Volební programy pod lupou. Daně půjdou nahoru, strany to voličům tají, tvrdí experti

Anna Dohnalová Barbora Doubravová Anna Dohnalová, Barbora Doubravová
13. 9. 2021 6:04
Do voleb zbývá pouhý měsíc a většina stran a koalic už představila své programy. Deník Aktuálně.cz je nechal analyzovat odborníky. Většina uskupení v nich nemluví o nutnosti zvyšovat daně. Hnutí ANO i koalici Spolu vytýkají v oblasti veřejných financí populismus. "A místo řešení epidemie mají strany prostor na osvědčené sliby, jako je navyšování důchodů," říká analytička Michaela Kudrnáčová.

Hlavní a největší výzvou, které bude nová vláda čelit, je podle oslovených odborníků oblast veřejných financí. "Současná vláda reagovala na pandemii tím, že dramaticky zvýšila deficit státního rozpočtu. Takovou politiku nelze moc dlouho prodlužovat. Nepochybně přijde čas na splácení dnes dělaných dluhů, což bude nepříjemné pro každou budoucí vládu, ať už bude její složení jakékoliv," říká Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle sociologa a politologa Ondřeje Císaře ale i přesto nebude předvolebním debatám toto téma dominovat - podobně jako jiné důležité oblasti, jako jsou například projevy změny klimatu. Mnohem důležitější podle něj je momentálně postoj k premiéru Andreji Babišovi (ANO) než konkrétní programy. "Některé strany se snaží vznášet důležitá témata, ale hlavní politický konflikt se vede o Babiše, a to i díky tomu, jak komunikují opoziční bloky. Myslím, že se na tom moc v dalších dnech během debat nezmění," očekává Císař. 

I podle sociologa Daniela Prokopa tak pro hodně lidí nebudou volby o obsahu, ale o politickém střetu. "Je to škoda. Když se vše točí kolem personálií, tak výsledným dojmem jsou pro spoustu lidí jen politické hádky. Důsledkem může být jejich odchod k nejvíce anti-establishmentovým stranám, které se proti demokratické polistopadové politice zcela vymezují," uvažuje Prokop. 

Jedním z velkých témat, kterému se strany ve svých programech dostatečně nevěnují, je podle odborníků epidemie koronaviru. "Přistupují k ní, jako kdyby se už jednalo o vyřešený problém, tak to ale zdaleka není. Divím se tomu, protože vysoké počty nemocných a obětí a tvrdá omezení platily ještě před několika měsíci," podotýká analytička Michaela Kudrnáčová. 

S tvrzením, že je mezi politiky současně spíše okrajovým tématem, souhlasí i Kostelecký, podle kterého by to tak ale nemělo zůstat. "O zkušenosti naší země se zvládáním či nezvládáním pandemie covidu by určitě stálo před volbami debatovat. Ani ne tak proto, aby se mohly strany navzájem obviňovat z toho či onoho postoje během pandemie, ale především proto, abychom se jako společnost z krizové situace poučili a byli schopni jiné krizové situace zvládat mnohem lépe," navrhuje. 

Kudrnáčová ale upozorňuje na to, že k tématu covidu strany přistupují opatrně z toho důvodu, že tuší, že si chce společnost od problémů souvisejících s epidemií odpočinout. 

Prokop dodává, že napříč průzkumy nejvíce mezi lidmi před volbami rezonuje otázka celkového stavu zdravotnictví a udržitelnosti rozpočtu. "Jde o legitimní témata, ale diskuse o nich je docela plytká a strany nabízející falešná řešení, to je vidět u Spolu i ANO," míní. 

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Do důchodu se bude muset později, strany o tom ale mlčí

Důchody se ujímají předních příček v žebříčku volebních slibů již tradičně. "Chceme důchodovou reformu," stojí hned v začátku programového prohlášení vlády z roku 2018. Nepřipravila ji, ačkoliv ji ANO a ČSSD voličům slibovaly už před volbami.

Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová z Brna oceňuje, že program Pirátů a starostů i koalice Spolu víceméně kopíruje závěry, ke kterým pod jejím vedením po dvou letech došla Komise pro spravedlivé důchody. “Ukazuje to, že jsme skutečně v komisi dosáhli konsenzu napříč politickým spektrem. Oba bloky staví na minimálním důchodu, všechny chtějí zjednodušit systém, chtějí řešit náročné profese,” říká. 

Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL například slibuje, že každý dostane možnost platit procento svého důchodového pojištění přímo svým rodičům nebo prarodičům.

Piráti a starostové v programu rovněž píšou, že se zasadí o vyšší odměňování lidí, kteří dobrovolně pracují i v důchodovém věku. Podle ekonoma Filipa Pertolda z centra CERGE-EI může tato finanční pobídka vést k tomu, že se více lidem vyplatí pracovat v důchodovém věku, což přinese i vyšší příjmy do důchodového systému.

O tom, že by reforma důchodů musela patrně jít ruku v ruce se zvýšením věku odchodu do důchodu, podle Nerudové ale všichni mlčí. "Žádná strana neřeší nutné prolomení hranice 65 let," vznáší stejnou výtku i Pertold. 

Za nejméně konkrétní a propracovaný považuje Nerudová z hlediska důchodů program hnutí ANO. Hlavním heslem Babišovy kampaně do voleb se stal průměrný důchod 20 tisíc korun, kterého má země dosáhnout v roce 2025. Stejně láká na dvacetitisícový důchod i ČSSD, která chce vedle toho třeba i snížit průměrnou dobu důchodového pojištění ze 35 na 25 let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy