Minimální mzda 12 tisíc? Po volbách zřejmě realita

Jakub Novák
27. 9. 2013 19:05
Případná povolební levicová vláda otevírá cestu významnému zvýšení minimální mzdy
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Zářijový průzkum volebních preferencí z dílny Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, jak by voliči měsíc a půl před volbami rozdali karty jednotlivým stranám.

Ve spojení s předvolební anketou deníku Aktuálně.cz tak získáváme zajímavý nástroj, který nám může pomoci ukázat, co v příštím volebním období od poslanců a vlády čekat.

Jedním z předpokládaných kroků, se kterým nová vláda zřejmě přijde, je zvýšení minimální mzdy na 12 tisíc (pro informaci - v letošním roce došlo k jejímu navýšení z osmi tisíc na 8 500 korun).

Zmiňujeme to zejména proto, že nejvýraznějším zastáncem tohoto kroku je zároveň předpokládaný vítěz voleb, tedy sociální demokracie.

"Zasadíme se o růst minimální mzdy na úroveň 12 tisíc korun hrubého příjmu v roce 2018. Lidé, kteří poctivě pracují, se musejí ze mzdy uživit a mít vyšší životní úroveň než ti, kteří se práci vyhýbají," tvrdí Lidový dům prostřednictvím svého mluvčího Martina Ayrera.

Zavadil: Nedělejme z minimální mzdy ideologického strašáka

"Nechápu, jak mohou někteří politici neustále omílat, že minimální mzda je strašákem tržní ekonomiky, že by vůbec neměla existovat či, že její navyšování zvyšuje nezaměstnanost. Sedm posledních let se minimální mzda vůbec nezvyšovala a nezaměstnanost vystoupala do rekordních čísel, takže jde o jakousi neoliberální báchorku," míní lídr pražské kandidátky ČSSD a současně šéf odborů Jaroslav Zavadil.

"To by se Lucembursko či Nizozemsko, kde je tradičně nejvyšší minimální mzda - 1466 a 1265 eur -muselo potýkat s katastrofální nezaměstnaností," dodává zároveň s poukazem na Spojené státy americké, které navzdory své liberálnosti mají rovněž zavedenou minimální mzdu.

"Minimální mzda má nejen funkci sociálně ochrannou, ale i motivační - a tedy je lepší pracovat než pobírat sociální dávky. Volební návrh ČSSD se pouze snaží přiblížit úrovni běžné v Evropě," dodává.

Na levici jasno. Téměř

Návrh na zvýšení minimální mzdy podporují kromě sociální demokracie ještě komunisté, lidovci a DSSS. Názor levicové Strany práv občanů Zemanovci se od nich sice mírně liší, je ale zřejmé, že společnou řeč by v této věci mohly strany najít.

"Minimální mzda by měla odpovídat výkonnosti ekonomiky, úrovni platů v národním hospodářství a neměla by vytvářet další bariéru při tvorbě pracovních míst. V každém případě by se měla upravovat kontinuálně a ne skokově," říká místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Ostatně postupné zvyšování minimální mzdy upřednostňují také lidovci, ti však zatím nemají účast v Poslanecké sněmovně (a tedy eventuální podíl na vládě) jistou.

Proti takovému návrhu jsou pochopitelně i dvě budoucí (nejspíše) opoziční uskupení - hnutí ANO 2011 (podle kterého by měl minimální mzdu určovat trh a jehož šéf Andrej Babiš na jednom z dřívějších setkání s voliči přiznal, že neví o tom, že by takový institut vůbec existoval) a TOP 09.

Kalousek: Vyšší minimální mzda, vyšší nezaměstnanost

"Zvýšení minimální mzdy problematiku zaměstnanosti nevyřeší, ale naopak vede ke zvýšení nezaměstnanosti nízkopříjmových skupin. Jsme pro jiná, prorůstová opatření v otázkách zaměstnanosti," míní druhý muž TOP 09 Miroslav Kalousek.

Takový návrh pochopitelně odmítají také zaměstnavatelé. "Nevnímáme minimální mzdu a její zvyšování jako ideální nástroj ke zvyšování blahobytu obyvatelstva. Její zvyšování nad hodnotu práce, která je dosahována na trhu, může vést ke snížení poptávky a tedy zmenšení trhu, snížení počtu poptávaných pracovníků a v důsledku zvýšení nezaměstnanosti," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.

Komora má podle ní za to, že tržní hodnota nejméně kvalifikované práce v blízké budoucnosti nedosáhne ani zdaleka výše dvanácti tisíc korun. "Z tohoto důvodu se obáváme, že zvýšení minimální mzdy na tuto částku by způsobilo nezanedbatelné zvýšení nezaměstnanosti," konstatuje Vodná.

Komora argumentuje ztížením schopnosti tuzemských podniků konkurovat zahraničnímu dovozu, zejména z Asie. "Navýšení nákladů způsobené takovým opatřením by mohlo znamenat ztrátu konkurenceschopnosti, a tedy v konečném důsledku i odchod z trhu či bankrot," dodává Vodná.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy