Zvýšení důchodů se zadrhlo. Ladíme dohodu, jak je zvednout o 900 korun, tvrdí Babiš

ČTK ČTK
Aktualizováno 25. 3. 2019 16:51
Vláda zatím neschválila zvýšení důchodů na příští rok. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) platí, že důchody porostou průměrně o 900 korun, je ale třeba ještě najít dohodu mezi ministerstvy financí a práce na mechanismu zvyšování penzí. Definitivní schválení materiálu očekává příští týden.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Ministerstvo práce navrhovalo, aby se podíl pevné části důchodu k průměrné mzdě zvedl z nynějších deseti procent na 10,6 procenta. Posílila by se tak solidarita a oslabila zásluhovost při výpočtu výše penzí. Ministerstvo financí v připomínkách k novele uvedlo, že důchodový systém je už tak vychýlený víc k solidaritě, takže její další posilování není žádoucí. Babiš uvedl, že o vlivu solidarity a zásluhovosti ještě musejí jednat ministerstva financí a práce.

"Čekám, že příští vládu už to schválíme," řekl premiér Andrej Babiš. Stejně optimistická je i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). "Příští týden," odvětila Aktuálně.cz na dotaz, kdy podle ní vláda zvýšení důchodů dořeší.

Zároveň si ale na jednání s ANO postěžovala. "Koaliční partner nechodí na jednání připravený, koaliční rady jsou jen jednou za pár týdnů, je to blázinec. Pan premiér do toho musí konečně vnést nějaký řád," dodala Maláčová.

Premiér zdůraznil, že růst důchodů v průměru o 900 korun platí, protože už se na něm minulý týden dohodla koalice ANO a ČSSD.

Jak přesně penze od ledna porostou, ale bude jasné až v létě podle vývoje růstu mezd a cen. Podle odhadů by valorizace měla činit v průměru 700 korun. Nad zákonná pravidla by se tedy muselo přidat dalších 200 korun. Navíc by to příští rok stálo 7,5 miliardy korun. V dalších letech by byla částka ještě vyšší.

Průměrný starobní důchod na konci loňska činil podle České správy sociálního zabezpečení 12 418 korun. Podle ministryně Maláčové se od ledna zvedl zhruba na 13 300 korun. Autoři novely uvedli, že je potřeba dál zvyšovat životní úroveň důchodců a posílit poměr průměrné penze k průměrné mzdě, který klesá. Loni činil asi 38 procent.

Jak se počítá důchod

Penze se skládá ze dvou dílů. Pevná část, která je stejná pro všechny, odpovídá od letoška deseti procentům průměrné mzdy a činí 3270 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží odpracované roky a výše výdělků a odvodů.

Babišova vláda prosadila od letoška zvýšení podílu pevné části penze k průměrné mzdě z devíti na deset procent, jak si předsevzala v programovém prohlášení. Posílila se tak solidarita a oslabila zásluhovost. Už v minulosti přitom malou zásluhovost českých důchodů kritizoval Ústavní soud. Aby u něj změna ve složení penze neskončila, všichni lidé se starobní, invalidní a pozůstalostní penzí dostali od letošního ledna 300 korun měsíčně navíc.

Ministerstva se neshodnou

Ministerstvo práce navrhuje teď podobný postup. Podíl pevné části důchodu k průměrné mzdě chce znovu zvednout, a to z nynějších deseti na 10,6 procenta. Všichni lidé s nějakým důchodem by tak dostali příspěvek 200 korun měsíčně nad běžnou valorizaci. Podle autorů novela přilepší lidem s nízkou penzí a důchody se budou ještě víc nivelizovat. Většině lidí totiž porostou pomaleji než dosud.

Podle ministerstva financí dodatečné výdaje "výrazně překračují možnosti státního rozpočtu", zhoršuje se udržitelnost a systém se ještě víc vychyluje směrem k solidaritě. Oslabování zásluhovosti kritizovala pravicová opozice. Podle informací ČTK má s další nivelizací důchodů problém i řada poslanců vládního ANO. Poukazují na to, že se vláda v programu zavázala ke zvýšení podílu pevné části penze z devíti na deset procent, což už splnila.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy