Nejvyšší soud totiž dnes zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o zbytkovém trestu za nedovolené ozbrojování a pumový útok na agenta StB. Ostravský soud se musí věcí znovu zabývat a nesmí již rozhodnout v jeho neprospěch. "Už nemůžu prohrát," řekl po vynesení rozsudku Hučín.
Stejně už rozhodl Ústavní soud. Hučínovy činy totiž podle Ústavního soudu přímo souvisely s protikomunistickou činností.
V Hučínově případě šlo o trest za útok Antonína Mikeše, považovaného za agenta Státní bezpečnosti, trest za nedovolené ozbrojování a trest za krádež lovecké pušky s optickým zaměřovačem.
Ústavní soud uvedl, že i fakt, že si Vladimír Hučín opatřoval zbraně, patřil do jeho oprávněného boje proti komunismu.
"Tyto činy, pro které byl odsouzen a nebyl dosud rehabilitován, lze považovat za související s jeho odporem proti komunistickému režimu," uvedl soudce Ústavního soudu Jiří Nykodým.
Infobox
O VLADIMÍRU HUČÍNOVI DÁLE ČTĚTE
Před listopadem 1989 strávil dva a půl roku ve vězení za to, že malou náloží vyhodil do vzduchu komunistickou nástěnku a vrata do garáže jednoho z přerovských estébáků...
Ústavní soud uvedl, že Hučín byl perzekuován a podílel se na aktivním protikomunistickém odboje. Hučín dnes znovu uvedl, že považuje svůj postup za správný. "Myslím, že můj postup byl adekvátní. Z dnešního pohledu si myslím, že akce byla mimořádně úspěšná a že by neměla být hodnocena jako nějaký trestný čin," řekl dnes o útoku Hučín. "Kdybych věděl, že Mikeš pracuje také pro Sovětský svaz, byl by útok ještě razantnější," dodal.
Čtyřicet měsíců vězení
Hučín se ve své stížnosti odvolával na zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Uvedl, že si zbraně opatřoval jen proto, aby se mohl bránit případnému útoku tajné policie nebo Lidových milicí. Loveckou kulovnicí chtěl poškodit sochu Klementa Gottwalda. Výbuch před vraty domu měl Mikeše jen vystrašit a upozornit na něj veřejnost.
Hučín usiluje o plnou rehabilitaci už od počátku devadesátých let. Krajský soud v Ostravě i Nejvyšší soud ale v minulosti rozhodly, že přímá souvislost mezi rehabilitovanými a nerehabilitovanými trestnými činy neexistuje. Dosud proto zůstávají v platnosti Hučínovy zbytkové podmíněné tresty a nemá tak čistý trestní rejstřík.
Předlistopadové soudy Hučína potrestaly čtyřikrát a ve vězení strávil čtyřicet měsíců. Rehabilitován byl v případě tisku a roznášení protisovětských letáků a verbálních útoků na Lidové milice.
Hučín u soudu i po listopadu
Hučín přitom zaměstnává soudy i kvůli své činnosti v době, kdy byl v devadesátých letech důstojníkem BIS. Okresní soud v Přerově po třech letech jednání loni v listopadu rozhodl, že Hučín žádný trestný čin nespáchal. To potvrdil také krajský soud.
Hučín také zažaloval zástupce ředitele severomoravské policejní správy Jiřího Pščolku. V žalobě na ochranu osobnosti po policistovi požaduje odškodnění ve výši jeden milion korun.
"Pan Pščolka tvrdil, že stojím za výbuchy a že jsem osoba s kriminální minulostí. Uváděl to na stránkách celostátních novin. Veřejnost proti mně kvůli tomu zaujala kritický postoj a dodnes se mě na to lidé ptají," řekl Hučín.
Hučín na Pščolku podal již dříve za jeho výroky stížnost. Podle výsledků šetření skupiny kontroly a stížnosti policejního prezidia Pščolka chyboval. Hrozil mu peněžitý postih či důtka, jeho nadřízený však žádné kázeňské opatření nepřijal.
Soud kvůli nemocenské
Krajský soud v Olomouci už rozhodl, že Hučín se nedopustil podvodů s nemocenskými dávkami. Stejný verdikt si vyslechl také jeho praktický lékař Jan Chmelař, který měl potvrzení o nemocenské vystavovat.
Obžaloba vinila Hučína z toho, že od svého zaměstnavatele BIS v roce 2001 neoprávněně získal sedm tisíc šest set korun. Nemocenskou si měl nechat prodlužovat v době, kdy už byl ve vazbě.
