Vnitro: Ostrý start základních registrů odložíme o rok

Petr Kučera Petr Kučera
8. 1. 2010 18:44
Jeden z pilířů elektronizace veřejné správy nabírá zpoždění

Praha - Základní registry, jeden z pilířů elektronizace veřejné správy, nabírají zpoždění. Ministerstvo vnitra vládě navrhne, aby o rok odložila ostrý start systému, původně plánovaný na začátek července 2011. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek.

O ročním odkladu by už na konci ledna mohla hlasovat sněmovna. Příslušnou novelu zákona o základních registrech totiž připravila skupina poslanců ODS, ČSSD a KSČM. "Návrh je s námi konzultován a podpoříme jej," dodal Chýlek. Pravděpodobné je nejen schválení odkladu, ale také zrychlené projednání této novely už v prvním čtení.

Autoři návrhu se obávají podobných zmatků jako při loňském startu datových schránek. Odklad má proto umožnit všem úřadům, aby mohly s registry bez problémů pracovat.

"V důsledku změny vlády a analyzování některých již přijatých kroků není reálné, že by přechodné testovací období skončilo už k 30. červnu 2011, jak bylo původně plánováno," uvádí důvodová zpráva k novele. Dalším důvodem je zpoždění schvalovacích procesů v příslušném unijním programu, z něhož mají být základní registry financovány.

Čtěte také

Sbírka zákonů

Ještě ani není jasné, kdo bude testovat

Na možné zpoždění upozornil online deník Aktuálně.cz už vloni na podzim. Ministerstvo vnitra totiž tehdy už napočtvrté opravilo zadání tří veřejných zakázek na vytvoření informačních systémů základních registrů, čímž zároveň posunulo jejich uzávěrky. Předpokládaná cena zakázek je celkem 1,27 miliardy korun.

Ministerstvo původně předpokládalo, že smlouvy s vítěznými firmami nebo jedinou společností podepíše už na začátku listopadu. Vítězové však nejsou známi ani na začátku ledna. Testování mělo začít od letošního července.

"Do soutěží ohledně registr osob a registr práv a povinností se sešlo shodně po čtyřech nabídkách. Nejbližší zasedání hodnotících komisí proběhne koncem ledna," říká bez bližších podrobností náměstek Chýlek. Nabídky do třetí soutěže v působnosti ministerstva vnitra mohou zájemci dokonce stále ještě podávat, uzávěrka je až 21. ledna.

Úředníci si sami zjistí základní údaje

Díky projektu základních registrů by lidé už nemuseli sdělovat různým úřadům stejné informace - úředníci si je zjistí sami. Vyhledávání informací má být také rychlejší.

Kromě registru obyvatel a registru práv a povinností vznikne také registr osob (firem a úřadů) a registr územní identifikace (adres a nemovitostí). Zakázky na poslední dva vypsaly Český statistický úřad a Český úřad zeměměřický a katastrální.

Data v registrech mají být chráněna proti zneužití jak technickými, tak provozními opatřeními. Úředník bude moci zjišťovat údaje pouze v rámci svého oprávnění, veškeré využití dat se navíc má zaznamenávat. Minimálně jednou ročně by pak lidé měli dostávat výpisy s jejich údaji - nejen ke kontrole jejich správnosti, ale také k informaci, jaké úřady se o ně zajímaly.

Podle dřívějších vyjádření exministra vnitra Ivana Langera přijde projekt na zhruba dvě miliardy korun, významně má přispět Evropská unie.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům komunismu

Vládní strany na Slovensku chtějí snížit penze představitelům někdejšího komunistického režimu a pracovníkům některých jeho bezpečnostních složek. Návrh příslušného zákona ve čtvrtek v prvním čtení schválila slovenská sněmovna. Podle poslankyně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti a spoluautorky předlohy Anny Andrejuvové by zákon mohl postihnout kolem 7000 lidí.

Podle návrhu se zákon bude vztahovat kromě jiných na poslance parlamentu a členy vlády v komunistickém Československu, dále na příslušníky komunistické tajné policie StB, některé řídící pracovníky v oblasti bezpečnostních služeb či členy a zaměstnance ústředního výboru Komunistické strany Československa a Komunistické strany Slovenska, a to do pádu komunismu v roce 1989.

"Má napravit hlavní nespravedlnost, že ti, kteří byli pronásledování, často umírají v chudobě a jejich pronásledovatelé z doby totality mají specifické výsady," řekl k zákonu slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj, který byl na podzim 1989 jedním z hlavních řečníků na protikomunistických mítincích v Bratislavě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy