Vlna migrantů z jihu do Česka nemíří, tvrdí Chovanec

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 8. 2015 18:47
Pokud by tato situace přeci jen nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji mimořádné ubytovací kapacity pro 300 lidí.
Milan Chovanec
Milan Chovanec | Foto: Ministerstvo vnitra

Praha - Česká republika zatím nemá informace o tom, že by se blížila vlna migrantů ze Srbska či Makedonie.

Pokud by tato situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji mimořádné ubytovací kapacity pro 300 lidí.

Po poradě bezpečnostních složek to řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Dosavadní zvýšené kontroly ohledně běženců jsou podle něj prozatím dostatečné.

Chovanec doplnil, že ubytování na jihu Moravy by bylo k dispozici například v tělocvičnách a dalších veřejných budovách. Sloužilo by pro krátkodobý pobyt.

Pokud by nestačily mimořádné kapacity, tak by vznikla další místa například ve stanech. "Nelze tam migranty držet dlouho, bylo by to přechodné opatření," vysvětlil Chovanec. Vnitro je také podle něj domluveno s jihomoravským hejtmanstvím, které by se případně postaralo o krátkodobé zajištění stravy pro běžence.

Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška (ČSSD) stát v tomto týdnu prověřil na jižní Moravě deset lokalit, které by mohly být využity k ubytování migrantů. "Hejtman požádal ministerstvo vnitra, aby případnému rozhodnutí o výběru některé z lokalit pro aktivizaci opatření předcházela podrobná komunikace státu a krajské i dotčené městské/obecní samosprávy," sdělila mluvčí hejtmanství Eliška Holešinská Windová.

Bojujeme s organizovaným zločinem

Ministr dále uvedl, že Česko kvůli nálezu 71 mrtvých běženců v nákladním voze na východě Rakouska nebude přijímat mimořádná bezpečnostní opatření. "My kvůli tomu nebudeme přijímat žádná mimořádná opatření. Ta, která dnes platí déle než měsíc a půl, jsou z našeho pohledu dostatečná," doplnil Chovanec.

Podle Chovance stojí za úmrtím uprchlíků zločinecké skupiny, které operují v celé Evropě a na migrantech vydělávají velké peníze. "Bojujeme s organizovaným zločinem," prohlásil Chovanec.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se měly státy zaměřit na kontroly kamionů, které projíždějí přes hranice z oblastí, kde je silný tlak ze strany migrantů. Zároveň by se měly evropské státy zaměřit na příčinu přílivu uprchlíků, kterou je podle premiéra občanská válka v Sýrii.

"Za jednací stůl by si také měly sednout evropské státy, Rusko i arabské státy a do problému by se měly zapojit mezinárodní organizace včetně OSN," řekl dnes premiér novinářům.

Kontroly zaměřené na migraci zvýšila policie od poloviny června. Ty se zaměřují mimo jiné i na kontroly kamionů a autobusů. Od června počet zadržených běženců přesáhl 1870. O minulém víkendu například policisté zajistili 235 utečenců.

Česko zároveň vyšle do Makedonie a Srbska své pracovníky ministerstva vnitra a policie. "Pozorovatele  máme  už v Maďarsku, ale chceme mít přímé informace i z těchto míst. V těchto dvou zemích budou tito lidé pracovat po dobu nezbytně nutnou,“ uvedl po schůzce Chovanec.

Největší nápor v Itálii a Řecku

Nápor migrantů v Evropě sílí kvůli několikadennímu zablokování hranic mezi Makedonií a Řeckem. Po jejich uvolnění se takzvanou balkánskou cestou začal přesouvat mnohem větší počet lidí.

Podle evropského azylového systému se musí o běžence postarat ten členský stát, kde uprchlíci poprvé vstoupí na území EU. Největší zátěž současné imigrační vlny proto připadá na Itálii a Řecko.

Problémy mají ale i další státy: rakouská policie ve čtvrtek nedaleko hranic s Maďarskem našla v odstaveném chladírenském voze přes sedmdesát mrtvých běženců.

Evropská komise letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót na uprchlíky, summit EU to však odmítl. Česko je jedním ze států, které se zavedením kvót nesouhlasí. Vláda nicméně schválila, že do konce roku 2017 přijme celkem 1500 migrantů.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení

Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice podle rozsudku zmanipulovali zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad a hostivického gymnázia, přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).

Další zprávy