reklama
 
 

Vládu s komunisty nejmenuji, slibují prezidentští kandidáti. Nesplnitelné, oponují odborníci

10. 7. 2017 12:17
Vzácná shoda panuje mezi prezidentskými kandidáty v otázce, zda by jmenovali vládu s komunisty. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. To je však podle odborníků v rozporu s ústavou. KSČM je legální politickou stranou, která nebyla v minulosti nikdy zakázána. Je proto třeba k ní v této otázce přistupovat stejně jako ke kterékoliv demokratické straně.

Praha - Českému prezidentovi ústava nedává mnoho pravomocí. Podstatnou roli však hlava státu sehrává v době sestavování vlády, kdy jí patří první dva pokusy jmenovat premiéra a jeho ministry. Jednou z častých otázek pokládaných kandidátům proto bývá, zda by jmenovali vládu s komunisty.

Na účast představitelů KSČM ve vládě nahlížejí zájemci o prezidentský post obdobně. Většina z nich by dělala vše pro to, aby vládu s nimi jmenovat nemusela. Někteří by ji dokonce jmenovat odmítli. "Historická zkušenost ukazuje, že věřit komunistům je velmi zrádné. Proto bych je v zájmu zachování demokracie do vlády nejmenoval," odpověděl Marek Hilšer.

Se jmenováním KSČM do vlády by měl problém i Jiří Drahoš, neboť podle něj někteří členové stále hájí zločiny z padesátých let nebo označují okupaci v roce 1968 za bratrskou pomoc. "Žádal bych po designovaném premiérovi, aby při sestavování vlády nevyjednával o účasti KSČM ve vládě," řekl.

Ústava však prezidentovi nedává příliš prostoru takový slib splnit. "Pokud by Poslanecká sněmovna svou většinou trvala na většinové vládě s KSČM, tak by prezident musel nakonec patrně ustoupit," myslí si ústavní právník Jan Wintr.

Prezident podle textu ústavy může sice premiérem jmenovat kohokoliv, nicméně výklady se až na malé výjimky shodují na tom, že by předsedou vlády měl jmenovat toho, jehož vláda má největší šanci získat důvěru ve sněmovně. "Pokud by bylo jasné, že jiná vláda než takhle složená důvěru v Poslanecké sněmovně nezíská, tak by ji prostě prezident dřív nebo později jmenovat musel," tvrdí Wintr.

Řádná politická strana jako každá jiná

Podle ústavního právníka neobstojí ani argument, že KSČM po roce 1989 nevypustila z názvu slovo "komunistická" a přímo navazuje na nedemokratickou KSČ, která své názorové oponenty nechávala po vykonstruovaných politických procesech popravovat. "KSČM je parlamentní strana, která nebyla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem, takže je řádnou politickou stranou," říká Wintr.

S tím souhlasí i politolog Jan Bureš. "KSČM je legální politická strana jako každá jiná. Kdyby byla nedemokratická nebo protidemokratická, tak by byla zakázána. Nemohla by existovat, pokud by porušovala ústavu. Dopředu vylučovat možnost, že jedna ze stran politického spektra, která se chová demokraticky jako všechny ostatní, by mohla být členem vlády, se mi nezdá příliš demokratické," říká.

V postkomunistických zemích zůstává česká komunistická strana jedinou, která se názvem nedistancovala od totalitní minulosti. Právě to může být důvodem, proč některé strany v minulosti nechtěly s komunisty na vládní úrovni spolupracovat. "Zejména západní média by psala, že Česká republika je nějaká divná, když má ve vládě komunisty," myslí si politolog Bureš.

Diskuse o názvu strany se vedla zejména v roce 1992, kdy se ze slovenské větve stala Strana demokratické levice. Vnitrostranické referendum v Česku se ale jednoznačně vyslovilo pro název Komunistická strana Čech a Moravy.  

autor: Radek Dragoun | 10. 7. 2017 12:17

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama