Bič na ruskou propagandu. Vnitro má plán na blokování webů ohrožujících Česko

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
5. 10. 2022 5:30
Aktuálně.cz získalo návrh zákona, kterým by české úřady dostaly pravomoc odstavit do několika hodin weby šířící proruské lži. Vnitro nechce blokovat dezinformace, ale obsah ohrožující bezpečnost či demokratické základy Česka. Zvrácení rozhodnutí a odškodnění by provozovatelé webů mohli vymáhat soudně. Právě propagandou se podle tajných služeb ruský prezident Vladimir Putin pokouší rozvrátit Západ.
Připojení dobytých ukrajinských oblastí k Rusku oslavila ruská státní propaganda velkým shromážděním na Rudém náměstí v Moskvě 1. října 2022.
Připojení dobytých ukrajinských oblastí k Rusku oslavila ruská státní propaganda velkým shromážděním na Rudém náměstí v Moskvě 1. října 2022. | Foto: ČTK/AP

Od chvíle, kdy vojska Vladimira Putina koncem února zaútočila na Ukrajinu, ospravedlňuje jejich činy ruská propaganda. Lži, které šíří, přebírá v Česku síť webů zaměřených na domácí publikum. Hned na začátku invaze proto vojenské zpravodajství požádalo o blokování stránek podílejících se na "hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace". I dnes tajné služby varují, že se Rusové snaží lživou propagandou rozvrátit Západ, a tím i pomoc napadené Ukrajině.

Mezi blokovanými byl například web Protiproud někdejšího mluvčího Václava Klause Petra Hájka. Ruskou invazi oslavoval jako říznutí "skalpelem do vředu" s cílem "vyčistit hnisající ránu". Ženy a děti prchající před válkou zase vykresloval jako "hordy" nebo "gangy".

Blokování bylo tehdy dočasné a vláda slíbila pro podobné případy zvláštní zákon. Aktuálně.cz nyní získalo jeho pracovní verzi připravenou ministerstvem vnitra. 

Úřadům dá zákon možnost do několika hodin zablokovat přístup k internetovému obsahu způsobilému "ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy země, nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky", stojí v návrhu. Pokud projde, má být doplňkem dalších opatření proti šíření dezinformací, která ministři připravují.

"Právo menšiny na vyjádření politického postoje nesmí být zaměňováno za právo libovolnými prostředky hlásat zlo," uvádí návrh. "Garance základních práv (…) nelze zaměňovat za slabost demokracie či její neschopnost obrany," dodává. 

Ministerstvo se v návrhu odvolává na zásadu bránící se demokracie, použitou v několika verdiktech českých soudů. Zároveň ale uvádí, že se nesnaží učinit lži automaticky protiprávními, pokud tak nestanovují jiné zákony, například ty proti šíření poplašných zpráv.

Terčem propaganda sankcionovaného Ruska

Právo na svobodu projevu by mohl stát omezit zejména tehdy, kdy lži vytváří či šíří původce, na kterého se vztahují mezinárodní sankce. To je případ nynějšího Ruska. Sankce jsou sice obvykle ekonomické, mohou ale posloužit jako vodítko pro další opatření.

Chystaný zákon pamatuje i na případy, kdy nebezpečnou propagandu opakuje někdo jiný, kdo s nepřátelským režimem není přímo spojený. Například s cílem vydělat. Kromě Klausova exmluvčího Hájka popsalo Aktuálně.cz například web probačního úředníka, který shromažďuje ruské lži a pokouší se za to vybírat od čtenářů příspěvky.

Navrhovatelé přitom zdůrazňují, že nechtějí postihovat samotné šíření dezinformací těmito subjekty. Připouštějí, že dezinformace je obtížné definovat.

"Ani důraz na nepravdivost není spolehlivým vodítkem, protože 'správná' dezinformace obsahuje větší či menší díl pravdy, případně je primární informace demagogicky dezinterpretována nebo se výběrově informuje pouze o některých skutečnostech," uvádí vnitro. Ne každá lež navíc ohrožuje národní bezpečnost, zdůrazňují navrhovatelé a za příklad dávají tvrzení o placaté zemi, které šíří i prominentní čeští dezinformátoři.

Omezit zákonem šíření informací - a tedy zasáhnout do svobody projevu - je možné i podle Listiny základních práv a svobod. Ta podobné opatření připouští ve chvíli, kdy je nezbytné "pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti". I tím ministerstvo vnitra návrh zákona podkládá.

Stopka i do hodiny

Pokud úřady zjistí, že web ohrožuje bezpečnost či demokracii v Česku, bude moci nařídit jeho zablokování i do 12 hodin. V případě, že byl kvůli lžím blokovaný už dříve, dokonce do hodiny. Vyhovět by měli poskytovatelé internetu i ti, kdo obsah hostí. Paragrafy se vztahují i na sociální sítě, prostřednictvím kterých šíří proruský obsah mnozí dezinformátoři, jejichž činnost Aktuálně.cz v posledním roce rozkrylo.

Únorové blokování 22 webů poskytovateli internetového připojení mohli jejich zákazníci obejít změnou nastavení počítačů. Správce české národní domény CZ také weby znefunkčnil tím, že odstavil jejich internetovou adresu. To zase někteří provozovatelé obešli přestěhováním například na doménu COM.

Šest paragrafů, které navrhovaný zákon tvoří, zatím nevymezuje konkrétní metody. Počítá s tím, že je úřady stanoví "na míru" v každém konkrétním rozhodnutí.

Ve většině případů nebudou úřady žádat vymazání obsahu či zrušení domény, ale nařídí omezení přístupu k danému webu. Podle navrhovatelů zákona je takové řešení dostatečně efektivní proti manipulaci veřejnosti nebezpečnou propagandou. "Nedojde tím zároveň k absolutnímu popření daného práva vytvářet informace a šířit je, pouze je omezen dosah, na který nárok není," uvedlo ministerstvo.

Návrh počítá s tím, že o blokování bude rozhodovat ministerstvo vnitra. Jeho legislativci ale zároveň uvádějí, že to nepovažují za nejlepší řešení. Podle nich by bylo ideální svěřit pravomoc nezávislému orgánu. Do budoucna se proto takovému řešení nebrání.

Obrana bude možná u soudu

Za nedodržení nařízení bude moci vnitro ukládat pokuty až 100 tisíc korun. V případě potřeby i opakovaně. Problém může nastat s nadnárodními sítěmi, například s Facebookem, který má evropské sídlo v Irsku. "Jednalo by se o uznání rozhodnutí vydaného správním úřadem, nebo ve správním soudnictví. Bohužel zatím nemáme nástroj pro uznávání takového rozhodnutí v Irsku," řekl Aktuálně.cz advokát Jiří Kučera.

Návrh zákona mluví také o tom, že proti rozhodnutí se budou moci postižení provozovatelé webů bránit soudně. A požadovat tam odškodné. Stejně jako internetoví poskytovatelé, kterým stát nařídí blokování uskutečnit.

Samo ministerstvo uvádí, že návrh ještě není definitivní. V tuto chvíli je ve fázi politických konzultací a na připomínky teprve čeká. "Podoba se tak v budoucnu může výrazně změnit," uvedlo ministerstvo vnitra. Kdy by mohl zákon začít platit, tak prozatím není jasné.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy