


Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), v pondělí podle očekávání podpořila vláda. Na tiskové konferenci informoval o souhlasném stanovisku k novele školského zákona Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná.

Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí. Proti zákazu se v připomínkovém řízení postavil dětský ombudsman Martin Beneš. Zákonná regulace je podle něho nadbytečná, protože omezení pro používání mobilních telefonů mohou školy už nyní upravit ve svých řádech.
Plaga v pondělí v reakci Benešovi doporučil, aby si přečetl celý materiál a podíval se do škol, které už telefony o přestávkách omezily. „Myslím si, že na základě toho změní svůj názor a bude tento návrh podporovat,“ dodal ministr.
Podobné argumenty jako dětský ombudsman proti zákazu vznesl i předseda ODS Martin Kupka, podle něhož premiér a ministr školství chtějí zavřít děti do skanzenu a z učitelů udělat kontrolory školních batohů. "Plošné zákazy nevedou k tomu, aby děti byly odolnější vůči škodlivým algoritmům sociálních sítí," uvedl. Žáci podle něj budou zákaz obcházet, jak ukazují zkušenosti z Austrálie.
Účinnější by podle Kupky bylo řešení navrhované jeho stranou, aby školy daly každému žáku k dispozici vlastní elektronické zařízení typu tabletu s aplikacemi jen pro výuku a komunikaci mezi školou a rodiči. Jejich prostřednictvím si děti bezpečně osvojí digitální gramotnost, tedy ovládání digitálních technologií.
Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Zákaz používání mobilů se má podle předlohy týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl podle návrhu zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Starším žákům a studentům může používání telefonů omezit nebo zakázat školní řád jako dosud.
Výjimka ze zákazu by se vztahovala podle novely na případy, kdy děti telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, například pro sledování cukrovky nebo jako kompenzační pomůcku.
Škola by mohla povolit používání mobilů nebo například tabletů pro vzdělávací účely a na školních výletech a exkurzích. Zákon by dal školám kvůli vymahatelnosti pravomoc upravit ve školním řádu odkládání telefonů na dobu vyučování i odebírání těchto zařízení jako reakci na porušení zákazu.
„Zásadně pochybuji o tom, že je důvodné upravovat zákaz mobilních telefonů celostátně,“ napsal ve stanovisku Beneš. Nepanuje na tom podle něj odborná shoda a restrikce může vést ke zhoršení vztahu dětí ke škole. „Děti budou školu vnímat negativně, jako místo, kde nové pravidlo, na jehož vytváření se nemohly podílet, omezuje jejich svobodu,“ soudí dětský ombudsman.
Poukázal na to, že ve svých řádech upravilo používání mobilních telefonů devět z deseti škol. Rozvoj digitální gramotnosti žáků, jejich kritického myšlení a schopnosti nakládat s technologiemi bezpečně a vyváženě by navíc měl být jednou z úloh moderního školství, míní Beneš.
„Zaráží mě, že dětský ombudsman při svých připomínkách k mobilům čerpá jen z novinových titulků, aniž by se seznámil s fakty,“ uvedl už v pondělí dopoledne Plaga na instagramu v reakci. Beneš by měl podle něj vyrazit do škol, které mobily omezují i o přestávkách. „Atmosféra a spokojenost dětí v nich mluví za vše,“ dodal. Podobně se vyjádřil i odpoledne na tiskové konferenci.
Babiš s Plagou zdůvodňují plošný zákaz doporučením Národního ústavu duševního zdraví. Poukazují na možný vznik závislosti, na deprese a úzkosti, menší životní spokojenost, ztráty pozornosti dětí ve škole a jejich horší výkony. „Pokud jde o samotnou otázku efektů zákazu používání mobilního telefonu ve škole, zkušenosti ze zahraničí (Francie, Nizozemsko) dokládají pozitivní dopad jak na koncentraci žáků k učení a na prospěch, tak na školní klima a výskyt šikany,“ napsali předkladatelé ve zdůvodnění.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.