Vojákům scházejí psi. Dobrá štěňata se lépe prodají v cizině

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
25. 3. 2015 6:55
Čeští psi platí za špičku. To paradoxně škodí armádním kynologům, kterým scházejí mladí psi pro výcvik k hledání výbušnin či záchranným akcím. Za "talentovaná" štěňata se totiž v cizině platí násobky.
Pes Nero a podpraporčík Jaromír Valentík spolu sloužili v misi KFOR v Kosovu.
Pes Nero a podpraporčík Jaromír Valentík spolu sloužili v misi KFOR v Kosovu. | Foto: Ondřej Besperát, Zdeněk Mihalco

Praha – Vojenští psovodi se potýkají s akutním nedostatkem mladých psů, kteří by nahradili ty dosluhující. Důvod je jednoduchý, armáda nemá vlastní chovnou stanici, proto si musí kupovat psy od soukromníků. Ti ale štěňata mohou snadno prodat za větší peníze do zahraničí a o zakázky v Česku nemají takový zájem.

Jeden z chovatelů, který se o armádní zakázky uchází, reportérovi Aktuálně.cz potvrdil, že v cizině je o česká zvířata velký zájem. "Zahraničí poptává neustále. Naše armáda nedokáže zejména za zvířata s papíry zaplatit tolik, kolik platí v jiných zemích," přiznává majitel stanice, který raději nechtěl být jmenován.

Chovatelům se kvůli předvedení a otestování psa vyplatí do zahraničí vyjet. Částky za dobré zvíře se na Západě pohybují o několik desítek tisíc korun výše než v Česku. V Americe dokonce za kvalitního psa zaplatí zhruba okolo deseti tisíc dolarů, tedy přibližně čtvrt milionu korun. A čeští psi ve světě platí za špičku, zejména v USA nebo Izraeli.

Žádná nabídka? Nic neobvyklého

Armáda se musí na výběrová řízení spoléhat kvůli tomu, že už od 80. let nemá vlastní chovnou stanici. Při pohledu na profil ministerstva obrany na elektronickém tržišti je zřejmé, že vypsané zakázky na psy většinou končí  zrušením.

Nejčastěji se zvířata vracejí majiteli kvůli nesplnění podmínek – tedy tomu, že se zvíře nechová, jak by mělo, nebo má zdravotní vady. Téměř jedna třetina ze čtyřiceti zakázek vypsaných v loňském roce však skončila prostě kvůli tomu, že se do nich nepřihlásil žádný uchazeč.

Kariéra psa v armádě trvá jen nějakých sedm až osm let, vojáci ho totiž podle platných pravidel musí poslat do důchodu v deseti letech, obměna se proto musí dít relativně často. Momentálně má armáda 136 psů, další slouží u Hradní stráže a Vojenské policie.

Podle vojenských psovodů, s nimiž Aktuálně.cz mluvilo, se v některých útvarech musí kynologové o zvířata "dělit". Mluvčí generálního štábu Jan Šulc však říká, že situace tak dramatická není. Dokupují se prý jen jednotliví psi. "Jako problematická se při doplňování jeví spíše kvalita nabízených psů než jejich množství," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz.

Jiný systém než u policie

Nákup však nekomplikují jen peníze. Momentálně se totiž do výběrových řízení mohou hlásit pouze ti majitelé, kteří mají živnostenský list pro chov zvířat a jsou přihlášeni jako dodavatelé.

Například u policie funguje systém, že kromě psů z policejní chovné stanice v Domažlicích mohou zvířata k výkupu nabídnout i sami psovodi. Jak Aktuálně.cz potvrdilo několik psovodů, v omezené míře se to děje i v armádě, ale stále tak trochu pokoutně. Pokud mají psovodi zvíře, které si vypiplali pro službu v armádě, musí ho nabídnout prostředníkům a ti se teprve do soutěže přihlásí.

Přísným sítem projdou jen zvířata od jednoho do tří let, která se nesmí bát střelby, aportují nebo na povel zaštěkají, musí zvládat i základní poslušnost a jsou v perfektní kondici.

Ti psi, kteří projdou výběrem na veterinární základně v Grabštejně u Liberce, jsou cvičeni buď na hlídkovou činnost, nebo takzvané speciální práce - vyhledávání drog, bomb nebo záchranné práce. Grabštejnští kynologové se účastnili i ostré mise v Afghánistánu, kde jejich psi budili mezi místními velký respekt.

 

Právě se děje

Další zprávy