Noste roušky v MHD i při nakupování, nabádá vnitro. Tisíce lidí je začaly šít doma

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 3. 2020 13:29
Ministerstvo vnitra v souvislosti se šířením nákazy koronavirem doporučuje lidem, aby zejména při nakupování a cestování městskou hromadnou dopravou používali jakoukoli ochranu obličeje. Problém je, že v lékárnách roušky i respirátory chybí. Tisíce lidí tak šijí doma látkové roušky - pro své rodiny, na prodej i pro nemocnice, kde chybí. Návody a fotky svých výsledků sdílejí na sociálních sítích.
Čtverec látky a dva proužky. Lidé si roušky šijí sami doma | Video: Backpack Tutorial

Stále platí, že pokud obyvatelé vycházet nemusí, měli by raději zůstat doma, uvádí ministerstvo. Když už musí, každá ochrana je lepší než žádná, dodal však na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). 

Také odborníci propagují nošení látkových roušek na ulicích, vyzval k tomu mimo jiné i prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Roušky nechrání svého nositele před nákazou novým typem koronaviru, jsou ale lepší než nezakrytá ústa a nos a zabrání nakaženým šířit virus v jejich okolí. Podobně jako roušky funguje i šátek nebo šála přes nos a ústa, například v Českých Budějovicích je to povinné v MHD.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) lidi vyzval, aby zůstávali pokud možno doma. Pokud to nejde, mají si všude, kde dochází ke kontaktu s lidmi, chránit nos, ústa a oči. "Stačí jednoduchý šátek a do něj vložit kapesníček," poznamenal. "A prosím, nedotýkejte se předmětů bez rukavic," dodal.

 

Politici často poukazují na to, že roušek není dostatek, ale že si je lidé mohou sami vyrobit. Opoziční politici z nedostatku ochranných pomůcek viní vládu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na Twitteru uvedl, že zabývat se chybami bude možné poté, co se Česko dostane z nejhoršího. "Nyní, prosím, si každý sežeňte nebo ušijte roušku a začněte ji okamžitě nosit," zdůraznil.

Látkové roušky filtrují až polovinu částic velikosti koronaviru

Na sociálních sítích už lidé sdílejí i návody na to, jak látkové roušky ušít. Dostupné jsou návody na ušití z bavlněné látky, která umožní roušku vyprat na 90 stupňů Celsia, přežehlit nebo sterilizovat v mikrovlnné troubě nebo horké vodě. Doporučení pro výběr materiálů vycházejí ze zkušeností z Číny, která se s epidemií nemoci COVID-19 potýkala už od ledna. Zatím se ale shodují, že s rouškou na ulici si vysloužili spíš podezřívavé pohledy.

"Data ukazují, že nejlepším materiálem pro roušky vlastní výroby jsou bavlněná trička, povlaky na polštáře nebo jiné bavlněné materiály. Tyto materiály jsou schopny filtrovat přibližně 50 procent částic velikosti 0,2 mikronu, tedy velikosti odpovídající velikosti koronaviru. Jsou také dobře prodyšné, což znamená, že jsou vhodnější na nošení více hodin v kuse. Zdvojení materiálu na vaší roušce domácí výroby přispívá jen k velmi nepatrnému zvýšení efektivity, zato snižuje prodyšnost," uvádí web, který se střihům na roušky věnuje.

Na ušití jedné roušky je podle základního návodu potřeba bavlněná látka o rozměrech 20 krát 20 centimetrů a čtyři provázky nebo tkalouny o délce 40 centimetrů nebo dva o dvojnásobné délce.

Návod na výrobu jednorázových roušek z papírových kapesníků dal také ředitel Státního zdravotního ústavu, jehož Národní referenční laboratoř je hlavní autoritou pro testování nakažených, Pavel Březovský. Zveřejnila ho na sociální síti 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

"Běžný papírový kapesníček, složit do harmoniky a přicvaknout na koncích tkaloun sešívačkou a je hotovo. Cena nula, nula, nic. Z jednoho balíčku máte na celý den vystaráno. Ekologicky likvidujte, neházejte do záchodu," napsal Březovský.

Vláda může nošení roušek i nařídit, zatím ale nejsou k dispozici

Nošení roušek propagují odborníci, podle nich je lepší než ochrana žádná. Podobně funguje i šátek nebo šála přes nos a ústa, například v Českých Budějovicích je povinné v MHD. Zatím se ale lidé na sociálních sítích shodují, že s rouškou na ulici si vysloužili spíš podezřívavé pohledy. Proč je důležité roušky nosit, vysvětluje také web Chráníme slabší.

V Česku je k dnešnímu ránu 298 prokázaných případů nákazy novým typem koronaviru. Lidé, kteří nemají příznaky, zatím o nákaze nemusí vědět a virus dál šíří mezi lidi. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula už minulý týden uvedl, že do budoucna je možné, že vláda lidem nošení roušek nařídí.

Standardní jednorázové roušky neboli ústenky ale na trhu k dispozici nejsou. Vláda jich slibuje dostatek nakoupit.

Podomácku vyrobené roušky přijímají i nemocnice

Na sociálních sítích lidé sdílejí své zkušenosti a fotky doma ušitých roušek. Kolem 9000 lidí bylo dnes ráno ve skupině Česko šije roušky na Facebooku. Sdílí se návody, ale také nabídky k prodeji. Nabízejí se i na portálu Fler, kde lidé prodávají své výrobky. Cena se tam pohybuje od zhruba 70 do 300 korun za roušky z lepších materiálů.

Zájem o látkové roušky mají i nemocnice nebo sociální služby, pro něž je dobrovolníci také šijí. Přijímá je například porodnice v Praze-Podolí nebo novorozenecká JIP při Fakultní nemocnici v Olomouci, ale také nemocnice ve Vyškově, Jeseníku nebo Zlíně.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy