Úleva pro vnitro: 64 milionů firmě, které zbrkle vypovědělo smlouvu, platit nemusí

Marek Pokorný Marek Pokorný
27. 4. 2019 21:01
Zařízení služeb ministerstva vnitra (ZSMV) nemusí platit firmě Temparano odškodné 64 milionů za to, že jí před pěti lety předčasně vypovědělo dvacetiletou smlouvu na pronájem čtyř lázeňských domů v majetku resortu. Rozhodla o tom soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 Štěpánka Dvouletá. Ta sice již před dvěma lety rozhodla, že vnitro má uvedenou sumu plus dalších 13 milionů na úrocích zaplatit, ale její verdikt zrušil odvolací soud. Napodruhé pak žalobu zamítla.
Hotel Luna ve Františkových Lázních. Jeden ze čtyř lázeňských domů, patřících ministerstvu vnitra.
Hotel Luna ve Františkových Lázních. Jeden ze čtyř lázeňských domů, patřících ministerstvu vnitra. | Foto: archiv ZSMV

Za to, že vnitro nakonec nemusí platit, může paradoxně chaos jeho úředníků. Ti totiž smlouvu po jejím uzavření nedali do obchodního rejstříku, takže nikdy neplatila. A tedy neplatilo ani ujednání, podle kterého mělo vnitro v případě předčasného zrušení smlouvy zaplatit penále ve výši tří ročních nájmů.

Smlouvu i přes nesouhlas tehdejšího ministra vnitra Martina Peciny nechal vypovědět nový ředitel zařízení služeb Roman Fidler. Ten za zbrklé vypovězení skončil před soudem, který mu pravomocně udělil tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou a až do roku 2027 mu zakázal působit ve vedoucích pozicích ve státní správě.

Spor ale ani teď nekončí - firma tvrdí, že bude požadovat, aby jí resort vnitra vyplatil neoprávněné obohacení. "Temparano převzalo lázně ve zbídačeném stavu. Za pět let z nich vybudovalo fungující podnik, který měl zrekonstruované lázeňské a ubytovací kapacity. Měl i fungující management a nasmlouvané cestovky," říká právník Temparana Jan Špaček, podle něhož by měl znalec spočítat, jakou hodnotu měly lázně v době, kdy je ministerstvo pronajímalo a jakou když je násilně převzalo zpět.

Na začátku byl Langer

Čtyři lázeňské komplexy v Karlových Varech, Mariánských a Františkových Lázních a Luhačovicích se resort rozhodl pronajmout za éry ministra vnitra Ivana Langera (ODS). Ten argumentoval tím, že soukromník se o lázně bude starat lépe a ještě bude platit resortu nájemné. A hlavně, že bude do silně zanedbaných areálů investovat.

Nájemcem se stala společnost Temparano se slovenskými vlastníky. Ti provozují například Bardějovské kúpele. Langerův nástupce Pecina nechal udělat audit, který došel k závěru, že ministerstvo na pronájmu prodělává - cena pronájmu by se prý měla pohybovat v rozmezí 37 až 45 milionů. Pecina sice zvažoval údajně nevýhodnou smlouvu rozvázat, ale neudělal to kvůli hrozícímu penále 70 milionů.

Resort se nakonec dohodl s firmou na změně smlouvy a Temparano se zavázalo investovat do oprav lázní. Jenže v roce 2013 se ředitelem ZSMV stal bývalý personální ředitel Policejního prezidia Roman Fidler, který Temparanu smlouvu na pronájem lázní vypověděl.

Odsouzený ředitel a zásah odvolacího soudu

Vzápětí vypukla řada sporů. Temparano začalo požadovat smluvní pokutu za předčasné vypovězení smlouvy, která byla ve smlouvě stanovena na trojnásobek ročního nájemného. A policie obvinila Fidlera kvůli vypovězení smlouvy za zneužití pravomoci a ten nakonec odešel od soudu s pravomocným rozsudkem.

Soudkyně Dvouletá pak dala Temparanu za pravdu. "Žaloba je po právu, žalovaná zaplatí 62 324 906 korun s úrokem 8,05 procenta ročně," uvedla v rozsudku ze srpna 2016. Požadovanou sumu jen o zhruba dva miliony snížila.

Vnitro se ale odvolalo a Městský soud v Praze její verdikt v únoru 2017 zrušil. "Jednalo se o nájem podniku i se zaměstnanci a zákon stanoví, že se takováto smlouva zakládá do sbírky listin a nabývá účinnosti až zveřejněním v Obchodním věstníku," citoval soudce Čestmír Slaný tehdy platný paragraf obchodního zákoníku. To se ale podle něj nikdy nestalo. Temparano tak lázeňské domy platně nepřevzalo. A nebylo ani oprávněno je jakkoliv provozovat. Případ proto vrátil Dvouleté k novému rozhodnutí.

Ta napodruhé žalobu zamítla. "Jsem vázána rozhodnutím odvolacího soudu, že bylo nutné tu smlouvu zveřejnit," konstatovala.

Ale ty miliony jsme tam investovali

Temparano již oznámilo, že podá odvolání. Advokát firmy nepochybuje, že nakonec uspěje. A byť soud třeba neuzná nárok na penále, ministerstvo by mělo vrátit peníze, které firma do lázní investovala a tím je zhodnotila.

Sam vnitro naopak tvrdí, že dlužníkem je Temparano. Mluvčí resortu Adam Rözler poukazuje na to, že soudy ještě řeší protižalobu ministerstva na Temparano, po kterém resort chce naopak ještě 36 milionů korun za neuskutečněné investice, které Temparano slíbilo do lázeňských domů dát.

"V tuto chvíli se tak nemůžeme jakkoli vyjádřit k Vašemu dotazu, který se dotýká zhodnocení lázeňských domů společností Temparano, neboť o tomto nebylo do dnešního dne jakkoli rozhodnuto a toto je navíc předmětem jiného soudního sporu," uvedl mluvčí Adam Rözler.

Špaček protižalobu vnitra označuje za nesmyslnou. "Na ten nárok je potřeba pohlížet spíš jako na procesní taktiku," říká. 

"Za těch prvních pět let, kdy ta nájemní smlouva byla konzumována - ať již platila nebo ne, - tak Temparano proinvestovalo částku přesahujíc 60 milionů korun," uvedl Špaček s tím, že všechny tyto sumy jsou dohledatelné v účetních dokladech i vidět na stavu lázní. "Financovali jsme chod a opravy nemovitostí. Akcionáři do toho z vlastních prostředků vložili 64 milionů korun," poukázal.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy