Minimální mzda 12 tisíc? Po volbách zřejmě realita

Jakub Novák
27. 9. 2013 19:05
Případná povolební levicová vláda otevírá cestu významnému zvýšení minimální mzdy
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Zářijový průzkum volebních preferencí z dílny Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, jak by voliči měsíc a půl před volbami rozdali karty jednotlivým stranám.

Ve spojení s předvolební anketou deníku Aktuálně.cz tak získáváme zajímavý nástroj, který nám může pomoci ukázat, co v příštím volebním období od poslanců a vlády čekat.

Jedním z předpokládaných kroků, se kterým nová vláda zřejmě přijde, je zvýšení minimální mzdy na 12 tisíc (pro informaci - v letošním roce došlo k jejímu navýšení z osmi tisíc na 8 500 korun).

Zmiňujeme to zejména proto, že nejvýraznějším zastáncem tohoto kroku je zároveň předpokládaný vítěz voleb, tedy sociální demokracie.

"Zasadíme se o růst minimální mzdy na úroveň 12 tisíc korun hrubého příjmu v roce 2018. Lidé, kteří poctivě pracují, se musejí ze mzdy uživit a mít vyšší životní úroveň než ti, kteří se práci vyhýbají," tvrdí Lidový dům prostřednictvím svého mluvčího Martina Ayrera.

Zavadil: Nedělejme z minimální mzdy ideologického strašáka

"Nechápu, jak mohou někteří politici neustále omílat, že minimální mzda je strašákem tržní ekonomiky, že by vůbec neměla existovat či, že její navyšování zvyšuje nezaměstnanost. Sedm posledních let se minimální mzda vůbec nezvyšovala a nezaměstnanost vystoupala do rekordních čísel, takže jde o jakousi neoliberální báchorku," míní lídr pražské kandidátky ČSSD a současně šéf odborů Jaroslav Zavadil.

"To by se Lucembursko či Nizozemsko, kde je tradičně nejvyšší minimální mzda - 1466 a 1265 eur -muselo potýkat s katastrofální nezaměstnaností," dodává zároveň s poukazem na Spojené státy americké, které navzdory své liberálnosti mají rovněž zavedenou minimální mzdu.

"Minimální mzda má nejen funkci sociálně ochrannou, ale i motivační - a tedy je lepší pracovat než pobírat sociální dávky. Volební návrh ČSSD se pouze snaží přiblížit úrovni běžné v Evropě," dodává.

Na levici jasno. Téměř

Návrh na zvýšení minimální mzdy podporují kromě sociální demokracie ještě komunisté, lidovci a DSSS. Názor levicové Strany práv občanů Zemanovci se od nich sice mírně liší, je ale zřejmé, že společnou řeč by v této věci mohly strany najít.

"Minimální mzda by měla odpovídat výkonnosti ekonomiky, úrovni platů v národním hospodářství a neměla by vytvářet další bariéru při tvorbě pracovních míst. V každém případě by se měla upravovat kontinuálně a ne skokově," říká místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš.

Ostatně postupné zvyšování minimální mzdy upřednostňují také lidovci, ti však zatím nemají účast v Poslanecké sněmovně (a tedy eventuální podíl na vládě) jistou.

Proti takovému návrhu jsou pochopitelně i dvě budoucí (nejspíše) opoziční uskupení - hnutí ANO 2011 (podle kterého by měl minimální mzdu určovat trh a jehož šéf Andrej Babiš na jednom z dřívějších setkání s voliči přiznal, že neví o tom, že by takový institut vůbec existoval) a TOP 09.

Kalousek: Vyšší minimální mzda, vyšší nezaměstnanost

"Zvýšení minimální mzdy problematiku zaměstnanosti nevyřeší, ale naopak vede ke zvýšení nezaměstnanosti nízkopříjmových skupin. Jsme pro jiná, prorůstová opatření v otázkách zaměstnanosti," míní druhý muž TOP 09 Miroslav Kalousek.

