Volební programy pod lupou. Daně půjdou nahoru, strany to voličům tají, tvrdí experti

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
13. 9. 2021 6:04
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.

Hlavní a největší výzvou, které bude nová vláda čelit, je podle oslovených odborníků oblast veřejných financí. "Současná vláda reagovala na pandemii tím, že dramaticky zvýšila deficit státního rozpočtu. Takovou politiku nelze moc dlouho prodlužovat. Nepochybně přijde čas na splácení dnes dělaných dluhů, což bude nepříjemné pro každou budoucí vládu, ať už bude její složení jakékoliv," říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle sociologa a politologa Ondřeje Císaře ale i přesto nebude předvolebním debatám toto téma dominovat - podobně jako jiné důležité oblasti, jako jsou například projevy změny klimatu. Mnohem důležitější podle něj je momentálně postoj k premiéru Andreji Babišovi (ANO) než konkrétní programy. "Některé strany se snaží vznášet důležitá témata, ale hlavní politický konflikt se vede o Babiše, a to i díky tomu, jak komunikují opoziční bloky. Myslím, že se na tom moc v dalších dnech během debat nezmění," očekává Císař. 

I podle sociologa Daniela Prokopa tak pro hodně lidí nebudou volby o obsahu, ale o politickém střetu. "Je to škoda. Když se vše točí kolem personálií, tak výsledným dojmem jsou pro spoustu lidí jen politické hádky. Důsledkem může být jejich odchod k nejvíce anti-establishmentovým stranám, které se proti demokratické polistopadové politice zcela vymezují," uvažuje Prokop. 

Jedním z velkých témat, kterému se strany ve svých programech dostatečně nevěnují, je podle odborníků epidemie koronaviru. "Přistupují k ní, jako kdyby se už jednalo o vyřešený problém, tak to ale zdaleka není. Divím se tomu, protože vysoké počty nemocných a obětí a tvrdá omezení platily ještě před několika měsíci," podotýká analytička Michaela Kudrnáčová. 

S tvrzením, že je mezi politiky současně spíše okrajovým tématem, souhlasí i Kostelecký, podle kterého by to tak ale nemělo zůstat. "O zkušenosti naší země se zvládáním či nezvládáním pandemie covidu by určitě stálo před volbami debatovat. Ani ne tak proto, aby se mohly strany navzájem obviňovat z toho či onoho postoje během pandemie, ale především proto, abychom se jako společnost z krizové situace poučili a byli schopni jiné krizové situace zvládat mnohem lépe," navrhuje. 

Kudrnáčová ale upozorňuje na to, že k tématu covidu strany přistupují opatrně z toho důvodu, že tuší, že si chce společnost od problémů souvisejících s epidemií odpočinout. 

Prokop dodává, že napříč průzkumy nejvíce mezi lidmi před volbami rezonuje otázka celkového stavu zdravotnictví a udržitelnosti rozpočtu. "Jde o legitimní témata, ale diskuse o nich je docela plytká a strany nabízející falešná řešení, to je vidět u Spolu i ANO," míní. 

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Do důchodu se bude muset později, strany o tom ale mlčí

Důchody se ujímají předních příček v žebříčku volebních slibů již tradičně. "Chceme důchodovou reformu," stojí hned v začátku programového prohlášení vlády z roku 2018. Nepřipravila ji, ačkoliv ji ANO a ČSSD voličům slibovaly už před volbami.

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová z Brna oceňuje, že program Pirátů a starostů i koalice Spolu víceméně kopíruje závěry, ke kterým pod jejím vedením po dvou letech došla Komise pro spravedlivé důchody. “Ukazuje to, že jsme skutečně v komisi dosáhli konsenzu napříč politickým spektrem. Oba bloky staví na minimálním důchodu, všechny chtějí zjednodušit systém, chtějí řešit náročné profese,” říká. 

Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL například slibuje, že každý dostane možnost platit procento svého důchodového pojištění přímo svým rodičům nebo prarodičům.

Piráti a starostové v programu rovněž píšou, že se zasadí o vyšší odměňování lidí, kteří dobrovolně pracují i v důchodovém věku. Podle ekonoma Filipa Pertolda z centra CERGE-EI může tato finanční pobídka vést k tomu, že se více lidem vyplatí pracovat v důchodovém věku, což přinese i vyšší příjmy do důchodového systému.

O tom, že by reforma důchodů musela patrně jít ruku v ruce se zvýšením věku odchodu do důchodu, podle Nerudové ale všichni mlčí. "Žádná strana neřeší nutné prolomení hranice 65 let," vznáší stejnou výtku i Pertold. 

Za nejméně konkrétní a propracovaný považuje Nerudová z hlediska důchodů program hnutí ANO. Hlavním heslem Babišovy kampaně do voleb se stal průměrný důchod 20 tisíc korun, kterého má země dosáhnout v roce 2025. Stejně láká na dvacetitisícový důchod i ČSSD, která chce vedle toho třeba i snížit průměrnou dobu důchodového pojištění ze 35 na 25 let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 35 minutami

Papež František vrátí do Řecka části Partenonu z vatikánských muzeí

Papež František nechá vrátit do Řecka tři části aténského Partenonu, které mají ve sbírkách vatikánská muzea. Oznámil to v pátek Vatikán. Řecko se dlouhodobě snaží získat nazpět různé části nejvýznamnějšího chrámu aténské Akropole, které uchovávají muzea po celém světě.

Vatikán oznámil, že papež František části starořeckého chrámu zasvěceného bohyni Athéně daruje pravoslavnému arcibiskupovi aténskému Hieronymovi II. "jako konkrétní náznak upřímného přání pokračovat v ekumenické cestě". Podle agentury Reuters není ale jasné, jak arcibiskup aténský s památkami naloží.

Podle stránek vatikánských muzeí se v jejich sbírkách nacházejí tři části soch z aténského Partenonu. Jedná se o hlavu koně a dvě mužské hlavy. Mramorové artefakty, které byly součástí výzdoby chrámu, získal Vatikán do svých sbírek v 19. století.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zeman podepsal zákon, který ke konci roku ruší elektronickou evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii koronaviru přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by elektronická evidence tržeb od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zrušení evidence tržeb navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který elektronickou evidenci tržeb v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že tento nástroj narovnal podnikatelské prostředí a vynesl více než 35 miliard korun. Podle odpůrců elektronické evidence tržeb exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců však její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Těžba černého uhlí v dole na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to v pátek oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy