Vládní výbor vyzval vládu, aby se postavila proti xenofobii

ČTK ČTK
19. 8. 2015 18:34
Vláda by měla veřejnosti vysvětlovat základní fakta o situaci v Evropě a o integraci a také maximálně působit proti nesnášenlivosti, xenofobii a islamofobii.
Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Vládní výbor pro práva cizinců vyzval kabinet, aby se "jednoznačně vyslovil" za dodržování práva na azyl a solidaritu s uprchlíky. Měl by vyvinout maximální úsilí proti projevům nesnášenlivosti, islamofobie a xenofobie. Usnesení výboru by měla ve čtvrtek vláda projednat. Výbor je součástí vládní rady pro lidská práva.

V Česku se v posledních týdnech konalo několik demonstrací proti migraci, na jedné z nich se objevily i makety šibenic. Na sociálních sítích se objevují nenávistné komentáře proti uprchlíkům či islámu, výpadů přibývá.

Je nutné vidět vždy jednotlivce a nevyrábět plošně strach a nevzbuzovat nenávist k určitým skupinám lidí, varuje akademička Helena Illnerová, signatářka výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti.
19:06
Je nutné vidět vždy jednotlivce a nevyrábět plošně strach a nevzbuzovat nenávist k určitým skupinám lidí, varuje akademička Helena Illnerová, signatářka výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti. | Video: Daniela Drtinová

Výbor své usnesení schválil už v červenci. Kabinet se jím bude zabývat ale až nyní, byly vládní prázdniny. Výbor uvedl, že se znepokojením sleduje dění kolem migrace ve společnosti, podíl na tom mají podle něj média i postoj politiků.

 Vláda by proto měla veřejnosti vysvětlovat základní fakta o situaci v Evropě a o integraci a také maximálně působit proti nesnášenlivosti, xenofobii a islamofobii. Objasňovat by měla "celý kontext" migrace, tedy i české historické zkušenosti a mezinárodní závazky ČR, a nejen bezpečnostní hlediska.

Stát by se měl zastat neziskového sektoru

Kabinet by se měl postavit i za neziskové organizace a státní či obecní instituce, centra a školy, které se věnují integraci cizinců. Stávají se totiž terčem nenávistných projevů. Poskytují přitom služby, které jsou prospěšné pro celou společnost.

Vláda by měla také "učinit veškeré nezbytné kroky včetně těch právních", aby podpořila slušnou debatu. Měla by tak dát jasný signál, co je v demokratické diskusi přípustné a co je za hranou, uvedl výbor. Kabinet by se měl podle něj jednoznačně vyslovit za dodržování práva lidí v tísni na azyl i za solidaritu s uprchlíky.

Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen Sýrii kvůli tamním letitým bojům opustily čtyři miliony lidí. Téměř polovina běženců je v Turecku, další v ostatních sousedních zemích - v Libanonu, Jordánsku a Iráku. Lidé prchají i ze severu Afriky.

S obrovským přívalem uprchlíků se potýkají Řecko, Itálie, ale i Maďarsko. To přijalo letos v prvním pololetí podle údajů Eurostatu 66.785 žádostí o azyl. Česko jich mělo 784.

Česká vláda schválila, že republika do konce roku 2017 přijme 1500 uprchlíků - 400 letos, 700 příští rok a 400 v roce 2017. Zhruba 1100 lidí by měl stát převzít od zemí EU s velkým náporem, 400 pak z táborů na Blízkém východě.

V roce 1992 kvůli válce v bývalé Jugoslávii ČR pojala asi 3500 lidí, z nichž zhruba 2000 v zemi zůstaly i po skončení konfliktu. Koncem 90. let v Česku útočiště našla asi tisícovka kosovských Albánců, po konci bojů se vrátili většinou domů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 41 minutami

Rakety vypálené z Gazy na Izrael zabily dvě ženy

Rakety odpálené z palestinského Pásma Gazy v jihoizraelském Aškelonu zabily dvě ženy, píše agentura Reuters s odvoláním na záchranné služby. Patrně jde o první izraelské oběti přeshraničního násilí, které začalo v pondělí.

Podle webu The Times of Israel raketa v Aškelonu zasáhla rodinný dům. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Izraelské nálety v Gaze si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 26 Palestinců včetně devíti dětí a ženy.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Mount Everest zdolali po roce první zahraniční horolezci, mezi nimi i bahrajnský princ

Na vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu stanula v úterý skupina 12 zahraničních horolezců. Stalo se tak poprvé od chvíle, co nepálská vláda horu znovu zpřístupnila poté, co byla oblast loni uzavřena kvůli pandemii nemoci covid-19. Výskyt případů nákazy koronavirem v základním táboře z nedávné doby ale vyvolává obavy. Informovala o tom agentura Reuters.

Celkem vystoupalo na Mount Everest 38 horolezců, z čehož 12 přijelo ze zahraničí. Byl mezi nimi i bahrajnský princ Muhammad Hamad Muhammad Chalífa a dalších devět Bahrajnců, sdělila společnost Seven Summits Trek, která jejich cestu organizovala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy