Vlivný důstojník Vojenské policie nelegálně vedl svazky na lidi z ministerstva obrany

Jan Horák Jan Horák
27. 3. 2023 17:44
Národní bezpečnostní úřad podle zjištění Aktuálně.cz zasáhl v případě vysokého důstojníka, který ve Vojenské policii vedl jeden z klíčových odborů. Své pozice zneužíval ve vlastní prospěch. Díky informacím získaným ve službě si například budoval síť kontaktů mezi vlivnými lidmi. Úřad mu proto odebral bezpečnostní prověrku, jeho verdikt potvrdily soudy. Muž u Vojenské policie už nepůsobí.
Bývalý vysoký důstojník Vojenské policie Antonín Vavrda (úplně vpravo) přišel o bezpečnostní prověrku.
Bývalý vysoký důstojník Vojenské policie Antonín Vavrda (úplně vpravo) přišel o bezpečnostní prověrku. | Foto: Ministerstvo obrany České republiky

Plukovník Antonín Vavrda se podílel na vzniku druhého odboru kriminální služby Vojenské policie. Jeho úkolem bylo vyšetřovat hospodářskou trestnou činnost v armádních kruzích, soustředil se především na veřejné zakázky. Vavrda byl po vzniku odboru jeho prvním náčelníkem. Fungoval v letech 2016 až 2022.

Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, plukovník Vavrda se při vedení odboru rozešel se zákonem. Svým podřízeným zadával úkoly mimo působnost Vojenské policie. Sám navíc ve službě postupoval tak, jak takto vysoce postavenému důstojníkovi bezpečnostního sboru nepřísluší. Stát mu proto přestal důvěřovat.

Pravomoc posuzovat spolehlivost lidí při nakládání s tajnými informacemi má Národní bezpečnostní úřad. Instituce rozhodla, že Vavrda už k takovým poznatkům nebude mít přístup. Odebrala mu prověrku na druhý nejpřísnější stupeň "tajné". Vavrda proti tomu brojil u soudu. Justice však minulý týden definitivně dospěla k verdiktu, že mu osvědčení nevrátí.

Porušování právních předpisů

Plukovník Vavrda coby náčelník druhého odboru kriminální služby Vojenské policie dal podřízeným neobvyklý rozkaz. Nařídil jim, aby na vybrané zaměstnance organizací ve správě ministerstva obrany založili spisy. Svazky se vedou ve chvíli, kdy existuje podezření na trestný čin. Dotyční lidé však z ničeho podezřelí nebyli. Šlo o účelově založené spisy.

"Podřízení měli zjišťovat informace o zaměstnancích těchto organizací lustracemi v policejních databázích a za použití těchto informací získávat vytipované osoby ke spolupráci. Žalobce se tak snažil vybudovat si síť informátorů, ačkoliv nic takového zákon o Vojenské policii neumožňuje," popisuje verdikt Městského soudu v Praze, jejž Aktuálně.cz získalo.

Vedle toho se důstojník snažil získat kontakty na vlastní pěst. Pronikal do různých skupin vlivných lidí, u nichž si chtěl získat důvěru. Ke spojení s nimi využíval informace získané ve službě. Zákon o Vojenské policii ani její vnitřní předpisy opět s takovým jednáním příslušníka nepočítají. 

"Budoval vztahy napříč různými prostředími. Jeho jednání mělo trvalý charakter a společným jmenovatelem bylo dosažení vlastního zájmu, a to i za cenu porušování interních a v některých případech i právních předpisů," zní hlavní argument verdiktu Nejvyššího správního soudu, který padl minulý týden a jejž má Aktuálně.cz k dispozici.

Na Vavrdu upozornilo Vojenské zpravodajství

Národní bezpečnostní úřad dostal upozornění na podezřelé chování plukovníka Vavrdy od Vojenského zpravodajství už roku 2018, zpravodajci mu poslali tři zprávy. Angažmá tajné služby má Aktuálně.cz ověřené. "Vojenské zpravodajství plnilo úkoly vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu v rámci realizace zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí služby Jan Pejšek.

Instituce posuzovala poznatky od zpravodajců dlouho. Až v lednu 2021 je vyhodnotila tak, že Vavrda už se nesmí seznamovat s citlivými informacemi o bezpečnosti státu. Sebrala mu druhou nejpřísnější prověrku. Plukovník se odvolal k řediteli úřadu, který však závěry svých lidí v květnu téhož roku potvrdil.

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.
Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. | Foto: Lukáš Bíba

Vavrda se snažil získat osvědčení pro styk s tajnými poznatky zpět soudní cestou, na Národní bezpečnostní úřad podal žalobu. Rozhodnutí instituce však před justicí obstálo. Podle senátu Městského soudu v Praze vedeného soudcem Štěpánem Výborným zjištění Vojenského zpravodajství dostatečně prokázala, že důstojník představuje bezpečnostní riziko.

"I Nejvyšší správní soud se seznámil s utajovaným spisem a v něm obsaženými zprávami zpravodajských služeb a ubezpečuje stěžovatele, že nemá pochybnosti o správnosti výše závěrů městského soudu. Ke zrušení osvědčení pro stupeň tajné u stěžovatele došlo ze zákonných důvodů," potvrdil pak senát soudce Tomáše Langáška.

Konec u Vojenské policie před zásahem NBÚ

Antonín Vavrda řídil druhý odbor kriminální služby od jeho vzniku v lednu 2016 do konce září roku 2020. Zmíněné období se překrývalo s jeho celkovým působením u Vojenské policie. Od října už byl důstojník v takzvané dispozici, kdy nedocházel do práce. Službu opustil posledního dne roku 2020. 

"Služební poměr zanikl uplynutím stanovené doby podle zákona o vojácích z povolání," sdělila Aktuálně.cz mluvčí Vojenské policie Kateřina Mlýnková. Důstojníkovi vypršel dohodnutý služební závazek. Nicméně lze se domluvit na jeho prodloužení, což Vojenská policie Vavrdovi nenabídla. Její vedení pak loni v říjnu zmíněný druhý odbor zrušilo.

Není jasné, zda Vojenská policie už v době rozluky s Vavrdou měla informace od Národního bezpečnostního úřadu, že s ním vede řízení o odebrání prověrky. Plukovník o ni přišel necelý měsíc po odchodu z Vojenské policie. Jak upozornil Ekonomický deník, důstojník přešel do Národní centrály proti organizovanému zločinu.

 

Právě se děje

Další zprávy