Primátor vládl jen čtyři měsíce. Přehled, jak volili Pražané od roku 1990

Kateřina Viková Pavel Švec Štefan Novák Kateřina Viková, Pavel Švec, Štefan Novák
Aktualizováno 10. 9. 2022 14:31
První komunální volby po pádu komunistického režimu se uskutečnily hned v roce 1990. Lidé mohli po dlouhé době volit svobodně. V Praze tehdy Občanské fórum drtivě porazilo druhé komunisty. Ti uspěli i v následujících šesti volbách do pražského zastupitelstva. V roce 2018 už nikoliv. V Praze od roku 1990 zvítězila čtyři uskupení. Podívejte se, jak dopadly volby v posledních 32 letech.

Počet zastupitelů

38
11
5
3

Primátor

Jaroslav Kořán (OF): únor 1990 – září 1991

Milan Kondr (ODS): září 1991 – květen 1993

Jan Koukal (ODS): květen 1993 – listopad 1998

Počet zastupitelů

23
6
5
5

Primátor

Jan Koukal (ODS)

Počet zastupitelů

21
16
10
8

Primátor

Jan Kasl (ODS): listopad 1998 – květen 2002

Igor Němec (ODS): červenec – listopad 2002

Počet zastupitelů

30
15
12
8
2

Primátor

Pavel Bém (ODS)

Počet zastupitelů

42
12
6
6
4

Primátor

Pavel Bém (ODS)

Počet zastupitelů

26
20
14
3
0
0

Primátor

Bohuslav Svoboda (ODS): listopad 2010 – květen 2013

Tomáš Hudeček (TOP 09): červen 2013 – listopad 2014

Počet zastupitelů

17
16
8
8
8
4
4

Primátor

Adriana Krnáčová (ANO)

Počet zastupitelů

14
13
13
13
12

Primátor

Zdeněk Hřib (Piráti)

První komunální volby po pádu komunistického režimu se konaly v roce 1990 a v Praze v nich zvítězilo Občanské fórum. Prvním polistopadovým primátorem se stal překladatel, scenárista a spoluzakladatel Občanského fóra Jaroslav Kořán. Ten byl však z funkce v září 1991 odvolán a nahrazen pozdějším senátorem Milanem Kondrem (ODS). I Kondra zastupitelstvo v květnu 1993 odvolalo. Do funkce byl jmenován Jan Koukal (ODS).

Pražskou koalici v roce 1994 vytvořily strany ODS, ODA (Občanská demokratická aliance) a KDU-ČSL. Primátorem zůstal Jan Koukal z ODS, který po volbách post obhájil.

Po volbách v roce 1998 se na pražském zastupitelstvu vytvořila tzv. velká koalice vítězné ODS a ČSSD. Primátorem se stal architekt Jan Kasl (ODS). Kasl však v květnu 2002 rezignoval, vystoupil z ODS a založil si vlastní stranu Evropští demokraté. Ve funkci primátora ho na zhruba čtyři měsíce nahradil někdejší ministr české vlády Igor Němec.

Koalice ODS a ČSSD vládla na pražském zastupitelstvu i mezi lety 2002 a 2006 v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS), psychiatrem a horolezcem.

Jasným vítězem voleb se v roce 2006 stala ODS, která získala nadpoloviční většinu hlasů, přesto se však rozhodla vládnout spolu se zelenými a Evropskými demokraty. Primátorem se stal opět Pavel Bém (ODS). Od roku 2009, po kauze Opencard, vládla ODS v Praze bez koaličních partnerů.

Po volbách v roce 2010 navzdory vítězství TOP 09 nejprve vytvořily koalici ODS a ČSSD v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS). V roce 2011 se vládnoucí koalicie změnila – ČSSD byla nahrazena TOP 09, která dále vládla s ODS. Primátorem zůstal Bohuslav Svoboda. Kvůi sporům mezi partnery však na jaře 2013 vypověděla TOP 09 koaliční smlouvu a radní následně Svobodu odvolali z funkce. Vedení města zůstalo v rukou TOP 09 za podpory ČSSD. Tomáš Hudeček (TOP 09) byl zvolen primátorem 20. června 2013.

Zajímavost:

Koalice Strany zelených a SNK ED a Věci veřejné sice překročily pětiprocentní klauzuli, ale kvůli rozdělní Prahy na několik volebních obvodů nezískaly žádné mandáty.

Po volbách do pražského zastupitelstva podepsali koaliční smlouvu zástupci hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice (Strana zelených, KDU-ČSL, STAN). Primátorkou se stala někdejší výkonná ředitelka české pobočky mezinárodní organizace Transparency International Adriana Krnáčová (ANO). Stala se historicky první ženou, která stanula v čele hlavního města.

Pražské komunální volby dopadly velmi vyrovnaně, nejvíce hlasů získala ODS. Koaliční smluvu podepsali Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN s podporou KDU-ČSL, LES a Demokratů Jana Kasla), kteří společně získali 39 mandátů z 65.

Zajímavost:

Jediná krajská města, kde volby nevyhrálo hnutí ANO, byla Praha a Liberec.

Kandidáti na post primátora pro rok 2022:

  • Bohuslav Svoboda (Spolu pro Prahu)
  • Zdeněk Hřib (Piráti)
  • Jan Čižinský (Praha sobě)
  • Patrik Nacher (ANO)
  • Petr Hlaváček (STAN)
  • Anna Šabatová (Zelení, koalice Solidarita)
Ostatní kandidáti »
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy