


Vláda chce příští rok navýšit rozpočet resortu obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek NATO dát dvě procenta HDP na obranu. Před úterním odletem na summit aliance v Ankaře to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň uvedl, že neví o žádné koordinaci s prezidentem Petrem Pavlem. Ani ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prý netuší, jaký bude mít hlava státu v Turecku program.

Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP, dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.
Babiš už dříve uvedl, že letos se podle hodnocení NATO alianční závazek patrně nepodaří splnit. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v dubnu řekl, že Česko bude mít letos podle hodnocení NATO obranné výdaje 1,78 procenta HDP, pro příští rok plánoval žádat o navýšení na dvě procenta HDP, tedy 190 miliard korun.
Babiš v úterý řekl, že summit v Ankaře bude pro NATO jeden z nejdůležitějších. Velkým zážitkem podle něj bude jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Neví, zda s ním bude mít přímý kontakt. „Pro nás je důležité, že tam vystoupíme poprvé jako naše koaliční vláda, která je zodpovědná za výdaje na obranu, za plnění těch závazků. Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvě procenta,“ řekl.
Letos se to podle Babiše nepovede, i když se bude vláda maximálně snažit. Důležité pro současný kabinet je, že se daří zlepšovat nábory vojáků, doplnil premiér. „A samozřejmě chceme plnit tu novou koncepci naší armády, a to je protivzdušná obrana, protidronová obrana a taky ty závazky ohledně brigád, které máme už delší čas vůči NATO,“ uvedl.
Babiš doufá v to, že kromě rozpočtových závazků bude summit i o míru na Ukrajině. V Ankaře by se měl projednávat návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. Babiš k tomu sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na pomoci podílet.
„My samozřejmě nebudeme platit z českého rozpočtu peníze na Ukrajinu, protože tyhle peníze hlavně potřebujeme taky na plnění těch dvou procent, takže logicky ty peníze zaplatí jako v minulosti velké země,“ doplnil v úterý.
Premiér Andrej Babiš neví o žádné koordinaci s prezidentem Petrem Pavlem před summitem Severoatlantické aliance (NATO). V Praze v úterý před odletem na jednání v Ankaře novinářům řekl, že s prezidentem není v kontaktu. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) doplnil, že netuší, jaký bude mít hlava státu v Turecku program. Prezidenta zařadila vláda do delegace po zásahu Ústavního soudu (ÚS), do Ankary zamíří v úterý dopoledne jiným strojem než vládní výprava.
Premiér v úterý před odletem zopakoval, že prezident měl nechat summit na vládě. „Vláda rozhoduje o zahraniční a bezpečnostní politice. My rozhodujeme o rozpočtu. My se zodpovídáme Parlamentu. A já nevím o žádné koordinaci, já nejsem v kontaktu s panem prezidentem,“ uvedl.
Macinka dodal, že ani přes existenci společné pracovní skupiny ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře netuší, jaký chce mít prezident v Ankaře program. „Ale předpokládám, že v uplynulých dnech prezidentskou kancelář daleko více než obsah toho summitu zajímá zajištění nějakých pozvánek na večeře, na akce a tak dále. Čili to, co asi není nic, co bychom museli my nutně v tuto chvíli koordinovat,“ uvedl Macinka na úterní tiskové konferenci.
„Myslím, že ten obsah toho summitu je dán, bude přednesený za Českou republiku panem premiérem. A panu prezidentovi držíme palce, ať si to užije, ať se tam setká se svými přáteli a přiveze si spoustu fotografií domů,“ dodal Macinka.



Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.



Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.



Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.



Útoky dronů v moskevském regionu zabily tři lidi, pět dalších bylo zraněno. Oznámil to v pondělí gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Tři lidé zemřeli a tři další byli zraněni při pádu dronu v osadě Pioněrskij v Istře v Moskevské oblasti, informoval gubernátor prostřednictvím aplikace Maks.


