Veřejné zakázky se zase změní, vláda se shodla na změkčení pravidel

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková, Luboš Kreč
Aktualizováno 5. 10. 2015 13:38
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová uvedla, že vláda schválila návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon má zadavatelům poskytnout větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Platit musí nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí ČR převést evropské směrnice do národní legislativy.
Karla Šlechtová
Karla Šlechtová | Foto: ČTK

Praha - Zákon o veřejných zakázkách, jednu z nejčastěji upravovaných norem, čeká další výrazná změna. Vláda Bohuslava Sobotky schválila rozsáhlou novelu z dílny ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. Podmínky vypisování tendrů, které se před třemi lety výrazně zpřísnily kvůli boji proti korupci, se zase změkčí.

Stávající zákon, který prosadila ještě vláda Petra Nečase, dával přednost tomu, aby rozhodujícím kritériem při vybírání vítěze soutěže byla nejnižší cena. Takové opatření ale často kritizovali jako komunální politici, tak firmy či antimonopolní úřad. Sobotkův kabinet jim jde vstříc - v některých případech bude nově dokonce zakázané, aby se rozhodovalo jen podle ceny.

Také se rozvolní a zjednoduší pravidla, podle nichž se řídí zakázky takzvaného malého rozsahu, tedy do dvou milionů korun. S tím nesouhlasí hlavně specialisté na boj proti korupci. "Tento zákon by v podstatě zhasnul světlo u zakázek malého rozsahu – těžko by se kdokoli dozvěděl, co se vlastně vysoutěžilo,“ tvrdí právník Pavel Franc z hnutí Rekonstrukce státu.

Výraznou změnou, pokud zákon projde sněmovnou, má být i to, že skončí seznam firem, které mají zapovězené účastnit se veřejných tendrů kvůli svým problémům z minulosti. Aktuálně je na něm sedm společností. Šlechtová se už dřív bránila, že tento “black-list” je nadbytečný, že jde nad rámec povinností EU a že i v novém režimu bude možné vyškrtnout ze soutěže firmu, která má skvrny v minulosti.

Klíčovými změnami má být i to, že státní instituce či města a kraje si budou moct na soudní spory najímat právníky, aniž by na ně musely vypisovat tendry. Bude takto nově složitější zjistit, kdo jsou subdodavatelé vítěze zakázky. A také se zvýší limit na vícepráce, z 30 procent stoupne na 50 procent.

"Ne že by to bylo v principu špatně, ale současný systém kontroly na to nestačí. Stát to není schopen ohlídat ani dnes, kdy je maximum 30 procent,“ myslí si Martin Kameník ze sdružení Oživení.

Tři tisíce připomínek

Zákon, který chce ministerstvo přejmenovat na zákon o zadávacích řízeních, musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí Česko převést evropské směrnice do národní legislativy. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.

Schvalování zákona provázejí spory i uvnitř vlády. Předseda legislativní rady Jiří Dienstbier materiál od úřadu Karly Šlechtové označil za nekvalitní, sešlo se k němu prý na tři tisíce připomínek. Před dnešním jednáním vlády ale ministryně pro místní rozvoj uvedla, že zůstaly jen čtyři rozpory. Například lidovcům vadilo, že není jasné, jak to bude se zahraničními firmami, které se budou o zakázky v Česku ucházet - cizí společnosti by totiž nemusely rozkrývat své majitele.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednáním vlády novinářům sdělil, že i zahraniční firmy budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu. Přesto se dá očekávat, že ve sněmovně norma ještě dozná změn formou pozměňovacích návrhů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 28 minutami

Inspekce obvinila detektiva NCOZ kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Horáčkem

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému zločinu kvůli spolupráci se stíhaným lobbistou Tomášem Horáčkem, uvedla Česká televize. Obvinění podle ní čelí také jeden z bývalých policistů.

Severočeský podnikatel Horáček spolu s dalšími lidmi podle policie ovlivňoval přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky. Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra.

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Kromě Horáčka, kterého policisté považují za ústřední postavu kauzy, bylo v červnu 2018 obviněno ještě dalších osm lidí. Okruh obviněných se ale později ještě rozrostl. Počátkem června 2019 státní zástupce Zdeněk Matula uvedl, že ve věci je stíháno šest právnických a 14 fyzických osob.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy