Bělobrádek: Vysoké školy příští rok dostanou tři miliardy navíc na platy i pro doktorandy

Markéta Hronová ČTK Markéta Hronová, ČTK
Aktualizováno 25. 9. 2017 14:33
Vláda při jednání o rozpočtu schválila navýšení částky pro vysoké školy o tři miliardy korun, které univerzity požadovaly. Peníze chtějí použít na zvýšení platů akademických pracovníků, a na navýšení stipendií pro doktorandy. O stejné procento stoupnou platy také učitelům na základních a středních školách. "Předpokládám, že žádné protesty nebudou a omezíme se pouze na slavnostní zahájení akademického roku a další akce," odhaduje závěr jednání rektor Bek. Odbory také oznámily, že zruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Vláda nakonec schválila navýšení rozpočtu vysokých škol o tři miliardy korun, což byla minimální částka s kterou se byli akademici ochotní smířit. Během pondělního jednání vlády, na kterém budou ministři schvalovat rozpočet, o tom informoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

"Na rozšířeném předsednictvu vlády jsme se na tom shodli," potvrdil Bělobrádek Aktuálně.cz.

Ráno se před jednáním vlády u Strakovy akademie shromáždilo asi dvacet vysokoškolských studentů a doktorandů, kteří přišli za navýšení rozpočtu vysokých škol bojovat. Přinesli si transparenty s hesly "Konec levných akademiků", "Investice do vědy stejně jako do tunelů" nebo "Je to k pláči".

Vysoké školy původně ve shodě s ministerstvem školství požadovaly 4,5 miliardy navíc. "Uvědomujeme si, že i ostatní resorty mají spoustu požadavků, se skřípěním zubů jsme ochotni akceptovat částku tři miliardy korun," uvedl už v pátek rektor Masarykovy univerzity v Brně a místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. Nyní hospodaří s 21 miliardami korun.

"Meziročně je to slušné navýšení rozpočtu, ale na druhou stranu je to přidání po šesti letech, to už tak monumentálně nevypadá," komentoval pro Aktuálně.cz rozhodnutí vlády Bek. Vysoké školy hrozily protesty, pokud nedostanou alespoň tři miliardy, v úterý zasedne předsednictvo České konference rektorů a rozhodne, jak naloží s ohlášením Týdnem vzdělanosti, který má začít příští týden.

"Předpokládám, že žádné protesty nebudou a omezíme se pouze na slavnostní zahájení akademického roku a další akce," odhaduje závěry jednání rektor Bek. 

Peníze navíc by se měly na zvýšení platů pedagogů a alespoň částečné navýšení doktorských stipendií. Podle Beka by se mělo jednat i o investicích, některé vysoké školy by peníze mohly využít k přijetí většího počtu učitelů. Česká republika je v počtu studentů na jednoho učitele jedna z nejhorších zemí v Evropě.

Nejspíš ale nezbude na podporu některých státem poptávaných oborů. Například na to, aby vysoké školy mohly přijmout více mediků nebo studentů pedagogických oborů. To by muselo projít navýšení o 4,5 miliardy, jak vysokých školám slibovala bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Zvýšení rozpočtu vysokých škol podporovali také odboráři, vyzdvihovali argument univerzit, že by neměly existovat dvě kategorie učitelů, a když se přidá pedagogům na základních a středních školách, platy by se měly zvýšit i pro univerzitní učitele.

"Je to krok k jakési nápravě. Pokud vláda splní sliby a bude zvedat platy učitelů kontinuálně, je to pro tuto profesi dobrý signál," uvedl předseda školských odborů František Dobšík. Časem by to mohlo pomoci přilákat do tříd více učitelů a narovnat nedostatek, kterým ředitelé hrozí.

Po schválení návrhu odbory oznámily, že ruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily. "Pominuly všechny důvody, které byly pro vyhlášení stávkové pohotovosti. Nyní je tedy splněno vše pro její zrušení. Vítáme vstřícný postoj vlády. Udělala velmi dobrý a pozitivní krok," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů. Zapojily se odbory školské, zdravotnické, úřednické, hasičské, civilních zaměstnanců armády, vědců, pracovníků kulturních zařízení i ochrany přírody, hudebníků a herců.

Pro kapitolu vědy a výzkumu, kde panovaly spory, navrhl vicepremiér Pavel Bělobrádek kompromis tak, aby balík peněz činil 35,6 miliardy korun. Podle květnového rozhodnutí o posílení rozpočtu na vědu a výzkum pro příští rok mělo na bádání putovat 36,2 miliardy korun, tedy o 3,5 miliardy víc než letos. Ministerstvo financí navrhlo snížení, a to nejspíš o 2,8 miliardy korun. 

Na navýšení platů ve veřejné sféře o deset procent, u učitelů v regionálním školství o 15 procent k 1. listopadu se už koalice shodla.

Díky navýšení rozpočtu vysokých škol mohou pokračovat jednání o změně financování vysokých škol, kterou připravilo ministerstvo školství. Podmínkou pro změnu rozdělování peněz mezi vysokými školami bylo právě navýšení rozpočtu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy