Podle Brabce zákony mimo jiné zavádějí do české legislativy evropské směrnice. "To je to, co bránilo dřívějšímu přijetí, protože když jsme to naposled předkládali zhruba před dvěma lety, jedna z hlavních připomínek Legislativní rady vlády byla, že je potřeba počkat na rodící se novou evropskou legislativu, takzvanou cirkulární směrnici," řekl ministr na tiskové konferenci po jednání vlády.
Jedněmi z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, jsou zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění.
Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.
Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.
Norma motivuje obce. V roce 2027 by měly vytřídit až 75 % odpadu
Od roku 2009 poklesla míra skládkování z 64 na 46 procent, meziročně loni ale lehce vzrostla o 0,6 procenta, vyplývá ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018, kterou vláda také schválila. Podle Brabce je tak Česko stále jakousi skládkařskou velmocí.
Materiálně využito bylo 38,6 procenta komunálního odpadu, což je více než předloni. Dlouhodobě také roste energetické využití komunálních odpadů, loni se však meziročně snížilo množství takto zužitkovaného odpadu o zhruba 8700 tisíc tun. Procentuální hodnota spalování je podle zprávy téměř nulová.
Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.
Ekologové kritizují odložení konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.
Kritičtí jsou k přijaté předloze i lidovci. "Vládní návrh o odpadech je v dnešní době zcela nesmyslný. Žijeme v době, kdy pro nás prakticky nic není odpad. Odpady dokážeme recyklovat a vyrábět z nich teplo nebo elektřinu. Místo toho je ale v České republice 178 skládek, což z nás dělá evropskou velmoc. Snahou státu musí být co nejvíce odpad vytřídit, aby vše, co lze, se dalo materiálově využít. Co nelze materiálově využít, se musí využít energeticky. Jakákoliv jiná ambice nepatří do tohoto století," uvedl místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík.
Zálohový systém na PET se do Česka nevrátí
Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětný odběr.
Zavedení vlastního systému je podle některých výrobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomický ani environmentální smysl. Vyplývá to z právního rozboru pro výrobce nealkoholických nápojů Mattoni 1873.
Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.
Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o výrobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé výrobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.
Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.
