Vláda zaspala s testováním seniorů v domovech, odborníci po něm volají už od jara

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
3. 11. 2020 18:22
Rozhodnutí vlády o tom, že zahájí od středy testování klientů a zaměstnanců v sociálních zařízeních, přichází s velkým zpožděním. Po jarním testování po něm odborníci volali od května i v případě druhé vlny. Mezitím se koronavirus rozšířil v mnoha domovech důchodců. Aktuálně.cz zjišťovalo, proč nastalo takové zpoždění a jak testování bude vypadat.
Vláda přichází s návrhem na plošné testování klientů v domovech pro seniory v době, kdy už řada z nich zemřela nebo s koronavirem bojuje v nemocnici (ilustrační foto).
Vláda přichází s návrhem na plošné testování klientů v domovech pro seniory v době, kdy už řada z nich zemřela nebo s koronavirem bojuje v nemocnici (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock.com

"Je velice důležité urychleně začít testování, abychom hlavně ochránili naše spoluobčany nad 65 let, respektive nemocné, zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, v domovech seniorů a další. Toto je dnes to klíčové, co musíme udělat," prohlásil premiér Andrej Babiš minulý týden na úplném začátku tiskové konference po zasedání vlády. A nový ministr zdravotnictví Jan Blatný na začátku tohoto týdne sliboval, že kromě klientů budou testováni také zaměstnanci domovů a ústavů.

Ovšem už před pěti měsíci řada odborníků i někteří politici vyzývali vládu, aby se v případě zvýšeného počtu případů covidu-19 ze všeho nejdříve věnovala ochraně sociálních ústavů a domovů, včetně častého testování. Navázala by tak na jaro, kdy plošné testování v sociálních službách běželo. 

"Testování je třeba zpřístupnit a zcela zprůchodnit pro zařízení sociálně-zdravotních služeb, kde se odehrává skutečná činnost 'první linie' a kde je vysoké riziko úmrtí," stojí ve výzvě vládě z května letošního roku, kterou inicioval Jindřich Vobořil, bývalý národní protidrogový koordinátor, následně kandidát ODS v evropských volbách a nyní ředitel obecně prospěšné společnosti Podané ruce.

On a další mimo jiné vysvětlovali, že v případě ochrany sociálních ústavů by bylo možné vést boj proti koronaviru zcela jiným způsobem bez toho, aby bylo třeba zpomalit či zastavit život v celé zemi. 

"Je třeba poskytnout veškerou podporu pro zásadně lepší materiálové vybavení sociálně-zdravotních služeb, a to nejen v oblasti ochranných pomůcek, ale také zapojením testovacích možností," stojí dále ve výzvě. Její signatáři také upozorňovali, že vláda musí vytvořit kolem lidí v těchto domovech "inteligentní systém ochrany" složený z opatření, jako je dezinfekce, úpravy provozu s ohledem na sociální kontakt, pravidelné testování personálu a rodinných příslušníků, i dalších věcí.

"Bohužel, žádná reakce na výzvu nebyla, přestože ji podepsali například různí odborníci, akademici, starostové či primátoři některých měst. Skutečně na to nebyla odezva," říká nyní Vobořil. Podle svých slov se i v dalších měsících snažil upozorňovat ministerstvo zdravotnictví a další, aby se věnovali této ochraně seniorů, ovšem zase marně.

"Nynější rozhodnutí o testování samozřejmě vítám, ale mělo přijít v případě druhé vlny podstatně dříve," reaguje Vobořil, který má ale námitky k tomu, že nařízení o plošném testování jednou za čtyři dny platí celostátně.

"Příkaz ministryně práce a sociálních věcí by měl obsahovat také možnost, aby bylo možné testovat individuálně na základě potřeb, kvůli vyššímu rozšíření koronaviru v daném zařízení. V tomto případě by mělo hradit náklady průběžně ministerstvo práce a sociálních věcí," navrhuje Vobořil, který má navíc v ruce velmi silný argument.

Ve spolupráci s brněnským magistrátem spustili už dříve testování v ústavech a domovech, které patří Brnu. A výsledky ukazují, že v nich není tolik nakažených jako v jiných domovech v Česku.

Prezident Asociace poskytovatelů sociální péče Jiří Horecký, který v květnu také podepsal uvedenou výzvu, se zmiňuje o mnoha ústavech a domovech. "V březnu byl covid ve 30 zařízeních, nyní je v 550 sociálních službách. Nakaženo je tři tisíce klientů sociálních služeb a přes dva tisíce zaměstnanců," informoval v pořadu 168 hodin České televize, ve kterém se zmínil také o tom, že rozhodnutí o testování mělo přijít mnohem dříve.

Marně jsem žádala Vojtěcha, tvrdí Maláčová

Když on-line deník Aktuálně.cz zjišťoval, proč vláda otálela, obrátil se mimo jiné na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou a na ministry zdravotnictví, kteří byli za poslední měsíce hned tři - po Adamu Vojtěchovi přišel Roman Prymula, kterého brzy střídal Jan Blatný.

Maláčová tvrdí, že zpoždění zavinil postup ministerstva zdravotnictví. "Požadavek na plošné testování v sociálních službách jsem stejně jako při první vlně koronaviru vznesla na Radě vlády pro zdravotní rizika 17. srpna. Žádost jsem opakovaně urgovala," sdělila Aktuálně.cz.

Radě předsedá premiér Andrej Babiš, který sám radu zřídil a jako své místopředsedy jmenoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a ministra vnitra Jana Hamáčka. Maláčová tvrdí, že se obracela na Vojtěcha. "Oficiálně jsem ho o plošné testování požádala dopisem 9. září, ale pan ministr Vojtěch žádost nereflektoval," tvrdí Maláčová.

Exministr Adam Vojtěch Aktuálně.cz sdělil, že na jaře se plošné testování uskutečnilo. V případě léta odborníci na jeho ministerstvu navrhované testování rychlotesty původně odmítli. "Odborné skupiny to tehdy nepovažovaly za efektivní, protože rychlotesty již byly odborně překonané a zatím u nás nebyly dostupné jiné typy testů," uvedl Vojtěch, podle kterého se situace změnila, když se objevily antigenní testy. "Na rozdíl od září jsou dnes v České republice nově k dispozici tyto testy, které se pro testování v sociálních službách využívají," říká.

Vojtěch se hájí také tím, že v době, kdy končil, byla epidemiologická situace neporovnatelná s říjnovým skokovým zhoršením. A do té doby dělal podle svých slov maximum. "Od 1. září byly v sociálních zařízeních zavedeny povinné roušky, posléze omezeny a v některých regionech i zakázány návštěvy. Pro návštěvy byl nastaven speciální režim, probíhaly venku a maximálně ve dvou osobách," uvádí a poukazuje ještě na to, že v regionech, kde byla ohniska nákazy, probíhalo testování PCR testy.

Mimochodem, když se on-line deník Aktuálně.cz ptal ministra Blatného na to, zda někdo na nynějším jednání vlády zmínil problém opožděného testování, odpověděl, že nikdo o tomto nemluvil. A zároveň argumentoval také tím, že vylepšování testů jde velmi rychle dopředu a na rozdíl od dřívějška jsou nyní k dispozici antigenní testy.

Jindřich Vobořil ale dřívější přístup ministerstva zdravotnictví kritizuje a mluví o tom, že tyto testy šlo získat podstatně dříve. "Nevyčítal bych to ani tak Adamu Vojtěchovi, spíše selhali jeho odborní poradci. A samozřejmě státní správa, která vždy tak trochu pohrdá hlasem z terénu. My jsme si museli umět poradit, protože jsme chtěli ochránit zdraví našich klientů, a hledali jsme řešení už v srpnu," prohlašuje Vobořil.

Proto podle jeho slov nakoupili antigenní testy už v srpnu a začali je používat v kombinaci s PCR testy. "Když jsme to mohli dělat my a antigenní testy jsme sehnali, proč to neudělalo ministerstvo? Proč vůbec neměli zájem o naše zkušenosti?" stěžuje si.   

Po Vojtěchovi se stal ministrem Prymula, který se podle Maláčové začal tomuto problému víc věnovat. "On pochopil důležitost testování. Domluvili jsme se na pilotním testování, které skončilo úspěšně 23. října. Jsem tedy velmi ráda, že se testování antigeny konečně rozběhne," uvedla Maláčová. Ta informovala minulý týden o spuštění testování ještě dříve než premiér Babiš, už v průběhu zasedání vlády napsala na Twitter: "Ochrana těch nejzranitelnějších musí být maximální."

Ve stejný den Roman Prymula na tiskové konferenci, kdy už věděl, že to jsou jeho poslední hodiny ve funkci, vysvětloval, jak moc si od tohoto testování vláda slibuje ve snaze omezit šíření koronaviru. "Problematika seniorů je pro nás v tuto chvíli alfou a omegou, je naprosto prioritní a my nastavujeme strategii tak, abychom minimalizovali riziko dalšího šíření," tvrdil Prymula.

Na dotaz Aktuálně.cz, jestli nemohlo ministerstvo práce a sociálních věcí přece jen udělat více, Maláčová reagovala tak, že odborná stránka věci je na ministerstvu zdravotnictví. "Naše ministerstvo nemá potřebné know-how, ať jde o posuzování spolehlivosti testů, nebo samotné testování, které musí provádět zdravotnický personál. Nemáme k tomu ani kompetence, protože nařízení o plošném testování musí jít přes vyhlášená mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví," argumentuje Jana Maláčová.

Ministerstvo zdravotnictví vydalo 30. července dokument s názvem Národní strategie testování nemoci covid-19. V něm byla zmínka mimo jiné o plánu na plošné testování klientů a zaměstnanců ústavů. "Naprosto mě šokovalo, že někdo později toto testování ze strategie vyřadil. Toto považuji za klíčový problém. Vůbec mě nenapadlo, že by to někdo udělal," řekla Aktuálně.cz poslankyně a první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová, která několikrát ve sněmovně mluvila o nutnosti tohoto testování. Podle ní je nynější rozhodnutí vlády správné, ale značně opožděné. "Velmi by mě zajímalo, kdo toto testování z dokumentu vyřadil," podotkla.

Kromě Prymuly naléhal na plošné testování, byť se zpožděním, i premiér Babiš. Jindřich Vobořil ze společnosti Podané ruce sdělil Aktuálně.cz, že právě Babiš jako jediný reagoval na jeho urgence. "Až v říjnu se mi ozval právě on, poslal jsem mu SMS zprávy, že toto testování musí začít, a on mi odepsal, že se tomu bude věnovat," řekl Vobořil.

Na vládu se v říjnu naléhavě obracel také lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný. "V posledních týdnech dochází k alarmujícímu nárůstu počtu nakažených novým koronavirem v pobytových zařízeních sociálních služeb, a to jak co do počtu zasažených zařízení, tak i počtu nemocných z řad klientů," psal Šťastný s tím, že kritickou situaci může zastavit jen plošné testování všech pracovníků pobytových sociálních služeb, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty. "Mělo by to být aktuálně ve frekvenci jedenkrát za pět dnů. S ohledem na omezené kapacity a cenu PCR testů mohou dostatečně posloužit tzv. antigenní testy z výtěru nosohltanu," doporučoval.

V domovech a ústavech musíme testovat častěji, nabádá odborník

V současnosti bude zásadní, jak se plošné testování provede. Nepůjde o nic jednoduchého, protože testování se bude týkat kolem 200 tisíc lidí. Navíc se vedou debaty například o tom, jak často by toto testování mělo probíhat, zda se bude týkat skutečně všech klientů a zaměstnanců nebo jaké testy by se k tomu měly využívat, aby nastalo výrazné omezení šíření epidemie.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v pondělí po jednání vlády vysvětloval postup ve věci a tvrdil, že testování začne v příštích dnech, ale zároveň přiznával, že spuštění bude nějaký čas trvat. "To, co nyní ještě povede k několikadennímu - nechci říct zpoždění, ale k několikadennímu průběhu, je to, že musíme jak antigenní testy, tak ochranné pomůcky, bez kterých by to mělo velmi omezený význam, rozdistribuovat a následně proškolit osoby, které budou vyšetření provádět, což budou především sestry a případně praktičtí lékaři," upozorňoval s tím, že i tak věří v začátek testování mezi 4. a 10. listopadem. Hned ale dodal, že zařízení je mnoho a "pochopitelně se to nestane během jednoho dne".

Sociální ústavy a domovy už řadu týdnů procházejí těžkým obdobím, mnoho zaměstnanců a klientů onemocnělo covidem. Podle statistik se téměř třetina zemřelých seniorů nakazila právě v domovech, zasaženo je kolem 150 domovů po celé zemi. Až tento týden v pondělí vláda rozhodla, že všichni zaměstnanci musí mít kvalitní ochranné pomůcky a začnou dostávat respirátory třídy FFP2. 

"Pracovníci v domovech pečujících o klienty nemocné covidem-19 už jsou unaveni," svěřil se ČTK například ředitel Domova pro seniory ve Velkém Meziříčí Vítězslav Schrek, který shání lidi s kvalifikací pro práci v sociálních službách a zdravotní sestry. Říká, že by se mu hodila pomoc kohokoli z profesionálů, včetně mediků nebo i lékařů. "Od rána obvolávám své kolegy a současně kontaktujeme studenty zdravotních a sociálních oborů," řekl Schrek. V pracovní neschopnosti má třetinu pečovatelů a několik zdravotních sester.

Podle pondělního sdělení krizového štábu Libereckého kraje přibývá v domovech nakažených, v krajských zařízeních je nyní 217 pozitivně testovaných klientů a dalších 200 je v karanténě a chybí zhruba pětina zaměstnanců. Podle ředitelky Domova pro seniory Elišky Purkyňové by měli být v první řadě testováni zaměstnanci a potom senioři. "Klienti přece nevychází, a jestliže to někdo může do domova donést, tak to jsme my," vysvětlila v České televizi.

