Vládu s komunisty nejmenuji, slibují prezidentští kandidáti. Nesplnitelné, oponují odborníci

Radek Dragoun Radek Dragoun
10. 7. 2017 12:17
Vzácná shoda panuje mezi prezidentskými kandidáty v otázce, zda by jmenovali vládu s komunisty. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. To je však podle odborníků v rozporu s ústavou. KSČM je legální politickou stranou, která nebyla v minulosti nikdy zakázána. Je proto třeba k ní v této otázce přistupovat stejně jako ke kterékoliv demokratické straně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Českému prezidentovi ústava nedává mnoho pravomocí. Podstatnou roli však hlava státu sehrává v době sestavování vlády, kdy jí patří první dva pokusy jmenovat premiéra a jeho ministry. Jednou z častých otázek pokládaných kandidátům proto bývá, zda by jmenovali vládu s komunisty.

Na účast představitelů KSČM ve vládě nahlížejí zájemci o prezidentský post obdobně. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. "Historická zkušenost ukazuje, že věřit komunistům je velmi zrádné. Proto bych je v zájmu zachování demokracie do vlády nejmenoval," odpověděl Marek Hilšer.

Se jmenováním KSČM do vlády by měl problém i Jiří Drahoš, neboť podle něj někteří členové stále hájí zločiny z padesátých let nebo označují okupaci v roce 1968 za bratrskou pomoc. "Žádal bych po designovaném premiérovi, aby při sestavování vlády nevyjednával o účasti KSČM ve vládě," řekl.

Ústava však prezidentovi nedává příliš prostoru takový slib splnit. "Pokud by Poslanecká sněmovna svou většinou trvala na většinové vládě s KSČM, tak by prezident musel nakonec patrně ustoupit," myslí si ústavní právník Jan Wintr.

Prezident podle textu ústavy může sice premiérem jmenovat kohokoliv, nicméně výklady se až na malé výjimky shodují na tom, že by předsedou vlády měl jmenovat toho, jehož vláda má největší šanci získat důvěru ve sněmovně. "Pokud by bylo jasné, že jiná vláda než takhle složená důvěru v Poslanecké sněmovně nezíská, tak by ji prostě prezident dřív nebo později jmenovat musel," tvrdí Wintr.

Řádná politická strana jako každá jiná

Podle ústavního právníka neobstojí ani argument, že KSČM po roce 1989 nevypustila z názvu slovo "komunistická" a přímo navazuje na nedemokratickou KSČ, která své názorové oponenty nechávala po vykonstruovaných politických procesech popravovat. "KSČM je parlamentní strana, která nebyla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem, takže je řádnou politickou stranou," říká Wintr.

S tím souhlasí i politolog Jan Bureš. "KSČM je legální politická strana jako každá jiná. Kdyby byla nedemokratická nebo protidemokratická, tak by byla zakázána. Nemohla by existovat, pokud by porušovala ústavu. Dopředu vylučovat možnost, že jedna ze stran politického spektra, která se chová demokraticky jako všechny ostatní, by mohla být členem vlády, se mi nezdá příliš demokratické," říká.

V postkomunistických zemích zůstává česká komunistická strana jedinou, která se názvem nedistancovala od totalitní minulosti. Právě to může být důvodem, proč některé strany v minulosti nechtěly s komunisty na vládní úrovni spolupracovat. "Zejména západní média by psala, že Česká republika je nějaká divná, když má ve vládě komunisty," myslí si politolog Bureš.

Diskuse o názvu strany se vedla zejména v roce 1992, kdy se ze slovenské větve stala Strana demokratické levice. Vnitrostranické referendum v Česku se ale jednoznačně vyslovilo pro název Komunistická strana Čech a Moravy.  

 

Právě se děje

před 28 minutami

Florbalistky Švédska zdolaly v semifinále MS Finsko 5:4

Švédské florbalistky zdolaly na mistrovství světa v Neuchatelu Finsko 5:4 a v neděli od 16:30 budou bojovat o zisk sedmého zlata za sebou. Ve finále čeká osminásobné vítězky z minulých 11 šampionátů úspěšnější ze souboje mezi českou reprezentací a domácím Švýcarskem, který začne v 17:45.

Finky, které nastoupily stejně jako ve čtvrtfinále bez nemocné opory Veery Kauppiové, dvakrát v utkání dotáhly ztrátu, poprvé i dvoubrankovou. V čase 53:58 rozhodla reprízu finále z uplynulých čtyř mistrovství světa druhým gólem v utkání Emelie Wibronová. Švédky vyhrály 37. duel za sebou od porážky s Finskem 1:2 v základní skupině v roce 2007 ve Frederikshavnu.

Švédky na přelomu první a druhé třetiny získaly vedení 2:0 díky Wibronové a Bobergové. Na snížení Kippiläové odpověděla v polovině utkání z úniku Gustafssonová, ale Finky během 14 sekund mezi 33. a 34. minutou vyrovnaly díky Saariové a Ooně Kauppiové.

Úřadujícím šampionkám vrátila vedení 78 sekund před koncem druhé třetiny při signalizovaném vyloučení Delgadová Johanssonová. Finky se opět dotáhly v polovině závěrečného dějství díky Ooně Kauppiové. Favoritky ale slavily díky podařené střele Wibronové, v závěru při tlaku soupeřek a dlouhé finské power play odolaly díky brankářce Hillové.

Další zprávy