Vládní otočka. Babiš sliboval Pavlovi silného soupeře, teď mění strategii

Ještě v lednu měl Andrej Babiš (ANO) jasno: Petr Pavel si rozjel kampaň za znovuzvolení a vláda mu proto postaví silného vyzyvatele. O půl roku později jako by se karty znovu zamíchaly. Po měsících otevřené války s Hradem vláda otáčí. Místo hledání člověka, který by Pavla sesadil z Hradu, vysvětluje, proč je nejlepší nestavět proti němu nikoho.

Ještě před pár měsíci sebevědomě slibovali, že Petru Pavlovi postaví silného vyzyvatele. Dnes je všechno jinak. Vládní koalice bere v otázce prezidentských voleb viditelnou zpátečku.

Místo hledání soupeře pro současného prezidenta teď argumentuje, že opak je pravdou – nejlepší bude žádného protikandidáta vůbec nestavět.

Jde přitom o obrat o 180 stupňů. Ještě na začátku roku vládní špičky dávaly jasně najevo, že Petra Pavla po skončení jeho mandátu na Hradě znovu vidět nechtějí.

Mluvily o společném kandidátovi, který by ho v prezidentských volbách v roce 2028 porazil a vystřídal. Dnes ale tvrdí pravý opak - stranická nálepka by podle nich byla pro jakéhokoliv uchazeče spíš přítěží než výhodou.

Hlavním architektem nové strategie je ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který s prezidentem od ledna „extrémně kohabituje“. V rozhovoru pro deník Právo o víkendu prohlásil, že postavit vlastního kandidáta by bylo politicky netaktické. Přitom ovšem odmítá i variantu, že by vláda podpořila některou z nestranických osobností.

„Viděli bychom zuřivý atak ze strany opozice a na ni napojených nátlakových struktur. A zase by to byl pouze kandidát vlády proti kandidátovi opozice,“ vysvětlil Macinka.

Jeho slova prakticky okamžitě posvětil i premiér Babiš. Na dotaz serveru iDNES.cz odpověděl stručně, ale naprosto jasně: „Ano, souhlasím s ním.“

Otočka po summitu

Přitom už v červenci podobný scénář naznačil Macinka i v rozhovoru pro Aktuálně.cz. „Samozřejmě si nepřeji, aby pokračoval Petr Pavel, chci, aby to byl typově někdo jiný. Nemyslím si ale, že vláda je ten subjekt, který by měl někoho stavět,“ řekl tehdy. A rovnou vysvětlil proč.

„Tím, že prezident je volen přímo, tak už nikdy v naší zemi nebude žádný vládní, politický nebo stranický kandidát, který by mohl uspět. Vždycky bude v České republice pouze občanský prezident,“ uvedl Macinka.

Načasování celé otočky přitom není zřejmě náhodou. Jen před měsícem Petr Pavel po zásahu Ústavního soudu kontroverzní cestou, ale úspěšnou, odcestoval na summit NATO v Ankaře.

Vláda jeho cestu zkrátka musela akceptovat a Pavel z celé přestřelky vyšel se svou pozicí uhájenou - alespoň prozatím. Právě Ankara přitom mohla být jedním z momentů, kdy si konkrétně Babiš mohl začít uvědomovat limity své dosavadní strategie.

Od nástupu vlády totiž Hrad prakticky nezmizel z mušky. Prezident čelil sporům kolem nejmenování Filipa Turka ministrem, dlouhé a vyhrocené kohabitaci i zatím největší ústavní přestřelce o účast na summitu. Jenže ani jedna z těchto bitev zatím Pavla zjevně výrazně nepoškodila.

Ukazují to i průzkumy veřejného mínění. Podle červnového šetření agentury STEM důvěřuje prezidentovi 56 procent Čechů, prakticky stejně jako v lednu. Právě to může být jedním z důvodů, proč vláda najednou mění tón.

Ještě v lednu mluvili jinak

Vládní opatrnost přitom ostře kontrastuje s tím, co ze Strakovy akademie zaznívalo ještě na začátku letošního roku. Babiš tehdy tvrdil, že Petr Pavel už fakticky rozjel kampaň za své znovuzvolení.