Po testování zaměstnanců volá také Vobořil, Horecký, Richterová a další. Ministerstvo zdravotnictví přitom původně vydalo minulý týden mimořádné nařízení o testování klientů a až následně v tomto týdnu mimořádné opatření o testování zaměstnanců. To ale nebude tak časté, jak například požaduje Vobořil s odkazem na zkušenosti Jižní Koreje, která si vede v boji proti koronaviru lépe než drtivá většina jiných zemí. 

"Organizoval jsem telekonferenci, které se účastnil primátor nejpostiženějšího města v Jižní Koreji. Jim se podařilo dostat během několika týdnů téměř na nulu nakažených, protože například dělali v takových zařízeních každodenní testy. A dělají je doteď," sdělil Vobořil. Podle něho je klíčové, aby bylo jasné, zda zaměstnanci, kteří přicházejí do domovů pro seniory do služby, nejsou nakaženi. "Podobně to je ve Švýcarsku," dodal. 

Ministr Blatný na dotaz Aktuálně.cz, zda by testování nemělo být častější, odpověděl, že v souvislosti s mezinárodně publikovanými daty a zkušenostmi z některých pilotních projektů se vláda rozhodla pro častější testování antigenními testy každý pátý den. Navíc na rozdíl od PCR testů je výsledek antigenních testů znám velmi rychle.

"Trvá přibližně 20 minut. Za tento čas, pokud je pozitivní, mohu provést konkrétní opatření. Nemusím čekat desítky hodin nebo dny. A tím, že tento test provádíme opakovaně každých pět dní, dále zvyšujeme jeho citlivost," řekl ministr.

V této chvíli jsou v Česku dva miliony těchto testů, brzy by jich mělo být deset milionů. Vše má hradit Všeobecná zdravotní pojišťovna. U lidí, kteří budou pozitivně testovaní a nebudou mít příznaky nemoci, bude výsledek testu ověřovaný spolehlivějším testem PCR. Tento test čeká také ty, kteří mají příznaky nemoci, ale antigenní test je označil za negativní. 

Když se Aktuálně.cz v pondělí ministra Blatného zeptalo, zda může ubezpečit klienty a zaměstnance domovů, že stát testování zvládne v dohledné době a má na to dostatek lidí, Blatný odpověděl: "Věřím, že to stihneme."

Ovšem už o několik hodin později se ozval prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký a místopředsedkyně zdravotnických odborů Jana Hnyková. Shodně v České televizi varovali, že chybí lidé, kteří by měli testy provádět. "Bohužel ze všech stran se ozývá, že mají v domovech nedostatečné kapacity. Situaci považujeme zatím za nepřipravenou vzhledem k tomu, že by se od středy mělo začít testovat. Je potřeba posílit týmy zdravotnických pracovníků v jednotlivých pobytových službách nebo udělat mobilní týmy, které by pendlovaly v rámci kraje," upozornila.

Jenže Horecký poukazuje na to, že nejen velmi citelně chybí zdravotnický personál, ale budou chybět i mobilní týmy. "I když tu byl návrh, že by byly třeba čtyři pět mobilních týmů, které by objížděly, tak jsme propočítali, že by to s jednorázovým testováním trvalo půl roku," řekl.

Navíc se v úterý odpoledne ukázal další problém, na který upozornila sama ministryně Maláčová. "Už teď víme, že část příbuzných klientů testování odmítá. U zaměstnanců můžeme testování nařídit, nicméně u klientů žádnou takovou možnost nemáme," přiznala ministryně, která naléhá na všechny, aby se testování nebáli. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Česko darovalo Libanonu šest tun potravin jako humanitární pomoc

Česká republika darovala Libanonu šest tun potravin. Do Bejrútu je přepravil armádní stroj CASA. Uvedl to ve čtvrtek mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Materiální dar minulý týden schválila vláda. Potraviny ze svých skladů uvolnila Správa státních hmotných rezerv.

"Armáda České republiky převezla do Libanonu materiální dar, který iniciovalo ministerstvo obrany a který minulý týden schválila vláda," uvedl Pejšek. Armádní transportní letoun podle něj do Bejrútu dopravil celkem šest tun základních potravin.

"Jedná se o jasný příklad proaktivního a preventivního jednání ze strany České republiky. Pomoc přímo v potřebném regionu přispívá nejen ke stabilizaci a zlepšení situace v daném státě, ale podobné dary také pomáhají předcházet humanitárním a dalším krizím, jejichž důsledky by mohly přerůst do mezinárodního měřítka nejen v oblasti bezpečnosti," poznamenal mluvčí. Česká republika podle něj chce ve formě této pomoci pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy