Je to jeden z největších návratů, jaké česká zpravodajská komunita pamatuje. Vladimír Posolda působil v Úřadu pro zahraničí styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, dvaadvacet let. Naposledy zde sloužil jako náměstek pro operativní činnost, odpovídal za vyhledávání zpravodajských poznatků. V hierarchii byl třetím nejvýše postaveným člověkem rozvědky.
Ze služby odešel na sklonku roku 2020, poslední rok a sedm měsíců se pohyboval v diplomacii. Nyní se do Úřadu pro zahraniční styky a informace vrací jako jeho ředitel. Pro rozvědku je to v novodobé české historii poprvé, kdy se její bývalý příslušník ujme velení této služby. A na rozdíl od svého předchůdce nastupuje s prověrkou na nejvyšší stupeň "přísně tajné".
"Vladimír Posolda v rámci své dosavadní profesní kariéry jednoznačně prokázal vysokou profesionalitu, odborné znalosti a manažerské schopnosti v oblasti činnosti zpravodajských služeb," stojí v materiálu, jejž ve středu po předložení ministrem vnitra Vítem Rakušanem, který za rozvědku odpovídá, schválila vláda a Aktuálně.cz ho získalo. Posolda bude ředitelem od čtvrtka.
Student pedagogické fakulty
V Česku se zkraje roku 1990 ustavily prověrkové komise. Jejich úkolem bylo zajistit, aby v tuzemských bezpečnostních složkách nepůsobili lidé, kteří byli oporou represivní moci komunistického režimu. Komise působila i v Brně. Jedním z jejích členů byl tehdy šestadvacetiletý Vladimír Posolda, který dokončoval studia na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
Rodák z jižní Moravy se ještě týž rok přidal k Federální bezpečnostní informační službě, která je předchůdkyní BIS. Působil v její brněnské expozituře. Ve stejné době nastoupili do kontrarozvědky tři muži, kteří Posoldovi o několik let později veleli v rozvědce. Petr Zeman, František Bublan a Karel Randák. Zemana znal Posolda už z prověrkové komise.
"Vladimír Posolda je člověk, který rozvědku zná. Byl vždy schopný analytik. Jako takový přicházel do styku se všemi operativními poznatky, přes něj šly pak jako výstupy k adresátům, třeba vládě. Dělal to poctivě a velmi dobře. Je to chytrý člověk, nemohu o něm říct nic špatného," řekl Aktuálně.cz Karel Randák, který Posoldovi v rozvědce velel v letech 2004 až 2006.
Analytika, Polsko a Německo
Do rozvědky přivedl Posoldu zmíněný Petr Zeman, který se stal ředitelem služby v září 1998. Svého dobrého známého z Brna a BIS oslovil v podstatě obratem po nástupu do funkce. Posolda se po příchodu z kontrarozvědky stal v Úřadu pro zahraniční styky a informace velmi rychle jeho klíčovým mužem pro analytiku.
Po roce 2001 Posolda povýšil v rozvědce na náměstka. Službu už tehdy řídil František Bublan. Tehdy se v médiích o Posoldovi psalo jako o náměstkovi pro zpravodajskou činnost. Někteří pamětníci však tvrdí, že ve skutečnosti byl náměstkem pro analytiku. Bez ohledu na názvosloví však skutečně odpovídal za vyhodnocení zpravodajských poznatků.
Vedle Posoldy byl dalším náměstkem Karel Randák, který řídil operativní činnost. Po odchodu Bublana do politiky (roku 2004 přijal nabídku na post ministra vnitra) převzal Randák řízení celé rozvědky. Jeho nástupce v čele služby, Jiří Lang, ke konci roku 2006 rozhodl, že Posolda je ideální kandidát na zastupování služby v zahraničí. Poslal ho na velvyslanectví do Varšavy.
