Vojáci sbírali víčka na charitu. Je to parodie na pomoc, upozorňují kritici

Iva Studená Michal Polák Iva Studená, Michal Polák
21. 8. 2019 15:26
Vojáci dopravního letectva ze základny v Praze-Kbelích se zapojili do charitativního sběru víček od PET lahví. Celkem nasbírali sedm pytlů víček, které předali zástupců kbelské radnice, odkud je pak hasiči dovezli rodině nemocné Kačenky. Ministerstvo obrany to zveřejnilo na sociálních sítí, kde však narazilo na vlnu kritiky. Lidé upozorňují na neekologické chování a ekonomickou nesmyslnost celé akce. Rodina dostane za kilogram víček pět korun.

"Takže tou vaší pomocí poskytnete téměř zanedbatelnou finanční podporu (5 korun za kilogram) pár jedincům a přitom spotřebou plastů obrovsky ublížíte nám všem ostatním?! Silně pochybuji o vašem IQ!," píše uživatelka Facebooku pod příspěvek ministerstva.

Podobné názory zastávají i další lidé, kteří upozorňují nejen na škodlivé vlivy plastů na přírodu, ale také na promrhaný čas a finance, které poskytnou dotčené rodině jen zcela minimální peněžní pomoc. 

Vojákům se podařilo nasbírat celkem sedm pytlů víček. Kolik přesně je to kilogramů, se redakci Aktuálně.cz zatím nepodařilo zjistit. Obrana však uvedla, že za jeden kilogram dostane rodina malé Kačenky pět korun.

Podle webových stránek jednoho z výkupců se pro sběr obvykle používají pytle o objemu 120 litrů, do kterých se vejde 12 až 15 kilogramů víček. V takovémto případě by vojáci pomohli maximálně částkou 525 korun.

Podstatné je pomáhat, tvrdí ministerstvo

Ačkoli je sběr víček poměrně finančně náročný a neposkytuje větší finanční pomoc, vojáci si za svým nápadem stojí. Ministerstvo obrany uvedlo, že se vojáci pouze snažili pomoci těm, kteří to potřebují. Navíc se jedná o několikaletou tradici, během které kbelští vojáci předali již stovky kilogramů víček.

"Kbelští letci předali například bezmála sto kilogramů víček škole Sviny a dvě stě kilogramů víček věnovali Davidu Šímovi. Za nasbíraná víčka zaplatili Davidovi rodiče měsíční léčbu v Sanatoriu v Klimkovicích. Zda je to hodně nebo málo, ať posoudí každý sám, ale pro postižené to má cenu zlata," tvrdí ministerstvo.

Upozornilo také na to, že vojáky nikdo k neekologickému chování nevybízel. Pouze poprosili ty, kteří si nápoje v plastových lahvích kupují, aby víčka třídili zvlášť. 

"Pro někoho může mít větší hodnotu to, že si na ně někdo vzpomněl a že sám od sebe se snaží pomoci, než samotný obnos," reagovala armáda na výtky, že samotné sbírání, převážení a následné třídění spotřebuje víc peněz, než kolik se za prodej víček nakonec utrží.

Nakonec ministerstvo zveřejnilo i bankovní účet, kam mohou lidé posílat vlastní finanční příspěvek. Někteří uživatelé se však podivili, že sami vojáci dali dohromady částku kolem pěti set korun, ale vyzývají ostatní, aby přispěli. I přesto několik z nich uvedlo, že na účet peníze pošle. "Škoda, že jste nezvolili možnost, kterou teď uvádíte. Vyznělo by to pěkně, zato akce s víčky byla parodie na účelnou pomoc," napsal jeden z uživatelů.

Darujte raději peníze

Plastové uzávěry jsou nejkvalitnější částí PET lahve, která se dá dobře recyklovat. Výhodou je i jejich malá velikost, díky které se zpracovávají snáze než větší kusy plastů. Ve sběrnách se víčka třídí a následně drtí podle druhů materiálu. Z různých směsí se pak vyrábějí kompostéry, protihlukové stěny či vodovodní potrubí a krytky na něj.

Podle Iva Kropáčka z Hnutí Duha je populárnost víček u odběratelů dána tím, že pokud je kupují vytříděné od občanů, tak je stojí méně peněz. "Má to pro firmy smysl v tom, že se dá získat čistá surovina levněji a je tam nějaký sociální aspekt. Ale pro lidi je mnohem lepší, kdyby místo padesáti víček dali padesát korun," říká odborník na odpady Kropáček.

V minulosti se víčka vykupovala až za 7 korun za kilogram, v dnešní době se cena pohybuje od 5 do 6 korun za kilogram.

Z čeho se vyrábějí víčka?

podavač víček Život PET lahve lahev plast recyklace KMV
Foto: Karlovarské minerální vody

Víčka na lahve se z drtivé většiny vyrábějí z polyetylenu s vysokou hustotou (zkratka HDPE znamenající High Density Polyethylene). HDPE je termoplast vynalezený v roce 1954 Karlem Zieglerem z německého Institutu císaře Viléma (dnes Institut Maxe Plancka) a Erhardem Holzkampem. V roce 1963 dostal Ziegler za vynález HDPE Nobelovu cenu za chemii. V Československu byla od roku 1976 vyráběna HDPE fólie pod obchodní značkou MIKROTEN. Tento název se postupně vžil natolik, že se stal synonymem pro všechny HDPE fólie. Polyetylen s vysokou hustotou je chemicky odolný, bez zápachu a vhodný pro přímý styk s potravinami, netoxický a recyklovatelný. HDPE je široce využíván, například pro výrobu varných sáčků, víček lahví, kojeneckých lahví, vodovodních potrubí, rozvodů plynu, chemicky odolných potrubí, palivových nádrží do aut, obalů na čisticí prostředky, izolačních lepenek a svařovaných výrobků. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy