Drahoš spoléhá na voliče neúspěšných. Nemalá část z nich ale pomůže Zemanovi, ukázal průzkum

Jan Wirnitzer Radek Dragoun Jan Wirnitzer, Radek Dragoun
17. 1. 2018 5:30
První výzkum, který odpovídá na nejčastější otázku prezidentských voleb - kdo získá hlasy vyřazených kandidátů - ukázal vysokou ochotu lidí volit znovu. Čísla ukazují, že většina těchto voličů se přiklání k Jiřímu Drahošovi, jejich nezanedbatelná část je ale odhodlána hodit hlas Miloši Zemanovi.
Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš.
Prezidentští kandidáti Miloš Zeman a Jiří Drahoš. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Jsou to vůbec první čísla, která modelují rozložení sil před druhým kolem prezidentských voleb. Průzkum z dílny Institutu pro Demokracii 21 v době voleb zjišťovaly, ke komu se přikloní voliči Mirka Topolánka, Michala Horáčka, Marka Hilšera a Pavla Fischera. Pro průzkum sbíraly data agentury Median a STEM/MARK.

Dotazování skončilo úderem druhé hodiny odpolední v sobotu 13. ledna, tedy v době, kdy voliči ještě nevěděli, jak první kolo dopadlo. Logicky se tak do jejich postojů nemohla promítnout doporučení, která výše uvedení kandidáti po své porážce v prvním kole učinili - tedy že podporují Jiřího Drahoše.

Výzkum ale ukázal, že doporučení od vyřazených kandidátů vcelku souzněla s preferencí jejich voličů. Na otázku, koho by volili, pokud by se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Jiří Drahoš, lidé výraznou většinou jmenovali exšéfa Akademie věd.

Podle čísel z výzkumu by Drahošovi mělo přibýt 900 tisíc jistých voličů a Zemanovi 180 tisíc. V součtu s voliči z prvního kola by tak Drahoš měl zhruba stotisícový náskok. Při započítání hlasů lidí, kteří svou preferenci mají, ale ještě si nejsou jistí, stoupá rozdíl mezi Drahošem a Zemanem na 300 tisíc hlasů. Voliči Petra Hanniga a Jiřího Hynka by rozdíl mohli snížit ke čtvrt milionu.

Rozložení hlasů u jednotlivých kandidátů z prvního kola vyjadřuje, kolik voličů tohoto kandidáta by určitě dalo svůj hlas Zemanovi nebo Drahošovi.
Rozložení hlasů u jednotlivých kandidátů z prvního kola vyjadřuje, kolik voličů tohoto kandidáta by určitě dalo svůj hlas Zemanovi nebo Drahošovi. | Foto: Aktuálně.cz

Jenže do voleb promluví ještě nevoliči z prvního kola, televizní debaty a výkon obou finalistů obecně. Roli mohou sehrát i doporučení Topolánka, Horáčka, Hilšera a Fischera, ať lidé volí Drahoše, i když o tom ředitel STEM/MARK Jan Tuček pochybuje.

"Dalo se dopředu očekávat, že Pavel Fischer, Michal Horáček a Marek Hilšer podpoří Jiřího Drahoše. To, že ho brzo a relativně ostře podpořil Mirek Topolánek, se možná čekat na sto procent nedalo. To je to jediné, co může působit na voliče," myslí si Tuček.

Čísla pod drobnohledem: překvapili voliči Fischera a Hilšera

Největší poměr rozhodnutých stoupenců, 58 procent, získal Jiří Drahoš u voličů poměrně konzervativního exdiplomata Pavla Fischera. Z Horáčkových voličů bylo pro volbu Drahoše ve druhém kole rozhodnutých 55 procent, z voličů Marka Hilšera a Mirka Topolánka shodně 49 procent.

Zhruba pětina dotázaných, od 19 procent u Fischera po 23 procent u Hilšera, se k volbě Drahoše klonila "spíše".

Zeman naopak má množinu svých voličů ukrytou na poměrně nečekaném místě - 13 procent voličů lékaře Hilšera deklarovalo, že ve druhém kole je rozhodnuto volit stávajícího prezidenta. Teoreticky by to mohlo být několik desítek tisíc lidí, kteří podle analytika Michala Škopa v říjnu do sněmovny volili SPD a nyní si vybrali Hilšera.

Zemana také hodlá určitě volit 19 procent voličů Mirka Topolánka. Z Horáčkových a Fischerových voličů by určitě pro Zemana hlasovalo sedm, respektive devět procent voličů. Spíše pro Zemana se pak vyjadřuje sedm až osm procent voličů Fischera, Horáčka a Hilšera a tři procenta Topolánkových voličů.

Co volby rozhodne?

Vypadá to tedy, že o příštím českém prezidentovi mohou rozhodnout maličkosti. "Mně se zdá, že to bude vyrovnané a že nakonec rozhodne volební účast," domnívá se Tuček. Čím vyšší podle něj bude, tím se zvýší šance na úspěch pro bývalého šéfa Akademie věd. Zemanovou výhodou je početná a stabilní skupina disciplinovaných voličů.

Jak by volby dopadly, kdyby měli voliči více hlasů?

Výzkum si nechal udělat provozovatel volební hry Prezident 21. V té mohou voliči udělit pozitivní hlas až třem kandidátům a pokud udělí alespoň dva, mohou udělit také jeden negativní hlas. Podle výzkumu na 2 568 respondentech by v takovém systému zvítězil Jiří Drahoš před druhým Pavlem Fischerem a třetím Markem Hilšerem. Vítěz prvního kola prezidentské volby Miloš Zeman by skončil až na pátém místě. Mirek Topolánek by jako jediný kandidát dosáhl na záporné skóre.

