nestane a kromě čtyř hlavních subjektů pětiprocentní hranici alespoň jedna přeleze. Na druhou stranu mi připadá nereálné, že by se do sněmovny dostaly všechny tři strany,“ říká Čech s tím, že kdyby některá z těchto stran dostala osm procent, bylo by to překvapení. 

Voliče lze získat na poslední chvíli. Ale i odradit

Výzkumníci ale upozorňují, že to, co se stane zhruba dva týdny před volbami, již průzkumy nezachytí kvůli zákazu jejich zveřejňování tři dny před začátkem voleb. Vydařená pozitivní či negativní kampaň nebo velká politická událost může preference ještě velmi ovlivnit, zvlášť když v Česku je stále čtvrtina nerozhodnutých voličů.

„Mnohem větší vliv má to, když nějaký politik udělá něco zlého, co na poslední chvíli člověka zasáhne,“ vysvětluje Buchtík. „Je mnohem jednodušší člověka odradit od volby strany než ho přimět k tomu, aby měl nějakou stranu, ač ji volí, rád. Lidé se častěji rozhodují na základě toho, že vědí, koho nechtějí volit, než koho by chtěli volit,“ objasňuje Buchtík.

Ranocha pak připomíná, že i v minulosti zvládly některé strany na poslední chvíli získat významné množství voličů. „Když se podíváme na volby v roce 2013 nebo 2017, tak vždycky měly některé strany poměrně slušnou dynamiku, ať už směrem dolů, nebo nahoru. V roce 2017 to byli zejména Piráti, kterým se povedl závěr kampaně a dostali se nad 10 procent, u voleb 2013 to byl zase razantní nástup hnutí ANO a s tím spojený pokles ČSSD. Vždycky se tam něco dělo, otázka je, jestli se něco děje i teď,“ říká Ranocha.

Razantní nástup v posledním průzkumu STEM měla Šlachtova Přísaha, která v něm získala 5,7 procenta, což je vůbec nejlepší výsledek, kterého kdy v šetření dosáhla. Ještě před dvaceti dny jim přitom průzkum od stejné společnosti přisuzoval jen 2,2 procenta.

Ředitel STEM Buchtík však upozorňuje, že velkou část tvoří takzvaní přelétaví voliči, kteří rychle mění své favority. Své rozhodnutí do voleb proto mohou ještě změnit, případně k volbám vůbec nepřijít. Ani tento výsledek tak podle něj nedává Přísaze jistotu, že se do sněmovny dostane. 

 

Právě se děje

Další zprávy