Takový návrh pochopitelně odmítají také zaměstnavatelé. "Nevnímáme minimální mzdu a její zvyšování jako ideální nástroj ke zvyšování blahobytu obyvatelstva. Její zvyšování nad hodnotu práce, která je dosahována na trhu, může vést ke snížení poptávky a tedy zmenšení trhu, snížení počtu poptávaných pracovníků a v důsledku zvýšení nezaměstnanosti," říká mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.

Komora má podle ní za to, že tržní hodnota nejméně kvalifikované práce v blízké budoucnosti nedosáhne ani zdaleka výše dvanácti tisíc korun. "Z tohoto důvodu se obáváme, že zvýšení minimální mzdy na tuto částku by způsobilo nezanedbatelné zvýšení nezaměstnanosti," konstatuje Vodná.

Komora argumentuje ztížením schopnosti tuzemských podniků konkurovat zahraničnímu dovozu, zejména z Asie. "Navýšení nákladů způsobené takovým opatřením by mohlo znamenat ztrátu konkurenceschopnosti, a tedy v konečném důsledku i odchod z trhu či bankrot," dodává Vodná.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

České házenkářky na úvod Eura prohrály se Švédskem

České házenkářky vstoupily do mistrovství Evropy v Dánsku porážkou 23:27 s favorizovaným Švédskem. Svěřenkyně trenéra Jana Bašného v úvodním utkání základní skupiny B v Herningu dlouho držely krok, na startu druhého poločasu dokonce vedly o tři branky, ale závěr patřil Seveřankám.

V dalším duelu se český tým v sobotu utká s Ruskem a v pondělí zakončí skupinu proti Španělsku. Do další fáze turnaje, kterou budou dvě šestičlenné skupiny, postoupí první tři celky.

Švédsko a Česko se měly utkat už v březnu v kvalifikaci, kvůli koronaviru ale byly oba zápasy zrušeny a na šampionát se dostaly stejné týmy jako předloni. Kvůli přetrvávající pandemii se celý turnaj hraje bez diváků.

Zatímco český tým kvůli koronaviru nehrál zápas více než rok, Švédky stihly před šampionátem čtyři přípravná utkání. Svěřenkyně kouče Bašného se ale favoritek, s nimiž se jim v posledních letech nedařilo, nezalekly a od úvodu držely krok.

Seveřanky, šestý tým z předloňského Eura, sice v prvním poločase většinu času vedly, ale maximálně o dva góly. Mezi tyčemi v české brance se dařilo Kudláčkové, která působí ve švédském Kristianstadu, a i díky jejím zákrokům držel outsider v poločase nadějnou remízu 13:13.

Vstup do druhého dějství vyšel českému celku ještě lépe. Národní tým dal úvodní tři branky a chvíli měl překvapivý třígólový náskok. Pak přišla rozhodující fáze utkání.

Švédky po sérii čtyř branek otočily stav a ve 42. minutě vedly 19:18. Seveřanky se uklidnily a postupně navyšovaly náskok. V 56. minutě upravila Strömbergová už na 27:21 a bylo rozhodnuto.

Utkání skupiny B mistrovství Evropy házenkářek v Dánsku:

Švédsko - Česko 27:23 (13:13)

Sestava a branky Česka: Kudláčková, Novotná - Knedlíková 2, Konečná, Maňáková, Kvášová 2, Kordovská 2, Mikulášková, Hurychová 2, Šustková, Marčíková 3, Stříšková, Zachová, Kovářová, Jeřábková 8, Malá 4.

Nejvíce branek Švédska: Blohmová 5. Rozhodčí: Antičová, Jakovljevičová (obě Srb.). Sedmimetrové hody: 10/5 - 6/4. Vyloučení: 7:4. Bez diváků.

Rusko - Španělsko 31:22 (13:11)

Skupina D:

Německo - Rumunsko 22:19 (13:10), Norsko - Polsko 35:22 (17:13).

Zdroj: ČTK
Další zprávy