Volební účast mohou výrazně ovlivnit i předvolební televizní souboje obou kandidátů, o kterých se po prvním kole bouřlivě diskutuje. "Tentokrát budou mít debaty ještě jiný rozměř než jen ten, koho volit. Spousta lidí se na ně bude dívat s očekáváním nějaké show," domnívá se Tuček.

Toho si je zřejmě dobře vědom i Miloš Zeman, který změnil své původní stanovisko, že se žádných předvolebních debat nezúčastní. "Prezident Zeman nebojuje o své voliče, ale o to, vyčerpat Jiřího Drahoše a nepustit ho do regionů. A dále prostě ukázat voličům všech ostatních kandidátů, kteří uvažují o tom, že ho podpoří, že není vlastně tak perfektní a úžasný. Jestli Zeman bude mít v debatách navrch, tak si spousta lidí z těch, co chtějí volit Drahoše, může říct, že k volbám nepůjdou, protože se jim ten Drahoš vlastně nelíbí," říká Tuček.

Výzkumu, který si zadal Institut pro Demokracii 21, se účastnilo celkem 2568 dotázaných, reprezentativně vybraných podle pohlaví, vzdělání, velikosti obce a kraje, kde žijí. Autoři výzkumu brali v potaz i pracovní status oslovených lidí, to, jaké strany lidé volili v říjnu do parlamentu, a jejich volbu v prvním kole prezidentského klání.

V 1. kole volili: Nešel/nešla bych k volbám Nevím, koho bych volil/a Určitě bych volil/a Drahoše Spíše bych volil/a Drahoše Určitě bych volil Zemana Spíše bych volila Zemana
Pavel Fischer 4 % 4 % 58 % 19 % 9 % 7 %
Michal Horáček 9 % 1 % 55 % 21 % 7 % 8 %
Marek Hilšer 6 % 2 % 49 % 23 % 13 % 8 %
Mirek Topolánek 7 % 1 % 49 % 22 % 19 % 3 %
 

Právě se děje

před 19 minutami

Polští poslanci znovu přijali sporný zákon o postihu soudců

Polští poslanci dnes hlasy vládní většiny znovu přijali kontroverzní zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce zpochybňující vládní reformu justice. Zákon minulý pátek odmítl Senát, ve kterém má opozice mírnou většinu. Sejm, dolní komora parlamentu, nyní rozhodnutí Senátu přehlasoval 234 hlasy zákonodárců z vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Proti bylo 211 poslanců a devět se zdrželo, uvedla televize TVN 24. Zákon nyní obdrží prezident Andrzej Duda.

Opoziční místopředsedkyně Sejmu Malgorzata Kidawová-Blońská v debatě označila kroky vládního tábora za "opravdový státní převrat". Vládní poslanci podle ní rozhodují "o tom, že soudy mají přestat být nezávislé".

Novou právní normu kritizuje Evropská komise a zpochybnili ji experti z Benátské komise, poradního orgánu Rady Evropy, kteří na pozvání Senátu navštívili Polsko.

Navzdory kritice se PiS snaží zákon prosadit s tím, že zabrání anarchii v polské justici, která se prý dosud neočistila od dědictví komunismu.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Apple je proti návrhu EU na jednotnou dobíječku mobilů

Americká společnost Apple, výrobce přístrojů iPhone, kritizuje návrh poslanců evropského parlamentu na uzákonění jednotné dobíječky pro mobilní telefony, tablety či elektronické čtečky knih. Podle firmy to může brzdit inovace, vytvořit horu elektronického odpadu a naštvat spotřebitele. Na Apple by mělo případné nařízení velký dopad, upozornila agentura Reuters.

Komentář jedné z největších firem v oboru přichází týden poté, co zákonodárci vyzvali k zavedení jednotné nabíječky pro mobilní telefony a pozměnili návrh zákona tak, aby schopnost fungování s jednotnou nabíječkou byla základním požadavkem pro rádiová zařízení v EU. To by Apple ovlivnilo více než kterékoliv jiné firmy, protože iPhony a většina produktů firmy používá kabel s konektorem Lightning, zatímco přístroje s Androidem od různých společností obvykle mají konektor USB-C.

"Věříme, že regulace, která vynucuje soulad v typu konektoru zabudovaného do všech chytrých telefonů, potlačuje inovace, než aby je povzbuzovala, a poškodí zákazníky v Evropě a ekonomiku jako celek," uvedl Apple v prohlášení. Dodal, že předpis není nutný, protože průmysl už na USB-C přechází. "Doufáme, že (Evropská) komise bude pokračovat v hledání řešení, které neomezí schopnost průmyslu inovovat," dodal Apple.

Evropská komise se snaží prosadit jednotnou nabíječku více než deset let. V roce 2009 dospěla se společnosti, jako Apple, Samsung, Huawei a Nokia, k dobrovolné dohodě, jejíž cílem bylo harmonizovat nabíječky pro nové modely chytrých telefonů, které přijdou na trh v roce 2011. Dobrovolný přístup však nefungoval a podle zástupců EK je tak čas přijít s právními předpisy.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Kvůli pádu osoby do kolejiště nejezdí metro na části linky B

Mezi Smíchovským nádražím a Florencí na lince B nejezdí metro, kolem 19:30 spadl ve stanici Anděl do kolejiště člověk. Lidé mají v daném úseku místo metra využít tramvaje, uvedl na webu dopravní podnik. Na místě jsou hasiči pražského dopravního podniku, kteří budou vyprošťovat sraženou osobu, policisté i záchranáři.

Metro jezdí na lince B bez omezení v úseku Zličín - Smíchovské nádraží a Florenc - Černý Most.

Zdroj: ČTK
Další zprávy