„Prezident sice říká, že se ještě nerozhodl, zda bude v roce 2028 svůj mandát obhajovat, ale my všichni dobře vidíme, že už si reálně jede svou předvolební kampaň. Ukázalo se to teď naplno například při jeho snaze zviditelňovat se na tématu armádních letounů L-159. Využívá každou příležitost ke své politické propagaci,“ prohlásil premiér na lednovém sněmu ANO.

A pokračoval tím, že proto je nutné představit svého člověka.

„Naše vláda musí a také v příštím roce jednoznačně předloží vlastního silného kandidáta na prezidenta. Musí to být výrazná osobnost, která dokáže lidi skutečně spojovat, a vůbec to nemusí být představitel žádné z našich konkrétních politických stran. Postavíme zkrátka člověka, který se stávající hlavě státu v roce 2028 plnohodnotně postaví v přímém souboji,“ sliboval tehdy Babiš.

Jenže takového kandidáta se zřejmě zatím najít nepodařilo.

Schillerová, Tykač nebo zase Babiš?

Donedávna se přitom o možném soupeři Pavla spekulovalo i poměrně konkrétně. Nejčastěji padalo jméno vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO), který dlouhodobě patří k nejviditelnějším tvářím Babišova hnutí. Ve hře byla také ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podnikatelka Ivana Tykač nebo bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Jenže čím déle se hledalo, tím méně bylo jasné, kdo by mohl současného prezidenta skutečně ohrozit. Znovu se proto objevují spekulace, že by se nakonec mohl do boje o Hrad vrátit i samotný Andrej Babiš.

Přestože premiér zatím kandidaturu odmítá, je jedním z mála politiků, který by dokázal oslovit voliče napříč téměř celým vládním táborem. Zároveň je pravděpodobné, že by rád svoji politickou kariéru zakončil na nejvyšším postu – a příležitosti zkrátka využije.

Do hry už mezitím vhodil své želízko i Pavlův předchůdce Miloš Zeman. V rozhovoru pro pořad Spotlight bez dlouhého přemýšlení ukázal na bývalého předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

„Je pro mě optimálním kandidátem,“ řekl Aktuálně.cz. Na otázku, zdali má podle něj Vondráček ale vůbec šanci, Zeman neváhal. „Je to kandidát hnutí ANO, které vyhrálo volby. Bude jistě, pokud se tak ANO rozhodne, i společným kandidátem dalších koaličních stran,“ řekl.

A přidal i důvod, proč si právě jeho umí představit na Hradě. „Je to čestný člověk, který nepůsobí arogantně, ale přemýšlivě a lidsky v televizních diskusích. Co si přejete víc?“ uzavřel exprezident.

Proč je těžké najít soupeře

Vládní otočka má ale zřejmě i další, čistě praktický důvod. Koalice dnes spojuje mimořádně široké spektrum voličů. Od umírněnějších příznivců ANO přes konzervativní voliče Motoristů až po radikální elektorát SPD. Najít jediného kandidáta, který by dokázal oslovit všechny tyto skupiny zároveň, je mimořádně složitý úkol.

O to víc proti prezidentovi, který v roce 2023 zvítězil s historicky nejsilnějším mandátem od zavedení přímé volby.

Právě proto se jako nejlogičtější varianta znovu nabízí Andrej Babiš. Jen málokdo jiný by totiž dokázal sjednotit tak širokou voličskou základnu vládního tábora.

Jenže ani to není bez rizika. V době prezidentských voleb bude Babišovi téměř 74 let, zatímco Pavel bude téměř o deset let mladší. A hlavně – jejich první přímý souboj skončil poměrně jednoznačným vítězstvím současné hlavy státu.

Příběh prezidentských voleb ovšem zdaleka nekončí. Do hlasování zbývá ještě necelý rok a půl a skutečná kampaň se naplno rozjede až po letošních říjnových komunálních a senátních volbách.

Ani Petr Pavel zatím oficiálně neoznámil, že bude mandát obhajovat, přestože se s jeho kandidaturou prakticky počítá. Vládní strategie se však může ještě několikrát změnit – Pavlův oponent přitom už nebude mít času nazbyt. Musel by se veřejnosti představit, objet republiku a vstoupit do povědomí voličů během několika měsíců.