Na ambasádě působil jako velvyslanecký rada do roku 2011. Po čtyřleté práci uvnitř služby zamířil Posolda v roce 2015 jako velvyslanecký rada na českou ambasádu v Berlíně. Na obou zahraničních štacích bylo jeho úkolem především udržovat kontakty s tamní zpravodajskou komunitou, stejně jako se potkávat s oficiálními představiteli služeb na dalších ambasádách.
Hlavní operativec a služba v Černínském paláci
V březnu 2019 připadla Posoldovi v Úřadu pro zahraniční styky a informace náměstkovská funkce podruhé, pod ředitelem Markem Šimandlem začal velet operativě. Za zpravodajské operace v zahraničí a sběr informací však odpovídal krátce. V říjnu následujícího roku o místo náměstka přišel. Na konci roku rozvědku po personálním napětí v jejím vedení opustil úplně.
Posolda ve službě dosáhl na několik ocenění. Vysloužil si medaile, které se v rozvědce udělují "za věrnost" a "za zásluhy o bezpečnost". Součástí jeho profesního profilu jsou také absolvovaná studia na Diplomatické akademii ministerstva zahraničí a programu Univerzity Karlovy zaměřeného na evropská studia, což přímo souvisí s jeho posledním místem.
"Vladimír Posolda svou dosavadní profesní kariéru plně věnoval službě státu v oblasti bezpečnosti, resp. činnosti zpravodajských služeb České republiky. Zahraničními partnery je v rámci zpravodajské komunity, ale i mimo ni, vnímán jako vážený a respektovaný zástupce České republiky."
"Můžeme potvrdit, že pan Vladimír Posolda působí od 1. března 2021 v rámci dohody o pracovní činnosti jako poradce náměstka ministra sekce bezpečnostní a multilaterální Martina Povejšila," popsala tehdy Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Eva Davidová Posoldovo nové působiště.
Povejšil je jedním z nejrespektovanějších diplomatů ministerstva zahraničí. Posolda s ním byl v intenzivním pracovním kontaktu. Jak plyne z dokumentu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici, jen v první půli letošního roku pro něj odpracoval 442 hodin s "důrazem na aplikaci zákona o prověřování přímých zahraničních investic v prostředí ministerstva zahraničních věcí".
Finální výběr mezi dvěma kandidáty
Ministr vnitra Vít Rakušan se ve finále rozhodoval mezi dvěma kandidáty. Druhým adeptem na místo nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace byl Jan Paďourek, který tam sloužil 25 let. Stejně jako Posolda má výjimečný profesní profil. Poslední čtyři a půl roku se pohybuje v akademické sféře. Rakušan se s ním podle informací Aktuálně.cz sešel v první půli září.
Paďourka preferovali premiér Petr Fiala (ODS) a jeho poradce Tomáš Pojar. Přednáší na soukromé vysoké škole Cevro, kterou založil a jejíž správní radu řídí bývalý ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Paďourka pojí přátelský vztah s šéfem sněmovního výboru pro bezpečnost Pavlem Žáčkem (ODS). Rakušan však chtěl někoho, kdo tímto způsobem blízko k ODS nemá. Proto vybral Posoldu.
Ve funkci ředitele rozvědky obsadí uvolněné místo po Petru Mlejnkovi, který službu řídil 55 dní. Na post ředitele rezignoval letos 31. srpna, kdy ho následně vláda odvolala. Mlejnek odstoupil po sérii zjištění médií, které upozornily na jeho opakované styky s obviněnými nebo odsouzenými lidmi.
"Vzhledem k nepolevujícímu tlaku na mou osobu, který extrémně negativně dopadá nejen na mne, ale i na mou rodinu a především pak na pověst a kredibilitu Úřad pro zahraniční styky a informace, Vám tímto oznamuji svou rezignaci na pozici ředitele Úřadu pro zahraničí styky a informace dnem 31. srpna 2022," zní Mlejnkův rezignační dopis Rakušanovi, jejž Aktuálně.cz získalo.
