Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) volal po vyhlášení nouzového stavu už od minulého týdne. Nakonec k němu vláda přistoupila až ve čtvrtek ve 14:00. Nouzový stav má trvat třicet dní, ale sněmovna ho může v případě potřeby prodloužit.
Součástí vyhlášení nouzového stavu je série opatření, která mají zabránit tomu, aby Česko koronavirus paralyzoval. Od páteční šesté hodiny ranní vláda ještě zpřísňuje maximální množství lidí, kteří se mohou v jednu chvíli účastnit veřejných akcí a sešlostí, a to na třicet osob.
Současně vláda uzavírá všechny restaurace od osmé hodiny večerní do šesté hodiny ranní. Zákaz se týká i provozu restaurací, které se nacházejí v obchodních centrech s prodejní plochou nad pět tisíc metrů čtverečních.
Ještě přísnější, trvalé uzavření se pak bude od pátečního rána týkat všech sportovišť, posiloven, koupališť, solárií, saun, wellness služeb, hudebních a společenských klubů, zábavních zařízení, veřejných knihoven a galerií.
Ke zrušení výuky na základních a středních školách přibylo také zrušení výuky na základních uměleckých školách. Školky nadále fungují. "Rozhodli jsme se tak hlavně proto, abychom neztížili situaci matkám, které chodí do zaměstnání," vysvětlil premiér Andrej Babiš. Zopakoval, že chce, aby lidé chodili do práce (jak stát uleví podnikatelům, čtěte zde).
Už ve čtvrtek ráno ministr Hamáček oznámil, že Česko také zavede kontroly na německých a rakouských hranicích a zakáže přecházet státní hranici kdekoliv mimo jedenácti stanovených míst. Kontroly v tomto režimu začnou o půlnoci z pátku na sobotu.
Hranice s Německem a Rakouskem
Hranice s Německem bude možné překonat jen na těchto přechodech:
- Strážný - Phillippsreut
- Pomezí nad Ohří - Schirnding
- Rozvadov-dálnice - Waidhaus
- Folmava - Furth im Wald/Schafberg
- Železná Ruda - Bayerisch Eisenstein
- Krásný Les - Breitenau
- H. Sv. Šebestiána - Reitzenhain
Hranice s Rakouskem bude možné překonat jen na těchto přechodech:
- Dolní Dvořiště - Wullowitz
- České Velenice - Gmünd
- Hatě - Kleinhaugsdorf
- Mikulov - Drasenhofen
Vláda také od soboty nařizuje zákaz vstupu na území republiky cizincům pocházejícím z rizikových oblastí. Zákaz se netýká cizinců, kteří mají v tuzemsku trvalý pobyt nebo přechodný pobyt přes 90 dnů. "Současně jsme zastavili příjem jakýchkoliv víz a žádostí o trvalé pobyty," dodal Hamáček.
Vláda rovněž zakazuje českým občanům cestovat do zemí, které jsou označeny jako rizikové. Jedná se o Čínu, Jižní Koreu, Írán, Itálii, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgii, Velkou Británii, Dánsko či Francii. Výjimka z tohoto zákazu ale bude kvůli zásobování udělena řidičům kamionové dopravy a nákladní vlakové dopravy, a také pilotům letadel a příslušníkům integrovaných záchranných systémů okolních zemí.
Zákazu se vyhnou také obyvatelé, kteří v rizikových zemích pracují. Nejčastěji půjde o Čechy pracující v Německu a Rakousku. I ti však budou muset na hranicích hlídkám ukázat potvrzení od zaměstnavatele, jinak ani jim nebude přechod státní hranice umožněn.
"Může se zdát, že to jsou velmi drakonická opatření. Jsme ale vedeni tím nejlepším zájmem. Jde nám o to, abychom co nejvíce srazili nárůsty našich infikovaných občanů. Postupně k takovým opatřením přistupují další země v Evropě. Věřím, že tato opatření zaberou," dodal Hamáček.
Zdůraznil také, že nabádá všechny lidi, kterých se karanténa týká, aby ji dodržovali. "Máme seznam osob, které jsou v karanténě. Bude probíhat namátková kontrola. Pokud se zjistí, že ji lidé nedodržují, budou uděleny sankce. Ty se mohou vyšplhat až do tří milionů korun," uvedl Jan Hamáček (jak správně čerpat ošetřovné, najdete zde).
Písemné vyhotovení veškerých nařízení a omezení vláda dosud nezveřejnila.
Co ještě může nouzový stav přinést
Je také možné, že v příštích dnech a týdnech vláda sáhne i po dalších a přísnějších opatřeních, která jí nouzový stav opravňuje použít. Je třeba dodat, že v takovém případě by musela vydat nový prováděcí zákon o nouzovém stavu. "Pokud uvidíme, že naše opatření nemají dostatečný efekt, tak uděláme další opatření. To určitě není problém," potvrdil premiér.
Vyhlášení nouzového stavu dokáže dát politikům do rukou jinak nepřístupné nástroje. Některé z nich dokonce částečně omezují lidská práva. Ostatně sám ministr vnitra Hamáček uvedl, že bez vyhlášení nouzového stavu by už podle něj byla některá zvažovaná opatření na hraně zákona.
Proto se redakce Aktuálně.cz rozhodla shrnout, co vyhlášení nouzového stavu může pro Česko v nejbližší době znamenat.
Nouzový stav dává vládě mimo jiné i možnost omezit práva, která bereme za samozřejmá. Vláda by mohla například nuceně evakuovat obyvatele z konkrétní oblasti, zakázat do ní vstup či v ní zakázat volný pohyb. Zjednodušeně by to státu umožnilo uvalit na danou oblast neprodyšnou karanténu podobně, jako jsme tomu byli svědky třeba v čínském Wu-chanu. V případě Česka by se nabízela Praha, kde je největší počet nakažených. To však zatím premiér Andrej Babiš odmítl.
Současně mohou státní složky při zmíněné evakuaci omezit právo na nedotknutelnost osoby a obydlí, pokud by byl daný člověk ohrožen na životě nebo zdraví. Jinými slovy, policisté si mohou při evakuaci dovolit vyrazit dveře domu a jeho obyvatele k odchodu donutit, pokud nebudou ochotní odejít dobrovolně.
Vláda by také mohla omezit právo na stávku či právo pokojně se shromažďovat. To je přitom jedno ze základních lidských práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Zatím jsou proto v Česku zakázána jen kulturní, sportovní a náboženské akce nad třicet lidí. Nouzový stav by ale mohl umožnit zákaz i například demonstrací a stávek.
Podobně by vláda také mohla zavést evidenci o přechodných změnách pobytu. Lidé by se tak museli obecním úřadům s rozšířenou působností hlásit, kde se nacházejí pokaždé, když by opustili místo svého trvalého bydliště na delší dobu než tři dny.
Vláda by také mohla institucím, zpravidla školám, nařídit vykonávání péče o děti a mládež. Obzvláště v případě, že bude koronavirem zasažen větší počet rodin, může být toto opatření jedním z nejpotřebnějších. O děti rodičů, kteří se kvůli nákaze nebudou schopni o své potomky postarat, by tak mělo být po celý den hromadně postaráno vyškoleným personálem.
Vláda by také mohla přistoupit k zavedení takzvané pracovní povinnosti či povinné pracovní výpomoci a díky tomu si na obyvatelích vynutit pomoc při řešení krize. Může jít o malé úkoly, ale také dlouhodobější poslání.
Podobně také vláda může přikázat podnikatelům povinnost dodávat výrobky a služby, které jsou předmětem jejich podnikání, a také povinnost skladovat v jejich prostorách materiál určený pro překonání krize.
Lze si to představit třeba tak, že v případě krize může stát například majiteli dodávky, nebo přepravní službě, nakázat, aby rozváželi zásoby potřebným lidem. Stavební firma by pak případně mohla pomáhat vytvořit zátarasy.
Všechny tyto služby ale mohou být požadovány jen po nezbytně nutnou dobu a pouze v případě, že se je nedaří zajistit smluvně, případně se dotyčný člověk či firma podpisu smlouvy brání, nebo nabízí nevýhodné a časové podmínky, které brání vyřešení krize.
Vláda také může zavést přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému.
Kdy byl v Česku vyhlášen nouzový stav?
- při povodních v srpnu 2002
Opatření, které platilo na území pěti krajů necelých 11 dní, nařídilo evakuaci ohrožených osob z ohroženého území, zakázalo vstup na toto území, nařídilo odstranění staveb, které představovaly veřejné ohrožení, nařídilo pracovní výpomoc a povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, lidé měli za povinnost nahlásit přechodné změny pobytu a občané povinní civilní službou mohli být využit k provádění krizových opatření.
- při povodních v dubnu 2006
Krizové opatření nařídilo v sedmi krajích na osm dní pracovní výpomoc a povinnost poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace, nařídilo evakuaci z ohroženého území a zákaz vstupu do něj, lidé měli povinnost hlásit přechodné změny pobytu a nařídilo se odstraňovat stavby, které představují veřejné ohrožení.
- při orkánu Kyrill v lednu a únoru 2007
Opatření na dva týdny zakázalo vstup do lesů na celém území pěti krajů a v několika okresech v dalších třech krajích. Vlastníci lesů, jejichž lesy byly větrnou kalamitou postiženy, byli povinni přednostně a bez zbytečných odkladů zpracovat kalamitou poškozené porosty.
- při povodních v červnu 2013
Opatření nařídilo v sedmi krajích evakuaci osob z vymezeného území a zakázalo vstup do něj, odstranění staveb nebo porostů za účelem odvrácení ohrožení, nařídilo nasazení vojáků v činné službě a hasičů, zavedlo regulaci kvůli zabezpečení dodávek výrobků, prací a služeb, změnil se způsob řízení a organizace dopravy, nařídilo přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému a prvků kritické infrastruktury. Vláda opatření nejprve začala rušit po jedenácti dnech, v posledních krajích ho zrušila po 27 dnech.
