Vláda prozradila rozpočtové plány na příští rok. „Politický zločin,“ zlobí se opozice

Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu-19 skončilo schodkem 419,7 miliardy korun. Letos by měl stát hospodařit s deficitem 310 miliard. Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu, uvedlo ministerstvo financí.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá podle Schillerové přímo v kapitole ministerstva obrany s výdaji 191 miliard korun, další zhruba čtyři miliardy by mělo být možné podle nové metodiky Severoatlantické aliance (NATO) započítat z ostatních kapitol. Česko by příští rok mohlo splnit spojenecký závazek dvou procent HDP na obranu.

Související

Schodek rozpočtu příští rok vzroste, ale bude pod 400 miliard korun, řekla Schillerová

Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit, konečný návrh musí odeslat Sněmovně do konce září. Ministryně očekává ještě drobné úpravy na základě vyjednávání s dalšími členy kabinetu nebo podle zpřesněného odhadu nákladů na obnovitelné zdroje energie. „Budou nějaké dílčí změny, ale neočekávám, že bychom šli nad rámec maximálního deficitu,“ řekla ministryně.

Schillerová zároveň uvedla, že meziroční zvýšení rozpočtového schodku nemá alternativu. Podle ní by bez takového kroku hrozila Česku hospodářská stagnace a celkové náklady by v konečném důsledku byly vyšší.

Ministryně předpokládá, že rozpočtová politika pomůže k hospodářskému růstu, který by měl v dalších letech přispět ke snižování deficitu veřejných financí. To předpokládá i schválený fiskálně-strukturální plán, podle něhož by měl příští rok být celkový deficit veřejných financí 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta HDP a v dalším roce na 1,6 procenta HDP.

Opozice navržený schodek kritizuje. „V době, kdy se české ekonomice daří, nečelíme covidu ani žádné katastrofě. Jedinou katastrofou je Andrej Babiš (ANO) s Alenou Schillerovou u kormidla. Tohle už není neschopnost hospodařit. To je vědomé zadlužování země na účet těch, kteří ještě nemohou hlasovat, zato budou platit účty za tenhle finanční marasmus,“ řekl ČTK předseda ODS Martin Kupka. Zatím největší schodek měl český státní rozpočet za pandemie covidu-19 v roce 2021, kdy dosáhl 419,7 miliardy korun.

Související

„Doteď se měly velmi dobře.“ Schillerová si drsně rýpla do penzijních společností

„V době ekonomického růstu, nízké inflace a nízké nezaměstnanosti je takový schodek ostudný a nebezpečný,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj je potřeba z rozpočtu škrtnout předvolební dárečky za desítky miliard a najít politickou odvahu k debatě o tom, jak nahradit výpadek za zrušení superhrubé mzdy. „Jen kosmetickými škrty a spoléháním na ekonomický růst zdravých veřejných financí nedosáhneme,“ dodal Rakušan.

Podle analytiků je navržený schodek překvapivě vysoký. „Hrozí, že si jako společnost definitivně zvykneme na mamutí deficity v normálních ekonomických časech. To je z dlouhodobého pohledu zaručená cesta ke státnímu bankrotu,“ sdělil analytik Investiky Vít Hradil.

Analytik UniCredit Bank Martin Komrska připomněl, že zvýšené dluhové financování vládních institucí označovala Česká národní banka za jedno z hlavních proinflačních rizik. Uvolněná rozpočtová politika vlády může nakonec přispět k tomu, že bude ČNB dál zvyšovat úrokové sazby, což by zdražilo financování i soukromému sektoru, podotkl Komrska.

Související

Dárek od Stanjury. Babišovi vyjde rozpočet na dluh přesně, má nečekaného pomocníka

Podle navrženého rozpočtu by investice v příštím roce měly vzrůst o 26,4 miliardy korun na 289,6 miliardy. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) by měl vzrůst o 10,6 miliardy korun na 180 miliard, peníze by měly jít zejména na stavbu dálniční a železniční infrastruktury.

Obranné výdaje by měly činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard půjde z rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje této kapitoly by měly činit dvě procenta HDP. Nadále bude stát namísto spotřebitelů hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií, náklady na to dosáhnou 18 miliard korun.

Návrh rozpočtu počítá s růstem objemu platů o 36 miliard korun. Zahrnuje to zvýšení platů státních zaměstnanců o pět až devět procent a zároveň růst jejich počtu. Podle ministerstva by mělo přibýt 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 školních psychologů.

Hospodaření státu v miliardách korun:

*schválený státní rozpočet

**návrh ministerstva financí

Zdroj: Ministerstvo financí

Mohlo by vás také zajímat: Ministryně financí Alena Schillerová reaguje na dotazy Aktuálně.cz, co říká označení „nejdražší ministryně“.