Hlídat kyberprostor chtějí i vojenští zpravodajci. Souhlas k zásahu by dával Metnar

Martin Dunaj
15. 2. 2019 19:46
Vojenští zpravodajci chtějí získat možnost monitorovat, co se děje na veřejných sítích. V případě, že by odhalili, že je Česká republika cílem probíhajícího nebo hrozícího kybernetického útoku, mohli by zasáhnout. Počítá s tím novela zákona o Vojenském zpravodajství, kterou poslal tento týden ministr obrany Vladimír Metnar do meziresortního řízení. K monitorování veřejných a elektronických komunikačních sítí by měly zpravodajcům sloužit sondy, které do těchto sítí umístí.  
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Navrhovaný zákon umožní, aby Česká republika byla schopna efektivně získávat poznatky, detekovat, že dochází ke kybernetickým útokům, určit, odkud přichází, a provádět aktivní obranu," vysvětlil Metnar význam novely.

Její schválení označil na lednovém setkání s představiteli Vojenského zpravodajství za jednu ze svých priorit. "V době, kdy je společnost závislá na počítačích a počítačových sítích, v době, kdy musíme chránit nemocnice, jaderné elektrárny, bankovní systémy a další klíčovou infrastrukturu před napadením, je to jeden z dalších důležitých úkolů," uvedl Metnar. 

Rozdělení rolí

Kybernetickou bezpečnost má od roku 2017 na starost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který tuto agendu převzal od Národního bezpečnostního úřadu. Zatímco NÚKIB se stará o to, aby nedošlo k ohrožení kybernetického prostoru (proto vydal například varování před Huaweiem), Vojenské zpravodajství by přišlo na řadu ve chvíli, kdy by hrozil či začal probíhat kybernetický útok.

Vojenští zpravodajci by v tu chvíli dle novely mohli aktivně zasáhnout, nicméně vždy budou předem potřebovat souhlas ministra obrany. Zásahy do soukromí běžných občanů zákon explicitně vylučuje. V souvislosti s kontrolou dění v kyberprostoru nebude zpravodajcům například dovoleno provádět odposlechy, číst soukromé zprávy či zpracovávat osobní údaje.

Návrh zákona navíc počítá s vícestupňovou kontrolou činnosti zpravodajců v kyberprostoru. "O každém úkonu v rámci monitoringu bude zpracována poměrně podrobná dokumentace a ta půjde ke schválení ministrovi. Ministr bude jednou ročně informovat vládu o nasazení těchto sond k monitoringu a o výsledcích," přiblížil Metnar nastavení kontrolních mechanismů. Nebrání se přitom, aby v rámci Poslanecké sněmovny vznikla zvláštní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství na poli kyberobrany.

Ve sněmovně zákon už jednou narazil

"V minulém volebním období nebyla novela doprojednána, skončila ve druhém čtení a byla předmětem velkých debat. Předpokládám, že tomu tak bude i kolem tohoto návrhu," řekla k novele předsedkyně výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Jana Černochová.

V diskusích na půdě sněmovny se tehdy poslanci pozastavovali například nad problematikou nasazování odposlechů, shromažďováním dat, zajišťováním ochrany osobních údajů či případným prováděním kybernetických útoků. Současný návrh je podle Metnara vyprecizovaný a původní výtky zohledňuje.

I přesto, že zákon, který by Vojenskému zpravodajství dával pravomoci podnikat kroky na obranu před kyberútoky, doposud nebyl schválen, vojenští zpravodajci se problematikou kyberobrany zabývají již od roku 2015. Tehdy vláda uložila Vojenskému zpravodajství vybudovat do roku 2020 Národní centrum kybernetických operací. To kvůli chybějící patřičné legislativě ještě není plně funkční, i tak již stihlo vypracovat například Strategii kybernetické obrany pro roky 2018 až 2022.

Kyberoperace povede i armáda

Na nové úlohy v oblasti kybernetické obrany se připravuje také Armáda ČR. V rámci organizačních změn vytvořila v Brně při Univerzitě obrany jednotku, která připravuje vznik Velitelství kybernetických a informačních operací. To by mělo dosáhnout operačních schopností nejpozději do konce letošního roku. 

"Velitelství se připravuje k vedení bojové činnosti v nově vzniklé kybernetické doméně. Kybernetická doména a informační operace provází armádu řadu let, jak v zahraničních operacích, tak kdekoliv, kde působíme," ospravedlnil založení nového velitelství náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata, podle kterého jsou informační operace fenoménem dnešní doby.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy