Vojáci sbírali víčka na charitu. Je to parodie na pomoc, upozorňují kritici

Vojáci dopravního letectva ze základny v Praze-Kbelích se zapojili do charitativního sběru víček od PET lahví. Celkem nasbírali sedm pytlů víček, které předali zástupců kbelské radnice, odkud je pak hasiči dovezli rodině nemocné Kačenky. Ministerstvo obrany to zveřejnilo na sociálních sítí, kde však narazilo na vlnu kritiky. Lidé upozorňují na neekologické chování a ekonomickou nesmyslnost celé akce. Rodina dostane za kilogram víček pět korun.

"Takže tou vaší pomocí poskytnete téměř zanedbatelnou finanční podporu (5 korun za kilogram) pár jedincům a přitom spotřebou plastů obrovsky ublížíte nám všem ostatním?! Silně pochybuji o vašem IQ!," píše uživatelka Facebooku pod příspěvek ministerstva.

Podobné názory zastávají i další lidé, kteří upozorňují nejen na škodlivé vlivy plastů na přírodu, ale také na promrhaný čas a finance, které poskytnou dotčené rodině jen zcela minimální peněžní pomoc. 

Vojákům se podařilo nasbírat celkem sedm pytlů víček. Kolik přesně je to kilogramů, se redakci Aktuálně.cz zatím nepodařilo zjistit. Obrana však uvedla, že za jeden kilogram dostane rodina malé Kačenky pět korun.

Podle webových stránek jednoho z výkupců se pro sběr obvykle používají pytle o objemu 120 litrů, do kterých se vejde 12 až 15 kilogramů víček. V takovémto případě by vojáci pomohli maximálně částkou 525 korun.

Podstatné je pomáhat, tvrdí ministerstvo

Ačkoli je sběr víček poměrně finančně náročný a neposkytuje větší finanční pomoc, vojáci si za svým nápadem stojí. Ministerstvo obrany uvedlo, že se vojáci pouze snažili pomoci těm, kteří to potřebují. Navíc se jedná o několikaletou tradici, během které kbelští vojáci předali již stovky kilogramů víček.

"Kbelští letci předali například bezmála sto kilogramů víček škole Sviny a dvě stě kilogramů víček věnovali Davidu Šímovi. Za nasbíraná víčka zaplatili Davidovi rodiče měsíční léčbu v Sanatoriu v Klimkovicích. Zda je to hodně nebo málo, ať posoudí každý sám, ale pro postižené to má cenu zlata," tvrdí ministerstvo.

Upozornilo také na to, že vojáky nikdo k neekologickému chování nevybízel. Pouze poprosili ty, kteří si nápoje v plastových lahvích kupují, aby víčka třídili zvlášť. 

"Pro někoho může mít větší hodnotu to, že si na ně někdo vzpomněl a že sám od sebe se snaží pomoci, než samotný obnos," reagovala armáda na výtky, že samotné sbírání, převážení a následné třídění spotřebuje víc peněz, než kolik se za prodej víček nakonec utrží.

Nakonec ministerstvo zveřejnilo i bankovní účet, kam mohou lidé posílat vlastní finanční příspěvek. Někteří uživatelé se však podivili, že sami vojáci dali dohromady částku kolem pěti set korun, ale vyzývají ostatní, aby přispěli. I přesto několik z nich uvedlo, že na účet peníze pošle. "Škoda, že jste nezvolili možnost, kterou teď uvádíte. Vyznělo by to pěkně, zato akce s víčky byla parodie na účelnou pomoc," napsal jeden z uživatelů.

Darujte raději peníze

Plastové uzávěry jsou nejkvalitnější částí PET lahve, která se dá dobře recyklovat. Výhodou je i jejich malá velikost, díky které se zpracovávají snáze než větší kusy plastů. Ve sběrnách se víčka třídí a následně drtí podle druhů materiálu. Z různých směsí se pak vyrábějí kompostéry, protihlukové stěny či vodovodní potrubí a krytky na něj.

Podle Iva Kropáčka z Hnutí Duha je populárnost víček u odběratelů dána tím, že pokud je kupují vytříděné od občanů, tak je stojí méně peněz. "Má to pro firmy smysl v tom, že se dá získat čistá surovina levněji a je tam nějaký sociální aspekt. Ale pro lidi je mnohem lepší, kdyby místo padesáti víček dali padesát korun," říká odborník na odpady Kropáček.

V minulosti se víčka vykupovala až za 7 korun za kilogram, v dnešní době se cena pohybuje od 5 do 6 korun za kilogram.

Z čeho se vyrábějí víčka?

podavač víček Život PET lahve lahev plast recyklace KMV

Víčka na lahve se z drtivé většiny vyrábějí z polyetylenu s vysokou hustotou (zkratka HDPE znamenající High Density Polyethylene). HDPE je termoplast vynalezený v roce 1954 Karlem Zieglerem z německého Institutu císaře Viléma (dnes Institut Maxe Plancka) a Erhardem Holzkampem. V roce 1963 dostal Ziegler za vynález HDPE Nobelovu cenu za chemii. V Československu byla od roku 1976 vyráběna HDPE fólie pod obchodní značkou MIKROTEN. Tento název se postupně vžil natolik, že se stal synonymem pro všechny HDPE fólie. Polyetylen s vysokou hustotou je chemicky odolný, bez zápachu a vhodný pro přímý styk s potravinami, netoxický a recyklovatelný. HDPE je široce využíván, například pro výrobu varných sáčků, víček lahví, kojeneckých lahví, vodovodních potrubí, rozvodů plynu, chemicky odolných potrubí, palivových nádrží do aut, obalů na čisticí prostředky, izolačních lepenek a svařovaných výrobků. 

 

Právě se děje

před 10 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy