Minuta na odpověď, ptát se mohl každý. Lídři kandidátek se střetli před eurovolbami

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 21. 5. 2019 7:26
Kandidáti do Evropského parlamentu se utkali v jedné z posledních debat před víkendovým hlasováním. Na akci pořádané Asociací pro mezinárodní otázky ve spolupráci s deníkem Aktuálně.cz a webem Euractiv.cz vystoupilo osm politiků, kteří jsou lídry, a devátý, který chce do parlamentu z druhého místa. Diváci se na ní mohli přímo ptát politiků a řada z nich toho využila. Večerem provázel moderátor Ondřej Houska, který se na Aktuálně.cz a v Hospodářských novinách dlouhodobě věnuje evropské politice.
Lidé se v pražském kině Oko ptali lídrů kandidátek do eurovoleb. | Video: Blahoslav Baťa

Jeden velký stůl na pódiu pražského kina Bio Oko a za ním devět kandidátů hlavních politických stran v České republice. K tomu otázky novináře Ondřeje Housky, na které museli politici odpovědět v jediné minutě. Kdo to nedokázal, neměl šanci pokračovat. "Zvykejte si na to, že v Evropském parlamentu také musíte v některých případech odpovědět v jedné minutě," vysvětloval Houska.

Politici si přitom byli vědomi, že mají jednu z vůbec posledních možností oslovit voliče, protože volby se konají už tento víkend, 24. a 25. května. Kromě moderátora pokládali přímo z hlediště otázky diváci, kteří se ptali například jedničky hnutí ANO Dity Charanzové, lídra ODS Jana Zahradila nebo Marcela Kolaji, kterého si vybrali do čela piráti. Právě tyto tři strany jsou podle nejaktuálnějšího průzkumu agentury STEM/MARK favority voleb.

Otázky od moderátora a diváků ale směřovaly i na další lídry, kteří doufají, že se do europarlamentu dostanou. Ať už sami nebo ještě s dalšími kandidáty na dalších místech. V Biu Oko tak odpovídala také Kateřina Konečná z KSČM, Pavel Poc z ČSSD, Pavel Svoboda z KDU-ČSL a Pavel Telička, který nedávno založil hnutí Hlas. Mezi všemi těmito lídry byla také jedna dvojka, a to Stanislav Polčák, který je na kandidátce Starostové a nezávislí a TOP 09. Posledním pozvaným byl bývalý sociální demokrat a nyní lídr SPD Ivan David.

Právě David vystupoval z celé devítky k EU nejvíce kriticky. Jako jediný se vyjádřil pro možné vystoupení z EU. "Za dané situace reformy EU nejsou možné, je jasné, že EU se posunuje stále více k centralizaci, národní státy mají stále méně pravomocí," tvrdil David, který také hledal velmi obtížně odpovědi na otázky, zda je něco, co se mu na EU líbí, stejně jako na otázky, jak by tedy unii reformoval. "Já bych vůbec o reformě nemluvil. Já bych spíš mluvil o přeformátování, tedy velmi podstatné reformě," tvrdil bez bližšího vysvětlení. 

Velmi kritická byla také komunistka Konečná, která se nedávno nechala slyšet, že pokud se EU do tří let nepodaří zreformovat, tak se rozpadne. "Dál budeme bojovat proti tomu, aby se dávali peníze na evropské obranné fondy a na militarizaci Evropy, to odmítáme a vždycky odmítat budeme," avizovala Konečná.

Naopak zbývající sedmička kandidátů mluvila o unii vesměs pochvalně, všichni se ale shodovali, že mnohé věci je třeba zlepšovat. "Pro mě je EU skvělý projekt, ale mám dojem, že nějak ten projekt utekl od lidí. Většina lidí v České republice ho vnímá úplně jinak, a myslím, že je to velká škoda," prohlásila například Charanzová

Jména premiéra Andreje Babiše na debatě téměř nezaznělo, ale někteří kandidáti jeho vystupování ohledně EU kritizovali, nejvíce ze všech Telička, který navázal na slova Charanzové o tom, jak veřejnost kriticky vnímá EU. 

"Bodejť by ne, když dlouhodobě říkáme, že unie je taková a maková, že je to diktát z Bruselu, že nemůžeme nic ovlivnit, že jsme malí. To je to, co slyší naši občané od vrcholných politiků," stěžoval si Telička, který v mnoha věcech mluvil jako velký příznivec současné EU. "Z 80 procent funguje EU velmi dobře, ale kdybychom vzali oblast po oblasti, tak zjistíme, že všude se můžeme posunout dále," uvedl a ze všeho nejvíce chválil to, jaké hodnoty EU prosazuje. "EU je neskutečně dobře hodnotově ukotvena. Kéž by takto ukotvena byla Česká republika," podotkl. 

Moderátora Housku také zajímalo, proč někteří kandidáti nebyli během svého dosavadního působení v Evropském parlamentu aktivnější. Konkrétně se zmínil například o Polčákovi, který přiznal, že by měl být skutečně aktivnější. Zároveň se ale hájil tím, že v parlamentu měl kolem 600 vystoupení a navíc je členem takového výboru, ve kterém nelze příliš vyniknout. 

Opakovanou otázku, která se týkala vlastní aktivity, uslyšel také Zahradil, zvláště, když je v Evropském parlamentu od roku 2004. Jeden z diváků nebyl s první odpovědí spokojený, a tak otázku ještě zopakoval. "Zejména jsem byl posledních pět let místopředsedou Výboru pro mezinárodní obchod, to znamená, že jsem se podílel na dojednávání a monitorování dohod mezi EU a některými zeměmi," odpověděl mimo jiné hlavní zahraniční expert ODS, který ale tazatele neuspokojil. "Já myslím, že jsem vám odpověděl. Pokud s tím nejste spokojený, tak já vám vaši nespokojenost ponechám," odvětil Zahradil. 

Kateřina Konečná musela pro změnu reagovat na dotazy, které se týkaly toho, že opakovaně mluví o svých výhradách vůči kapitalismu. "Uklidním vás. Rozhodně nechceme vést boj proti kapitalismu násilnou cestou. Nechci ale Evropu, ve které vládnou nadnárodní korporace a lobbisté si podávají ruce. Chci Evropu, kde bude mít mnohem větší pravomoci Evropský parlament," odvětila. 

Celá debata naplnila očekávání Tomáše Dvořáka z Asociace pro mezinárodní otázky, který předvídal před zahájením kvalitní debatu. "Velmi se těším, jsem přesvědčený, že bude opravdu hodně zajímavá. Navíc jsme vybrali jako místo setkání prostředí, které je pro politiku hodně nezvyklé," uvedl s odkazem na prostředí kina.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy