"Smyslem je, aby příslušný šéf útvaru, který třeba řeší kauzy související s politickými stranami, mohl naprosto vyloučit, že v jeho týmech jsou osoby spojené s politickými stranami, zastupují je a svým způsobem mohou vynášet i informace z vyšetřování," vysvětlil deníku Aktuálně.cz místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček výzvu, kterou výbor adresoval vládě na svém posledním zasedání 27. června.
Výbor k tomuto apelu dospěl na základě příběhu detektiva NCOZ Jana Šmída, který se letos v dubnu jako host účastnil schůzky pirátské pracovní skupiny pro vnitro a bezpečnost. Až když na případ upozornil deník Právo, sbor začal konat. Vedení útvaru rozhoduje, zda kvůli nárazovému spojení s piráty Šmída nepropustí ze sboru. Stejně tak se až z médií dozvěděl policejní prezident Jan Švejdar, že důstojník je s piráty v kontaktu.
"Pro nás je nepřijatelné, že policejní prezident najednou řekne, že nevěděl, že se ten člověk politicky angažuje," upozorňuje Žáček. Stejně tak se mu příčí, že vedení útvaru začalo jednat až po zveřejnění případu v médiích. "Když to je člověk z NCOZ, což je jeden z nejkvalitnějších útvarů v zemi, předpokládám, že jeho šéf není jen člověk, který dotyčného řídí, ale i kontroluje," zmínil Žáček. Podle něj v tomto případě kontrola selhala.
Ministerstva mají po výzvě výboru do konce srpna připravit opatření, díky kterému by velitelé bezpečnostních sborů měli přehled, zda jejich lidé nespolupracují s politickými stranami. Apel míří na ministerstvo vnitra, jemuž podléhá policie, ministerstvo spravedlnosti, pod které spadá vězeňská služba, ministerstvo financí, jež má na starosti celní správu, i samotného premiéra, který ze zákona odpovídá za Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Vězeňská služba nedostala pokyn
Více než měsíc po usnesení výboru však nejsou kontrolní mechanismy blíže vzniku než ve chvíli, kdy o ně poslanci na konci června požádali. Resort financí nekoná s odůvodněním, že se mu usnesení nedostalo na stůl. Podobně je na tom vězeňská služba pod kuratelou ministerstva spravedlnosti. "Vězeňská služba zatím nedostala žádný oficiální pokyn tuto problematiku nějakým novým způsobem řešit. Je připravena se touto věcí zabývat, pokud se takový pokyn objeví," řekl Aktuálně.cz mluvčí služby Robert Blanda.
Naopak ministerstvo vnitra postoupilo úkol policejnímu prezidiu, kde už se výzvou poslanců alespoň zabývají. Konkrétní výstup však zatím chybí. "O podobě aplikovatelnosti žádosti se vede interní diskuze a v termínu do 31. srpna Policie ČR bude na usnesení reagovat," sdělila Aktuálně.cz Hana Rubášová z tiskového oddělení prezidia.
Premiér Andrej Babiš, zodpovědný za GIBS, zatím nepříliš akční reakci svých resortů vysvětluje nedopatřením, které jde za sněmovním výborem. "Dle informací opomenul výbor toto usnesení rozeslat. Z tohoto důvodu jsme tedy já ani jednotliví ministři o úkolu nevěděli a neměli možnost k němu zaujmout stanovisko nebo připravit zmiňovaný kontrolní mechanismus," řekl premiér Aktuálně.cz
Na zasedání výboru byl ministr vnitra
Usnesení se podle něj podařilo doručit jednotlivým ministerstvům až minulý týden v pátek. Výzva výboru je nicméně veřejná, lze ji snadno dohledat na webu Poslanecké sněmovny. Navíc zmíněného červnového zasedání výboru, na kterém se usnesení přijalo, se osobně účastnil ministr vnitra Jan Hamáček, náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek a ředitel GIBS Radim Dragoun.
"Určitě to chtít budeme, je to pro nás závažná věc. Rozhodně to budou muset udělat ve stanoveném termínu," komentuje nepříliš důrazný postup ministerstev Žáček. Jaké kontrolní mechanismy resorty a jim podřízené útvary zvolí, nechává otevřené. "Necháváme to na šéfech resortů, nesou za to odpovědnost a měli by se dohodnout s šéfy jednotlivých bezpečnostních sborů, aby metodiku jednoznačně stanovili," dodal.
Legislativa není v otázce angažovanosti policistů v politice jednoznačná. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jim sice zakazuje být členem politických stran nebo pracovat v jejich prospěch, na druhou stranu jim však výslovně nezakazuje kandidovat v obecních volbách. Kandidaturu například policistů připouští ve svém odborném stanovisku i ministerstvo vnitra.
Zmíněnému důstojníkovi Janu Šmídovi z NCOZ, kvůli kterému se téma otevřelo, se nevyčítá, že jako nestraník působí za piráty v zastupitelstvu města Děčína. Poslance rozdráždila jeho účast na zmíněném jednání pirátské pracovní skupiny. Kvůli tomu s ním NCOZ vede řízení o propuštění ze služebního poměru. "Řízení ve věci služebního poměru u tohoto kolegy nebylo dosud ukončeno, stále probíhá," řekla Aktuálně.cz mluvčí NCOZ Iva Knolová.
