Vláda podpořila ochranu whistleblowerů. Zaměstnancům nesmí za nahlášení korupce hrozit postih

ČTK ČTK
8. 2. 2017 12:16
Poslanecká sněmovna projedná návrh zákona na ochranu whistleblowerů ministra pro lidská práva Jana Chvojky. Opatření má za cíl ochránit před postihem lidi, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Ve sněmovně je už i varianta ministra financí Andreje Babiše, který Chvojkův návrh považuje za nedostatečný. Pavel Bělobrádek doufá v to, že po debatě ve sněmovně se oba návrhy nějakým způsobem protnou. Odbory jsou proti, stávající úpravu považují za funkční.
Jan Chvojka.
Jan Chvojka. | Foto: DVTV

Praha – Sněmovna se bude zabývat návrhem na ochranu oznamovatelů korupčního jednání (whistleblowerů), kterou připravil ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Kabinet přes předchozí připomínky některých resortů či odborů a zaměstnavatelů novelu schválil v předložené verzi, řekl novinářům vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Ve sněmovně je už i poslanecký návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který ošetřuje i výpadek příjmů i nemajetkovou újmu.

Opatření, s nímž počítá programové prohlášení kabinetu, má za cíl ochránit před postihem lidi, kteří by upozornili na protiprávní jednání svého zaměstnavatele. Současná praxe podle předlohy udržuje ve společnosti obavy z ohlášení protiprávního jednání. Zranitelnou pozici whistleblowerů mají řešit změny v občanském soudním řádu a zákonech o vojácích z povolání, o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, o inspekci práce, o státní službě a zákoníku práce.

Ministerstvo financí označilo úpravu za nedostatečnou a neúčinnou. Zákon by podle resortu měl řešit i výpadek příjmů whistleblowera a také nemajetkovou újmu. Babiš loni navrhl svou variantu formou poslaneckého návrhu. "Je to jedna z našich priorit, byl bych rád, kdyby se podařilo protnout ty dva návrhy, které nejsou úplně kompatibilní, ale věřím, že po debatě ve sněmovně by mohlo dojít k tomu, aby právní úprava byla hratelná," řekl novinářům Bělobrádek.

Předpisy by podle Chvojkova návrhu měly obsahovat ustanovení, podle něhož zaměstnavatel či služební orgán nesmí zaměstnance postihovat nebo znevýhodňovat proto, že "učinil na základě důvěryhodných skutečností trestní oznámení nebo oznámení o podezření ze spáchání přestupku nebo kárného, disciplinárního nebo jiného správního deliktu". Počítá se i s přenesením důkazního břemene na zaměstnavatele při soudních sporech ohledně oznámení.

Novinku jako celek odmítá Českomoravská konfederace odborových svazů, která tvrdí, že stávající úprava je dostačující. Nutnost legislativního řešení ochrany whistleblowerů zpochybňují i zaměstnavatelé a tvrdí, že aktuální předpisy jsou funkční a osvědčené.

 

Právě se děje

Další zprávy